Foto, video: V Čáslavi v pondělí slavnostně rozsvítili vánoční stromek

2. prosinec 2013, 22:35
(aktualizováno: 2. prosinec 2013, 22:38)

Čáslav - Na Náměstí Jana Žižky z Trocnova v Čáslavi v pondělí 2. prosince slavnostně rozsvítili vánoční stromek. V doprovodném programu vystoupili žáci Základní umělecké školy Jana Ladislava Dusíka.

Nechyběl ani stánkový prodej tradičního vánočního zboží, občerstvení zajišťovaly „občerstvovací“ stánky. Především pro děti byl velkou atrakcí živý betlém, umístěný u vánočního stromku v parku u sochy Jana Žižky z Trocnova. U Mariánského sloupu celý den probíhaly vánoční trhy.

Připomeňme si historii vánočních stromů, dříve nazývaných Stromů republiky, protože tuto poměrně mladou tradici založil čáslavský rodák, autor Lišky Bystroušky, Rudolf Těsnohlídek. Český překladatel, prozaik, básník a žurnalista Rudolf Těsnohlídek se narodil 7. června 1882 v Čáslavi, kde měl jeho otec malé hospodářství. Zároveň však vykonával i funkci místního rasa, čili pohodného (chytal a utrácel toulavé psy), což u jeho syna vedlo kvůli mnoha posměškům ke značné plachosti a pocitům marnosti. Rodný dům se nacházel mezi dnešní Těsnohlídkovou ulicí a Podměstským rybníkem, dnes je tam park. Těsnohlídek je zakladatelem tradice vánočních Stromů republiky se sbírkou na pomoc dětem bez domova. Poprvé byl strom na jeho popud rozsvícen 13. prosince 1924 na brněnském Náměstí svobody a tato tradice se postupně rozšířila i do ostatních měst. Těsnohlídka k tomu pohnula událost, kdy s přáteli, s malířem Františkem Koudelkou a úředníkem Josefem Tesařem na procházce v lese našli opuštěné malé děvčátko, které bylo téměř zmrzlé a které odnesli na četnickou stanici. Již po čtyřech dnech byla vypátrána matka nalezence, svobodná služka z Netína. Holčička jménem Liduška se jí narodila již před sedmnácti měsíci. Otcem byl ruský zajatec. Svobodná matka musela odejít za obživou z domu do služby, ale s malým dítětem práci obtížně hledala. Proto se rozhodla k tomuto zoufalému činu. U soudu tvrdila, že dítě v lese odložila až v okamžiku, kdy slyšela přicházet nějaké lidi a poté záchranu dítěte sledovala z úkrytu. Ani po odpykání trestu neprojevila o dítě zájem. Holčičky se ujala rodina Polákových z Brna. Matku Lidušky, která dítě opustila, čekalo pět let těžkého žaláře. Příběh naštěstí dopadl dobře, Liduška se později provdala za středoškolského profesora a odstěhovala se do Prahy, kde zemřela v roce 1997. Místo v lese, kde byla nalezena, navštívila až po padesáti letech. Těsnohlídek se od této příhody začal podle severského vzoru zasazovat o vztyčování vánočního stromu, u kterého by se vybíralo pro opuštěné děti. Z podnětu Rudolfa Těsnohlídka a na základě nálezu tohoto odloženého dítěte, byla vytvořena tradice vánočních Stromů republiky, k podpoře opuštěných a potřebných dětí jako každoroční charitativní akce.

Text a video Vladimír Havlíček, foto Václav Horák
Galerie
Předchozí Následující
Komentáře
Re: - vložil hofmanová - 3. prosinec 2013, 08:01

Tenhle článek se mi dost líbil, hodně zajímavý...Mám ráda takové příběhy.

AVE_CZ
Reklama
Foto, video: V Čáslavi v pondělí slavnostně rozsvítili vánoční stromek

Foto, video: V Čáslavi v pondělí slavnostně rozsvítili vánoční stromek

2. prosinec 2013
(aktualizováno: 2. prosinec 2013, 22:38)

Čáslav - Na Náměstí Jana Žižky z Trocnova v Čáslavi v pondělí 2. prosince slavnostně rozsvítili vánoční stromek. V doprovodném programu vystoupili žáci Základní umělecké školy Jana Ladislava Dusíka.

Nechyběl ani stánkový prodej tradičního vánočního zboží, občerstvení zajišťovaly „občerstvovací“ stánky. Především pro děti byl velkou atrakcí živý betlém, umístěný u vánočního stromku v parku u sochy Jana Žižky z Trocnova. U Mariánského sloupu celý den probíhaly vánoční trhy.

Připomeňme si historii vánočních stromů, dříve nazývaných Stromů republiky, protože tuto poměrně mladou tradici založil čáslavský rodák, autor Lišky Bystroušky, Rudolf Těsnohlídek. Český překladatel, prozaik, básník a žurnalista Rudolf Těsnohlídek se narodil 7. června 1882 v Čáslavi, kde měl jeho otec malé hospodářství. Zároveň však vykonával i funkci místního rasa, čili pohodného (chytal a utrácel toulavé psy), což u jeho syna vedlo kvůli mnoha posměškům ke značné plachosti a pocitům marnosti. Rodný dům se nacházel mezi dnešní Těsnohlídkovou ulicí a Podměstským rybníkem, dnes je tam park. Těsnohlídek je zakladatelem tradice vánočních Stromů republiky se sbírkou na pomoc dětem bez domova. Poprvé byl strom na jeho popud rozsvícen 13. prosince 1924 na brněnském Náměstí svobody a tato tradice se postupně rozšířila i do ostatních měst. Těsnohlídka k tomu pohnula událost, kdy s přáteli, s malířem Františkem Koudelkou a úředníkem Josefem Tesařem na procházce v lese našli opuštěné malé děvčátko, které bylo téměř zmrzlé a které odnesli na četnickou stanici. Již po čtyřech dnech byla vypátrána matka nalezence, svobodná služka z Netína. Holčička jménem Liduška se jí narodila již před sedmnácti měsíci. Otcem byl ruský zajatec. Svobodná matka musela odejít za obživou z domu do služby, ale s malým dítětem práci obtížně hledala. Proto se rozhodla k tomuto zoufalému činu. U soudu tvrdila, že dítě v lese odložila až v okamžiku, kdy slyšela přicházet nějaké lidi a poté záchranu dítěte sledovala z úkrytu. Ani po odpykání trestu neprojevila o dítě zájem. Holčičky se ujala rodina Polákových z Brna. Matku Lidušky, která dítě opustila, čekalo pět let těžkého žaláře. Příběh naštěstí dopadl dobře, Liduška se později provdala za středoškolského profesora a odstěhovala se do Prahy, kde zemřela v roce 1997. Místo v lese, kde byla nalezena, navštívila až po padesáti letech. Těsnohlídek se od této příhody začal podle severského vzoru zasazovat o vztyčování vánočního stromu, u kterého by se vybíralo pro opuštěné děti. Z podnětu Rudolfa Těsnohlídka a na základě nálezu tohoto odloženého dítěte, byla vytvořena tradice vánočních Stromů republiky, k podpoře opuštěných a potřebných dětí jako každoroční charitativní akce.

Zlata banka
Reklama
Text a video Vladimír Havlíček, foto Václav Horák
Prohlédnout galerii