Čáslavsko/Železné hory – Kaštanobraní na Čáslavsku, konkrétně na Železných horách je letos poznamenáno extrémním suchem. Kaštanů je málo a navíc jsou o třetinu menší, než v loňském roce, kdy byla úroda nadprůměrná. Ale „skalním“ gurmánům, tedy milovníkům dobrého jídla to vůbec nevadí, pečené jsou stejně dobré, jen jejich loupání je pracnější.

Jedlé kaštany byly v minulosti na našem území typickou podzimní pochoutkou, která byla prodávána v papírovém kornoutu u pouličních stánků. Po druhé světové válce se na tuto pochoutku neprávem zapomnělo. Dnes se opět pečené kaštany dostávají do našich domácností a jsou prodávány v ulicích měst. Křehké plody s oříškovou příchutí mají velmi široké využití v teplé i studené kuchyni – naslano i nasladko. V obchodech jsou běžně k dostání, jsou ale dovezené z jižní Evropy či Asie a jsou větší, než kaštany ze Železných hor.

A kde se vlastně u nás vzaly jedlé kaštany? Kaštanovník setý (latinsky Castanea sativa) nebo také kaštanovník jedlý  je mohutný, opadavý a teplomilný strom. Pochází ze Středomoří, ze severní Afriky a Blízkého východu. První kaštany se ojediněle dostaly do Čech již po roce 1679. Za největším rozmachem jedlých kaštanů stojí majitel nasavrckého panství, kníže Jan Adam Auersperg, který roku 1774 nechal kaštanovníky přivézt z Itálie. Díky nadšení jeho zahradníka Oxenhausera byla v Nasavrkách o dva roky později vysázena první kaštanka o velikosti téměř dvou hektarů. Jedná se o nejvýše položený sad jedlých kaštanů v Evropě. Je to neuvěřitelné, ale ze 125 stromů je deset původních. Největší z nich měří kolem kmene přes šest metrů a dosahuje výšky přes dvacetpět metrů. A právě díky této kaštance se stromy rozšířily po Železných horách až do kutnohorského okresu. Za rozšířením rostlin do celého Československa stojí také žáci Základní školy z Nasavrkách. Oni totiž v šedesátých letech minulého století plody sázeli a vzešlé semenáčky posílali do škol po celé vlasti. Vydělávali si tak na školní pomůcky.

V loňském roce jsme psali: „Ať už jíme kaštany české, či dovezené, vychutnejme si jejich oříškovou chuť, vůni po vytažení z trouby a promíchejme vůni a chuť pečených kaštanů třeba s vůní a chutí svařeného vína. A za oknem si může klidně řádit sychravý podzim. Může být něco příjemnějšího?“ Nutno přiznat, že jsme se mýlili. Může. Když při tom vychutnávání budeme sedět na zahradě a místo sychravého podzimu si budeme užívat letošního extrémně teplého babího léta!