Okřesaneč - Desítky let udržují v Okřesanči tradici masopustního průvodu a nejinak tomu bylo letos. I když letos bylo potřeba přece jen více "zahřívadel" - muzikanti mimo alkoholu pro sebe museli lít líh i do svých trumpet. "Jinak by už v tom mraze asi nehrály," vysvětlili. Nelehké období českého školství dolehlo i na místní školačky, které si postěžovaly na roztrhané bačkůrky a přelámané pastelky.
Masopust neboli karnevalové období bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy. Popeleční středou začíná postní období před Velikonocemi. Maškarní zábava, která probíhala zpravidla na masopustní úterý, tedy v úterý před Popeleční středou, byla vyvrcholením masopustu. Název karneval je synonymem masopustu (z italského carnevale, vlastně "maso pryč"). Dnes se jako masopust (nebo karneval) označuje zejména toto masopustní veselí (nářečně masopust, šibřinky, fašank, ostatky aj.).
Masopust, a zvláště několik posledních dní tohoto období (ostatky, fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny, konec masopustu), byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná šperky a v Čechách zabijačka. Výslužka většinou obsahovala huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky.
Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu) naposledy se konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.
Čáslav - Fotbalisté Čáslavi odehrají první domácí utkání jarní č…
V dnešním dynamickém a vysoce konkurenčním prostředí výrobního p…
Hledáte bydlení a přemýšlíte, zda zůstat v Praze, nebo se poohlé…
Vlkaneč - TJ Sokol Vlkaneč a Obec Vlkaneč pořádají "Vlkanečský m…
Bykáň - Česká hiporehabilitační společnost (ČHS) vyhlašuje každo…
Okřesaneč - Desítky let udržují v Okřesanči tradici masopustního průvodu a nejinak tomu bylo letos. I když letos bylo potřeba přece jen více "zahřívadel" - muzikanti mimo alkoholu pro sebe museli lít líh i do svých trumpet. "Jinak by už v tom mraze asi nehrály," vysvětlili. Nelehké období českého školství dolehlo i na místní školačky, které si postěžovaly na roztrhané bačkůrky a přelámané pastelky.
Masopust neboli karnevalové období bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy. Popeleční středou začíná postní období před Velikonocemi. Maškarní zábava, která probíhala zpravidla na masopustní úterý, tedy v úterý před Popeleční středou, byla vyvrcholením masopustu. Název karneval je synonymem masopustu (z italského carnevale, vlastně "maso pryč"). Dnes se jako masopust (nebo karneval) označuje zejména toto masopustní veselí (nářečně masopust, šibřinky, fašank, ostatky aj.).
Masopust, a zvláště několik posledních dní tohoto období (ostatky, fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny, konec masopustu), byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná šperky a v Čechách zabijačka. Výslužka většinou obsahovala huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky.
Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu) naposledy se konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.