Mrchojedy - Malebná posázavská vesnička Mrchojedy na Kutnohorsku je zvláštní nejen svým názvem, ale také záhadným kamenem, který zde stojí od nepaměti. Doba a důvody jeho umístění jsou dodnes jedním velkým otazníkem. Je tento prapodivný svědek dob minulých smírčím, křížovým či hraničním kamenem, stélou, nebo se jedná o menhir? Záhadu prohlubuje jakýsi podivný reliéf, který připomíná postavu s rukama nad hlavou!
Mrchojedů bylo v minulosti na našem území požehnaně. Byl to ponižující název, šlo totiž o ves mrchojedů, tedy lidí, kteří jedí mrtvá těla zvířat a někdy i lidí. Není proto divu, že se později obce přejmenovávali, například na Mrkvojedy, Múkojedy a podobně. Věrni svému názvu zůstaly jen Mrchojedy v okrese Domažlice, spadající pod obec Meclov a Mrchojedy na Kutnohorsku nedaleko Samopší.
O Mrchojedeh, německy Merchojed, v katastru obce Samopše pochází první písemná zmínka z roku 1336, kdy Nezamysl z Talmberka směnil svá pole s opatem kláštera v Sázavě. V roce 1359 vlastnil obec Purkard hrabě z Maidburka. Roku 1436 ves získal zástavou Jan z Kunštátu a Jevišovic. V roce 1548 ji zakoupil Jan z Waldštejna a tento rod ji daroval roku 1677 opatu Sázavského kláštera Danielu Nigrinovi. Roku 1785 byl klášter zrušen a vesnici získal náboženský fond. Ve dvacátém století byla obec připojena k okresu Kutná Hora.
Ale vraťme se k záhadnému kamenu z načervenalého pískovce, o kterém nejsou žádné informace a ani indicie o době a důvodu jeho vzniku. Najdeme ho na konci obce, kde červená turistická značka odbočuje na nedalekou zříceninu hradu Talmberk. Pod dvojicí starých lip se tyčí obehnán čtyřmi dřevěnými kůly a lanem.
Důvod umístění kamene neznáme, zkusme proto trošku spekulovat, porovnávat s jinými analogickými kameny. Jednou z možností je smírčí kříž, nebo křížový kámen. Takové kameny museli ve středověku vytesat zločinci a vztyčit na místě spáchání zločinu. Při těžké práci si měli uvědomit rozsah svého zločinu a po sebereflexi se zpět včlenit do společnosti. Další možností je hraniční kámen. V těchto místech se totiž stýkaly hranice pozemků Sázavského kláštera, talmberského a ratajského panství. Možná se ale jedná o prastarý menhir. Napovídá tomu skutečnost, že mezi nedalekou Sázavou a Dojetřicemi se nalézá hradiště, jehož původ je zdokumentován do 8. století, ale není vyloučeno, že je i starší. O kousek dále je významné raně středověké hradiště u Lštění.
Aby těch záhad nebylo málo, podívejme se na podivný reliéf na přední straně stély, připomínající postavu s rukama nad hlavou, podle které se kamenu mezi místními říká „kamenný muž“. Souvisí snad tento výjev s nedalekou Čertovou brázdou, táhnoucí se desítky kilometrů mezi Sázavou a Chotouní? Podle pověstí ji vyoral svatý Prokop, který do pluhu zapřáhl čerta. Každopádně je Čertova brázda jednou z největších evropských záhad, možná je to největší pravěká stavba ve střední Evropě.
Zajímavosti jsou i na druhé straně kamene. Tam je několika důlků, vytesaných do pravoúhlého trojúhelníku. Obdobné se vyskytují i na jiných magických kamenech na celém světě. Lidé, především nemocní, do nich vkládali prsty a něco si přáli, hlavně uzdravení. Nebo se snad jedná o nějaké symbolické poselství z minulosti?
Další zajímavost, možná náhodná, se vztahuje přímo k Mrchojedům. Ves totiž leží na přímce s dalšími obcemi s podobnými názvy, a to s Konojedami na Kolínsku, Kozojedami, Masojedami a také z Mlékojedami u Neratovic.
Na původ a dataci mrchojedské stély, menhiru, kamene, dosaďte si cokoliv, jsme odpověď nenašli. A možná se nenajde nikdy. Právě proto je zajímavé navštívit magický kraj svatého Prokopa a sáhnout si na jednu z jeho záhad - „kamenného muže“ z hluboké minulosti.
Video: https://www.youtube.com/watch?v=5IwvLu7t5XI
Potřebuješ připravit svůj stroj na sezónu nebo se ti moto obleče…
Kutná Hora - 9. ročník přátelského charitativního turnaje ŠÍŠA C…
Kutná Hora – V Kollárově ulici v Kutné Hoře můžete stále navštěv…
Sedlec – K Sedlecké pouti neodmyslitelně patří i zábavy s živou …
Lomec - SDH Lomec připravuje na sobotu 18. května 2024 cyklovýle…