vv auto
Reklama

Věci se hnuly, chlístovický kostel sv. Ondřeje začali opravovat také díky veřejné sbírce!

6. červen 2023, 07:57

Chlístovice – Jako řada památek v České republice, tak i kostelík v Chlístovicích, oficiálně kostel sv. Ondřeje poslední desítky let chátral. Květa Bačkorová spolu s rodáky z Chlístovic, Chroustkova a Zdeslavic založila na konci roku 2017 veřejnou sbírku, pomocí které se chtěli pustit do opravy kostelíka. „Zdi kostela jsou mokré, opadává omítka i uvnitř kostela je nepříjemné prostředí a poškozená je i samotná stavba,“ upozornila a zdůraznila: „Chlístovce byly vždy aktivní obcí, je potřeba sdružit spolky, aby zejména mladí věděli, že mají v obci významnou památku. Historii v obci je třeba obdivovat a být na ni pyšní.“

„Oslovila jsem architekta Víta Mlázovského, jehož předkové vlastnili mlýny v okolí Chlístovic. Znám ho od mládí, vím, že je to odborník. Mimo jiné pracoval na opravě kostela sv. Jakuba v Kutné Hoře, stojí za rekonstrukcí Obecního domu v Praze nebo hradu Točník, Karlštejn a na řadě dalších památek. S architektem Vítem Mlázovským jsme se radili, jak s veřejnou sbírkou začít kostel opravovat,“ popisovala úplný začátek sbírky Květa Bačkorová a navázala: „Z našich diskusí vyplynulo, že je nejdůležitější nejprve zajistit stavbu před vlhkostí, udělat omítku, dodělat střechu, která byla částečně už dříve Obecním úřadem Chlístovice opravovaná, zachránit věž nebo zabezpečit kostel proti zlodějům. Vít Mlázovský zpracoval zdarma projekt, se kterým jsme obhájili veřejnou sbírku i u kutnohorské farnosti, jako majitele kostela.“

Kutnohorská farnost jako majitel kostela vzala veřejnou sbírku na vědomí a lidé do sbírky přispěli do roku 2020 přes 300 tisíc korun. „Objevily se i úvahy o převodu kostela z farnosti na obec, což se nám nelíbilo,“ upozornila Květa Bačkorová a vysvětlila: „Lidé přispívají do sbírky s tím, že je kostel církve. Veřejnou sbírku bych v případě převodu majetku musela zrušit a peníze vrátit. Pro mě peníze od jednotlivých dárců mají daleko větší cenu, než když jde o finanční prostředky státu nebo Evropské unie.“

Kostelík v Chlístovicích nakonec zůstal církevním majetkem. „Napsala jsem dopis arcibiskupu Janu Graubnerovi, který naši sbírku podpořil a také řekl, že kostel v Chlístovicích zůstane církve,“ naznačila. Další podporou byla dotace na opravu kostelíka z Ministerstva kultury z havarijního fondu. „V březnu 2022 kutnohorská farnost dostala dotaci 450 tisíc korunu jako příspěvek na opravu chlístovického kostelíka. Podmínkou dotace byla také veřejná sbírka,“ podotkla Květa Bačkorová.

S rozpočtem 750 tisíc korun tak začala první fáze opravy chlístovického kostelíka. „Opravy začaly šindelovou střechou věže,“ řekla a dodala: „Sbírka pokračuje, technický odbor farnosti letos v lednu požádat o další dotaci ze stejného fondu, aby rekonstrukce mohla pokračovat. To farnost také dostala ve výši 450 tisíc korun a bude pokračovat v opravě věže dle projektu.“  Podle Květy Bačkorové je v podobných záležitostech důležité vytrvat, neslevit, oslovit správné lidi. „Věřím, že se kostelík podaří opravit, třeba i v dohledné době. Vzhledem k historii by si kostelík zasloužil zachovat,“ poznamenala.

Druhý zvon na kostele sv. Ondřeje jako památka Josefu Strnadovi

„Můj děda Josef Strnad byl popraven v roce 1943 v Drážďanech za politický odboj a dostal válečný kříž in memorian. Nebyl ale komunista a když naši rodinu v padesátých letech likvidovali, křičeli, že děda byl fašista,“ vzpomínala na vyprávění babičky Květa Bačkorová. „Dědeček byl i legionář z I. světové války, všechny materiály po něm i vyznamenání se schovávaly,“ uvedla a dodala: „Před svou popravou napsal dopis, které cenzurovalo gestapo, ale v něm vzkázal svým třem synům, aby na Sion dali druhý zvon.“

Josef Strnad byl za První republiky aktivním občanem Chlístovic. „Byl náčelníkem Sokola, hrál divadlo, byl zástupcem starosty v obci i členem hasičského sboru. Podařila se jim spousta věcí, například udělali projekt na kulturní dům, dali desku Jana Roháče z Dubé pod Sion, už v roce 1927 postavili vodovod. Kromě jiného měli v plánu vrátit na kostel druhý zvon,“ překládala příklady.

„Sama jsem si začala tajně šetřit, třeba na cestu kolem světa nebo na dovolenou. Nakonec jsem se rozhodla, že za své ušetřené peníze jsem nechala udělat druhý zvon, za naši rodinu jako dědečkův odkaz,“ řekla s tím, že druhý zvon by do věže kostele měl být umístěn 4. listopadu 2023.

„Nejstarší a historicky nejvýznamnější je věž kostela, na které by měly být dva zvony. Zatím tam visí jen jeden, z roku 1509 od zvonaře Ondřeje Ptáčka z Kutné Hory,“ připomněla Květa Bačkorová, zakladatelka veřejné sbírky „Sionský kostelík“. Druhý zvon se z věže ztratil zřejmě za I. světové války. „O navrácení druhého zvonu na věž usilovaly už dříve různé spolky, například Sokolové. Zvon se ale nenalezl,“ řekla Květa Bačkorová. „Nový zvon se bude odlévat v dílně Michala Votruby z Myslkovic. Průměr bude mít 86 centimetrů. Zvon bude na elektrický pohon,“ naplánovala. Zvon se na počest dědečka Strnada bude jmenovat Josef. „Ozdobí ho sochař Jaroslav Hylas z Kolína, na zvonu budou výjevy z pouti sv. Josefa, nápis a také lístečky lípy, národního stromu,“ uzavřela Květa Bačkorová.

Josef Strnad

30. dubna 1884 – 15. října 1943
Josef Strnad žil Chlístovicích čp. 3. Po vypuknutí první světové války byl přidělen ke 12. polnímu pluku rakousko-uherské armády. Dne 21. listopadu 1914 padl na Dukle do zajetí a v červnu roku 1916 vstoupil v Bobrově u Kyjeva do československé legie v Rusku. Bojoval v bitvě u Zborova dne 2. července 1917. Dne 8. července 1919 byl evakuován sedmým transportem z Ruska na lodi Meinam z Vladivostoku do italského Terstu. Do vlasti se vrátil 17. března 1920.

Za druhé světové války byl členem odbojové skupiny NOS (Národní obranný svaz), která byla napojena na větší podzemní organizaci Obrana národa. Gestapo jej zatklo doma v Chlístovicích dne 15. dubna 1942. Josef Strnad byl vězněn a týrán v mnoha věznicích: V Kutné Hoře (duben – červenec 1942), v Kolíně (červenec – září 1942), v Terezíně (září – 8. prosinec 1942), v Petschkově paláci v Praze (8. prosince 1942 – únor 1943), v Gollnowě (únor 1943 – červenec 1943) a v Drážďanech (1943 – říjen 1943). Za činnost proti říši byl popraven dne 15. října 1943 v Drážďanech a spolu s ním: mjr. Miloň Micka, Antonín Forman, Karel Ruml, Karel Žitavský, Josef Tomášek a ing. Jan Eliáš. Josef Strnad byl vyznamenán československým válečným křížem 1939 in memoriam v listopadu 1945.

Kostelík na Sioně

Zapomenutý kostelík v malé vísce uprostřed Středočeského kraje se nemůže rovnat velkolepým památkám zapsaným v UNESCO, to ale neznamená, že patří pamětihodnostem druhé kategorie, které lze bez výčitek svědomí opomíjet. Právě naopak. Oč nenápadnější stavba, o to pohnutější dějiny, kterých byla svědkem.

Kostel svatého Ondřeje, nazývaný také Sionský kostelík, založil v 15. století nejvyšší zemský sudí Ondřej Berka z Dubé, když nechal přestavět původně církevní tvrz. Biblický název Sion získal nejen kostelík, ale celé přilehlé údolí, díky Ondřeji z Dubé, který v místech nechal rozsypat hlínu z hory Sion u Jeruzaléma. Alespoň tak to praví pověst. 

Současnou podobu získal kostelík přestavbou v 18. století. Jediným svědkem husitských bojů o hrad Sion, který byl postaven během roku v letech 1426 až 1427, je věž kostela. V ní je umístěn zvon o průměru 106 centimetrů od kutnohorského zvonaře Ondřeje Ptáčka. Nápis na zvonu říká, že byl odlit k uctění památky Jana z Dubé (Jan Roháč z Dubé), ale vznikl na počátku 16. století, přesně v roce 1509.

Za kostelíkem v Chlístovicích je zřejmě velmi zajímavá historie. „Kostelík patřil přímo pod Svatovítskou kapitulu, zřejmě šlo o velmi významné místo,“ naznačila Květa Bačkorová a pokračovala: „Věž byla zřejmě strážný a kostelík ochraňoval nějakou obchodní stezku z jižních zemí na sever. Ve věži jsou vidět i střílny, odpovídá tomu u stavba.“

Sbírka Sionský kostelík

Informace o sbírce Sionský kostelík, aktuality z průběhu oprav, plánované akce a další najdete na webu www.sionskykostelik.cz

René Svoboda
Galerie
Předchozí Následující
AVE_CZ
Reklama
Věci se hnuly, chlístovický kostel sv. Ondřeje začali opravovat také díky veřejné sbírce!

Věci se hnuly, chlístovický kostel sv. Ondřeje začali opravovat také díky veřejné sbírce!

6. červen 2023

Chlístovice – Jako řada památek v České republice, tak i kostelík v Chlístovicích, oficiálně kostel sv. Ondřeje poslední desítky let chátral. Květa Bačkorová spolu s rodáky z Chlístovic, Chroustkova a Zdeslavic založila na konci roku 2017 veřejnou sbírku, pomocí které se chtěli pustit do opravy kostelíka. „Zdi kostela jsou mokré, opadává omítka i uvnitř kostela je nepříjemné prostředí a poškozená je i samotná stavba,“ upozornila a zdůraznila: „Chlístovce byly vždy aktivní obcí, je potřeba sdružit spolky, aby zejména mladí věděli, že mají v obci významnou památku. Historii v obci je třeba obdivovat a být na ni pyšní.“

„Oslovila jsem architekta Víta Mlázovského, jehož předkové vlastnili mlýny v okolí Chlístovic. Znám ho od mládí, vím, že je to odborník. Mimo jiné pracoval na opravě kostela sv. Jakuba v Kutné Hoře, stojí za rekonstrukcí Obecního domu v Praze nebo hradu Točník, Karlštejn a na řadě dalších památek. S architektem Vítem Mlázovským jsme se radili, jak s veřejnou sbírkou začít kostel opravovat,“ popisovala úplný začátek sbírky Květa Bačkorová a navázala: „Z našich diskusí vyplynulo, že je nejdůležitější nejprve zajistit stavbu před vlhkostí, udělat omítku, dodělat střechu, která byla částečně už dříve Obecním úřadem Chlístovice opravovaná, zachránit věž nebo zabezpečit kostel proti zlodějům. Vít Mlázovský zpracoval zdarma projekt, se kterým jsme obhájili veřejnou sbírku i u kutnohorské farnosti, jako majitele kostela.“

Kutnohorská farnost jako majitel kostela vzala veřejnou sbírku na vědomí a lidé do sbírky přispěli do roku 2020 přes 300 tisíc korun. „Objevily se i úvahy o převodu kostela z farnosti na obec, což se nám nelíbilo,“ upozornila Květa Bačkorová a vysvětlila: „Lidé přispívají do sbírky s tím, že je kostel církve. Veřejnou sbírku bych v případě převodu majetku musela zrušit a peníze vrátit. Pro mě peníze od jednotlivých dárců mají daleko větší cenu, než když jde o finanční prostředky státu nebo Evropské unie.“

Kostelík v Chlístovicích nakonec zůstal církevním majetkem. „Napsala jsem dopis arcibiskupu Janu Graubnerovi, který naši sbírku podpořil a také řekl, že kostel v Chlístovicích zůstane církve,“ naznačila. Další podporou byla dotace na opravu kostelíka z Ministerstva kultury z havarijního fondu. „V březnu 2022 kutnohorská farnost dostala dotaci 450 tisíc korunu jako příspěvek na opravu chlístovického kostelíka. Podmínkou dotace byla také veřejná sbírka,“ podotkla Květa Bačkorová.

S rozpočtem 750 tisíc korun tak začala první fáze opravy chlístovického kostelíka. „Opravy začaly šindelovou střechou věže,“ řekla a dodala: „Sbírka pokračuje, technický odbor farnosti letos v lednu požádat o další dotaci ze stejného fondu, aby rekonstrukce mohla pokračovat. To farnost také dostala ve výši 450 tisíc korun a bude pokračovat v opravě věže dle projektu.“  Podle Květy Bačkorové je v podobných záležitostech důležité vytrvat, neslevit, oslovit správné lidi. „Věřím, že se kostelík podaří opravit, třeba i v dohledné době. Vzhledem k historii by si kostelík zasloužil zachovat,“ poznamenala.

Druhý zvon na kostele sv. Ondřeje jako památka Josefu Strnadovi

„Můj děda Josef Strnad byl popraven v roce 1943 v Drážďanech za politický odboj a dostal válečný kříž in memorian. Nebyl ale komunista a když naši rodinu v padesátých letech likvidovali, křičeli, že děda byl fašista,“ vzpomínala na vyprávění babičky Květa Bačkorová. „Dědeček byl i legionář z I. světové války, všechny materiály po něm i vyznamenání se schovávaly,“ uvedla a dodala: „Před svou popravou napsal dopis, které cenzurovalo gestapo, ale v něm vzkázal svým třem synům, aby na Sion dali druhý zvon.“

Josef Strnad byl za První republiky aktivním občanem Chlístovic. „Byl náčelníkem Sokola, hrál divadlo, byl zástupcem starosty v obci i členem hasičského sboru. Podařila se jim spousta věcí, například udělali projekt na kulturní dům, dali desku Jana Roháče z Dubé pod Sion, už v roce 1927 postavili vodovod. Kromě jiného měli v plánu vrátit na kostel druhý zvon,“ překládala příklady.

„Sama jsem si začala tajně šetřit, třeba na cestu kolem světa nebo na dovolenou. Nakonec jsem se rozhodla, že za své ušetřené peníze jsem nechala udělat druhý zvon, za naši rodinu jako dědečkův odkaz,“ řekla s tím, že druhý zvon by do věže kostele měl být umístěn 4. listopadu 2023.

„Nejstarší a historicky nejvýznamnější je věž kostela, na které by měly být dva zvony. Zatím tam visí jen jeden, z roku 1509 od zvonaře Ondřeje Ptáčka z Kutné Hory,“ připomněla Květa Bačkorová, zakladatelka veřejné sbírky „Sionský kostelík“. Druhý zvon se z věže ztratil zřejmě za I. světové války. „O navrácení druhého zvonu na věž usilovaly už dříve různé spolky, například Sokolové. Zvon se ale nenalezl,“ řekla Květa Bačkorová. „Nový zvon se bude odlévat v dílně Michala Votruby z Myslkovic. Průměr bude mít 86 centimetrů. Zvon bude na elektrický pohon,“ naplánovala. Zvon se na počest dědečka Strnada bude jmenovat Josef. „Ozdobí ho sochař Jaroslav Hylas z Kolína, na zvonu budou výjevy z pouti sv. Josefa, nápis a také lístečky lípy, národního stromu,“ uzavřela Květa Bačkorová.

Josef Strnad

30. dubna 1884 – 15. října 1943
Josef Strnad žil Chlístovicích čp. 3. Po vypuknutí první světové války byl přidělen ke 12. polnímu pluku rakousko-uherské armády. Dne 21. listopadu 1914 padl na Dukle do zajetí a v červnu roku 1916 vstoupil v Bobrově u Kyjeva do československé legie v Rusku. Bojoval v bitvě u Zborova dne 2. července 1917. Dne 8. července 1919 byl evakuován sedmým transportem z Ruska na lodi Meinam z Vladivostoku do italského Terstu. Do vlasti se vrátil 17. března 1920.

Za druhé světové války byl členem odbojové skupiny NOS (Národní obranný svaz), která byla napojena na větší podzemní organizaci Obrana národa. Gestapo jej zatklo doma v Chlístovicích dne 15. dubna 1942. Josef Strnad byl vězněn a týrán v mnoha věznicích: V Kutné Hoře (duben – červenec 1942), v Kolíně (červenec – září 1942), v Terezíně (září – 8. prosinec 1942), v Petschkově paláci v Praze (8. prosince 1942 – únor 1943), v Gollnowě (únor 1943 – červenec 1943) a v Drážďanech (1943 – říjen 1943). Za činnost proti říši byl popraven dne 15. října 1943 v Drážďanech a spolu s ním: mjr. Miloň Micka, Antonín Forman, Karel Ruml, Karel Žitavský, Josef Tomášek a ing. Jan Eliáš. Josef Strnad byl vyznamenán československým válečným křížem 1939 in memoriam v listopadu 1945.

Kostelík na Sioně

Zapomenutý kostelík v malé vísce uprostřed Středočeského kraje se nemůže rovnat velkolepým památkám zapsaným v UNESCO, to ale neznamená, že patří pamětihodnostem druhé kategorie, které lze bez výčitek svědomí opomíjet. Právě naopak. Oč nenápadnější stavba, o to pohnutější dějiny, kterých byla svědkem.

Kostel svatého Ondřeje, nazývaný také Sionský kostelík, založil v 15. století nejvyšší zemský sudí Ondřej Berka z Dubé, když nechal přestavět původně církevní tvrz. Biblický název Sion získal nejen kostelík, ale celé přilehlé údolí, díky Ondřeji z Dubé, který v místech nechal rozsypat hlínu z hory Sion u Jeruzaléma. Alespoň tak to praví pověst. 

Současnou podobu získal kostelík přestavbou v 18. století. Jediným svědkem husitských bojů o hrad Sion, který byl postaven během roku v letech 1426 až 1427, je věž kostela. V ní je umístěn zvon o průměru 106 centimetrů od kutnohorského zvonaře Ondřeje Ptáčka. Nápis na zvonu říká, že byl odlit k uctění památky Jana z Dubé (Jan Roháč z Dubé), ale vznikl na počátku 16. století, přesně v roce 1509.

Za kostelíkem v Chlístovicích je zřejmě velmi zajímavá historie. „Kostelík patřil přímo pod Svatovítskou kapitulu, zřejmě šlo o velmi významné místo,“ naznačila Květa Bačkorová a pokračovala: „Věž byla zřejmě strážný a kostelík ochraňoval nějakou obchodní stezku z jižních zemí na sever. Ve věži jsou vidět i střílny, odpovídá tomu u stavba.“

Sbírka Sionský kostelík

Informace o sbírce Sionský kostelík, aktuality z průběhu oprav, plánované akce a další najdete na webu www.sionskykostelik.cz

Zlata banka
Reklama
René Svoboda
Prohlédnout galerii