Heřmanův Městec - Také synagoga v Heřmanově Městci byla otevřena v neděli 14. srpna v rámci pátého ročníku Dne židovských památek. Přístupný byl také nedaleký židovský hřbitov, který patří k největším, nejstarším a nejzachovalejším na území celé České republiky.
Během pátého ročníku Dne židovských památek bylo v ČR zdarma zpřístupněno padesát pět vybraných židovských památek. Mezi největší lákadla letošního roku patřily dvě zrekonstruované synagogy - Velká synagoga v Plzni a synagoga v Čáslavi. Synagoga v Heřmanově Městci je evergreenem mezi židovskými sakrálními objekty a naprosto právem!
Původní synagoga stála v Heřmanově Městci nedalekého katolického kostela. Proto musela být kvůli pozdějšímu nařízení přemístěna dále do židovského ghetta. V roce 1760 byl zbudován svatostánek nový podle plánu z roku 1727. Základní kámen položil osobně hrabě Jan Václav Špork. Roku 1870 dochází k přestavbě synagogy z důvodu její nedostatečné velikosti. Měla být prostornější a s věží. Proti tomu se však postavili katoličtí kněží, a proto byla vystavěna ve slohu novorománském, menší a bez věže.
Až do doby německé nacistické okupace sloužila synagoga k původním účelům. Poté byla využívána jako skladiště německé armády. Také v době socialismu sloužila jako skladiště, byly v ní mj. uskladněny cívky s elektrickými kabely. Byl na ní dokonce vydán demoliční výměr, zachránila jí až Sametová revoluce v roce 1989. Po rekonstrukci byla v roce 2001 slavnostně otevřena a dodnes slouží kulturním účelům.
Během dne byl také otevřen nedaleký židovský hřbitov, založený ještě před rokem 1430. V jednadvaceti nestejně dlouhých řadách stojí 1077 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1647. Starší náhrobní kameny jsou zcela zvětralé a tudíž nečitelné. Náhrobky jsou typickou ukázkou židovského pohřebiště. Starší jsou z pískovce, mladší z mramoru. Stély jsou špičaté, obloukové, zvlněné nebo asymetrické. Nápisy jsou hebrejské, německé, české a také kombinované, jsou doplněné symbolikou. Jsou na nich například žehnající ruce, rostlinné ornamenty či symboly znázorňující jména zemřelých.
Během druhé světové války bylo na našem území nacisty vypáleno a zbořeno sedmdesát synagog. Dalších sto pět bylo zbořeno během komunistického režimu. Židovská diaspora byla téměř zlikvidována. Připomínejme si tuto tragédii, jen tak zabráníme, aby se podobná zvěrstva neopakovala.
Videa:
https://www.youtube.com/watch?v=YNJSTI-bqvU
https://www.youtube.com/watch?v=BR79cNVLHOA
https://www.youtube.com/watch?v=aZZfXsavGmw
Čáslav - Tak jako přicházejí zákazníci do prodejny s požadavkem …
Kutná Hora/Praha - ZUŠlechťujeme uměním – pod tímto heslem opět …
Kutná Hora - Kutnohorská metalová formace Torrax oslaví v pátek …
Zbraslavice - Obecní úřad Zbraslavice připravuje tradiční "Pálen…
Brno, druhé největší město České republiky, se v posledních lete…
Heřmanův Městec - Také synagoga v Heřmanově Městci byla otevřena v neděli 14. srpna v rámci pátého ročníku Dne židovských památek. Přístupný byl také nedaleký židovský hřbitov, který patří k největším, nejstarším a nejzachovalejším na území celé České republiky.
Během pátého ročníku Dne židovských památek bylo v ČR zdarma zpřístupněno padesát pět vybraných židovských památek. Mezi největší lákadla letošního roku patřily dvě zrekonstruované synagogy - Velká synagoga v Plzni a synagoga v Čáslavi. Synagoga v Heřmanově Městci je evergreenem mezi židovskými sakrálními objekty a naprosto právem!
Původní synagoga stála v Heřmanově Městci nedalekého katolického kostela. Proto musela být kvůli pozdějšímu nařízení přemístěna dále do židovského ghetta. V roce 1760 byl zbudován svatostánek nový podle plánu z roku 1727. Základní kámen položil osobně hrabě Jan Václav Špork. Roku 1870 dochází k přestavbě synagogy z důvodu její nedostatečné velikosti. Měla být prostornější a s věží. Proti tomu se však postavili katoličtí kněží, a proto byla vystavěna ve slohu novorománském, menší a bez věže.
Až do doby německé nacistické okupace sloužila synagoga k původním účelům. Poté byla využívána jako skladiště německé armády. Také v době socialismu sloužila jako skladiště, byly v ní mj. uskladněny cívky s elektrickými kabely. Byl na ní dokonce vydán demoliční výměr, zachránila jí až Sametová revoluce v roce 1989. Po rekonstrukci byla v roce 2001 slavnostně otevřena a dodnes slouží kulturním účelům.
Během dne byl také otevřen nedaleký židovský hřbitov, založený ještě před rokem 1430. V jednadvaceti nestejně dlouhých řadách stojí 1077 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1647. Starší náhrobní kameny jsou zcela zvětralé a tudíž nečitelné. Náhrobky jsou typickou ukázkou židovského pohřebiště. Starší jsou z pískovce, mladší z mramoru. Stély jsou špičaté, obloukové, zvlněné nebo asymetrické. Nápisy jsou hebrejské, německé, české a také kombinované, jsou doplněné symbolikou. Jsou na nich například žehnající ruce, rostlinné ornamenty či symboly znázorňující jména zemřelých.
Během druhé světové války bylo na našem území nacisty vypáleno a zbořeno sedmdesát synagog. Dalších sto pět bylo zbořeno během komunistického režimu. Židovská diaspora byla téměř zlikvidována. Připomínejme si tuto tragédii, jen tak zabráníme, aby se podobná zvěrstva neopakovala.
Videa:
https://www.youtube.com/watch?v=YNJSTI-bqvU