Čáslav - „Zaparkujte košťata na náměstí Jana Žižky z Trocnova!“ Tak zněla výzva města Čáslav, které pořádalo po vynucené covidové pauze oblíbené oslavy Filipojakubské noci.
Vše bylo odstartováno čarodějnickým pochodem od Otakarovy bašty, cíl pochodu bylo Žižkovo náměstí. Tam probíhaly různé sportovní akce pro děti a především zapálení vatry s „čarodějnicí“. Na místě probíhalo opékání špekáčků. K poslechu a tanci zahráli a zazpívali Magda Malá, MonoStereo a Bee Gees a ABBA v podání revivalové kapely Pop Stars. Moderování se ujal Michal Trnka.
Kde jsou kořeny tradice „pálení čarodějnic“? Ty sahají až ke Keltům, kteří svátek slavili mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Byl to svátek radostný, s kterým přicházelo teplejší období. Keltové v tento den zapalovali oheň, který pokládali za symbol síly, energie, života a Slunce. Oheň měl vše ochránit a očistit. Podle pozdějších pověstí získávají čarodějnice a nejrůznější kouzelnice noc před svátkem svatého Filipa a Jakuba obrovskou moc. Prý přilétávají na košťatech na kopce, kde vykonávají nečisté praktiky a rituály a kují nejrůznější pikle. Škodí dobytku, ničí potraviny a krmení, kravám odebírají mléko. Proto je nutné je upálit, alespoň symbolicky jejich figuríny.
Je zajímavé, že pálení ohňů o Filipojakubské noci v dnešní podobě vnímáme jako prastarou tradici. Ve skutečnosti tomu tak není. Zvyk se začal u nás šířit nejdříve v krajích s německým obyvatelstvem až v polovině 19. století, později se rozšířil do českých lokalit. Původně se nazýval podle německého vzoru Valpuržina noc. Filipojakubská se jí začalo říkat proto, že podle starého kalendáře slavil svátek prvního května sv. Filip a Jakub. Křesťanská církev si tímto svátkem připomínala den, kdy byla vysvěcena římská bazilika s ostatky apoštolů Filipa a Jakuba.
Není podstatné, jestli tento magický rituál nazýváme pálení čarodějnic, ohňů či vater míru jako v nedávné minulosti, Valpružinu noc jako v Německu, Beltain jako staří Keltové, nebo dokonce Lag ba-omer, což je název pod kterým tento svátek slaví Židé. Důležitější je užít si příchodu tepla a probouzející se přírody!
Filipojakubská noc podle množství návštěvníků a jejich ohlasů byla úspěšná, poděkování za její zorganizování patří městu Čáslav. Dále organizacím Zálesák a Pionýr a všem dobrovolníkům. Potvrdilo se, že v Čáslavi se k velké radosti místních podařilo tradiční „pálení čarodějnic“ úspěšně obnovit.
Videa:
https://www.youtube.com/watch?v=hPM3pIF-b1k
https://www.youtube.com/watch?v=w7b61gz215Q
https://www.youtube.com/watch?v=9TGT5TGSU-E
Malešov - Turnaj kategorie U12 v Malešově, který se rok co …
Kutná Hora - Územní odbor Kutná Hora Hasičského záchranného sbor…
Církvice - SK Církvice zve na tradiční pálení čarodějnic v úterý…
Lomec - SDH Lomec připravuje na sobotu 18. května 2024 cyklovýle…
Kutnohorsko - Fotbalové celky z Kutnohorska o víkendu sehrály da…
Čáslav - „Zaparkujte košťata na náměstí Jana Žižky z Trocnova!“ Tak zněla výzva města Čáslav, které pořádalo po vynucené covidové pauze oblíbené oslavy Filipojakubské noci.
Vše bylo odstartováno čarodějnickým pochodem od Otakarovy bašty, cíl pochodu bylo Žižkovo náměstí. Tam probíhaly různé sportovní akce pro děti a především zapálení vatry s „čarodějnicí“. Na místě probíhalo opékání špekáčků. K poslechu a tanci zahráli a zazpívali Magda Malá, MonoStereo a Bee Gees a ABBA v podání revivalové kapely Pop Stars. Moderování se ujal Michal Trnka.
Kde jsou kořeny tradice „pálení čarodějnic“? Ty sahají až ke Keltům, kteří svátek slavili mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Byl to svátek radostný, s kterým přicházelo teplejší období. Keltové v tento den zapalovali oheň, který pokládali za symbol síly, energie, života a Slunce. Oheň měl vše ochránit a očistit. Podle pozdějších pověstí získávají čarodějnice a nejrůznější kouzelnice noc před svátkem svatého Filipa a Jakuba obrovskou moc. Prý přilétávají na košťatech na kopce, kde vykonávají nečisté praktiky a rituály a kují nejrůznější pikle. Škodí dobytku, ničí potraviny a krmení, kravám odebírají mléko. Proto je nutné je upálit, alespoň symbolicky jejich figuríny.
Je zajímavé, že pálení ohňů o Filipojakubské noci v dnešní podobě vnímáme jako prastarou tradici. Ve skutečnosti tomu tak není. Zvyk se začal u nás šířit nejdříve v krajích s německým obyvatelstvem až v polovině 19. století, později se rozšířil do českých lokalit. Původně se nazýval podle německého vzoru Valpuržina noc. Filipojakubská se jí začalo říkat proto, že podle starého kalendáře slavil svátek prvního května sv. Filip a Jakub. Křesťanská církev si tímto svátkem připomínala den, kdy byla vysvěcena římská bazilika s ostatky apoštolů Filipa a Jakuba.
Není podstatné, jestli tento magický rituál nazýváme pálení čarodějnic, ohňů či vater míru jako v nedávné minulosti, Valpružinu noc jako v Německu, Beltain jako staří Keltové, nebo dokonce Lag ba-omer, což je název pod kterým tento svátek slaví Židé. Důležitější je užít si příchodu tepla a probouzející se přírody!
Filipojakubská noc podle množství návštěvníků a jejich ohlasů byla úspěšná, poděkování za její zorganizování patří městu Čáslav. Dále organizacím Zálesák a Pionýr a všem dobrovolníkům. Potvrdilo se, že v Čáslavi se k velké radosti místních podařilo tradiční „pálení čarodějnic“ úspěšně obnovit.
Videa:
https://www.youtube.com/watch?v=hPM3pIF-b1k