Církvice - Zajímá vás historie kostela svatého Vavřince v Církvici na Kutnohorsku? Slyšeli jste o vzácné tzv. „Církvické desce“ či zázračném obrazu Panny Marie Bolestné? Neslyšeli? Tak to jste si neměli nechat ujít zasvěcený výklad studenta Střední průmyslové školy v Kutné Hoře Šimona Hlavy! Celodenní prohlídka svatostánku probíhala v rámci devátého ročníku „Jarního putování se svatým Jakubem“ pod taktovkou Hlízovského unikátního spolku.

Románsko-gotický kostel v Církvici byl postaven počátkem třináctého století na návrší nad pravým břehem říčky Klejnárky. První písemná zmínka pochází z roku 1344. Od patnáctého století sloužil protestantům, byl utrakvistický i luteránský. Po zákazu nekatolických církví roku 1627 se nevyužíval, během třicetileté války byl osm let dokonce používán jako konírna. Roku 1655 byl znovu vysvěcen jako katolický. Poté došlo k raně barokní přestavbě celého areálu. Byla postavena zděná zvonice a jižní obvod vymezila nová farní budova s výklenkovou kaplí. Ve věži jsou tři zvony.

Roku 1684 došlo k velké přestavbě kostela, při níž byla původní loď nahrazena barokní stavbou s bočními kaplemi, s půdorysem kříže. Z původní stavby se zachoval jen presbytář s chórovou věží. Zajímavým prvkem nové stavby je otevřená jižní předsíň. Hřbitov kolem kostela obklopila zeď s výklenkovou kaplí. Vnitřní vybavení pochází ze sedmnáctého a osmnáctého století. Nejstarší a opravdu cenný je oltář s gotickým deskovým obrazem Piety od Mistra třeboňského oltáře z období kolem roku 1380, nazývaný také „Církvická deska“. Za zázračný je farníky považován milostný obraz Panny Marie Bolestné z roku 1688.Jižní postranní lodi dominuje rokokový tabulový oltář sv. Jana Nepomuckého. Dále v kostele najdete obrazy sv. Agáty, Apolonie, Rozálie a Blažeje od Ignáce Raaba.

Svatý Vavřinec pocházel z města Huesca v tehdejší římské provincii Hispánie, dnešním Španělsku. Po náboženských studiích byl ustanoven diakonem a stal se odpovědným za spravování chrámové pokladny a za péči o chudé. Díky této službě je považován za prvního archiváře a pokladníka katolické církve a stal se proto patronem knihovníků, archivářů a také kuchařů a koželuhů. Římský prefekt požadoval, aby mu Vavřinec vydal bohatství chrámu. Ten požádal o tři dny, aby mohl shromáždit chrámový majetek. Během této doby ale rozdal majetek chudým, aby tak zabránil jeho získání prefektem. Třetího dne se dostavil před prefekta a ukázal mu to, co považoval za největší bohatství chrámu. Byli to chudí, zmrzačení, slepí a trpící. Následně prohlásil: „Chrám je skutečně bohatý, mnohem bohatší než císař.“ Pro tento čin otevřeného odporu byl umučen upečením na roštu, který se dodnes nachází v Římě.

Poutní kostel svatého Vavřince v Církvici ukrývá opravdové poklady nevyčíslitelné hodnoty. Poutníky putování se svatým Jakubem o tom přesvědčil talentovaný student Šimon Hlava!