Kutná Hora - Zraněními nadále decimovaný dorostenecký tým hokejového oddílu TJ STadion Kutná Hora nastoupil v sobotu k dalšímu utkání proti týmu Mělníka bez dalšího klíčového hráče sestavy – centra druhé lajny Dominika Vítka.

Kutná Hora - Mělník 4:10 (2:1, 2:3, 0:6)

Pohled do tabulky a výsledkových statistik jasně určoval papírovým favoritem tohoto zápasu tým z Polabí. Tento předpoklad ještě podtrhl fakt, že Mělník nastupoval s 11 hráči roč.93, což vzhledem k převaze roč.95 v naší sestavě, byl výrazný věkový rozdíl.

Hlavní rozhodčí něco málo po páté vhodil úvodní buly utkání, do kterého jsme vyrukovali s mírně improvizovanou sestavou, kdy se v útoku opět objevila Katka. Slova jako „respekt“ nebo „strach“ hráčům se sršněm v logu v první třetině nic neříkali, a tak se bylo na co koukat. Samotné utkání bylo ze začátku na obou stranách vyrovnané, hrálo se zodpovědně zezadu a nikdo nechtěl udělat chybu. Přísný metr rozhodčího si vynutil hodně vyloučení, a tak se zápas nesl ve znamení přesilovek a oslabení. Ve 13. minutě se ale náš celek dostal do vedení, a to když během vlastního oslabení poslal Jirka do brejku Oťase a ten se konečně trefil. Pokračující přesilovka soupeře byla ještě zvýrazněna vyloučením dalšího Sršně a ke vší smůle při bránění ve třech přišel Martin o přilbu. Než naskočil nový hráč a my se dokázali srovnat, mělničtí ani ne po minutě skórovali. V 16. minutě však jedna z nenápadných akcí druhé lajny skončila brankou Janka, který ukázal spoluhráčům, co je to důraz před brankou. V závěru třetiny se hrál pěkný hokej a nebojím se říct, že celek se sršněm na prsou tahal za delší část provazu a je jen škoda, že aspoň jedna z vypracovaných šancí nezvýšila náš náskok.

Úvodní oťukávání obou celků ve druhé třetině ustáli oba gólmani s čistým štítem. Ve 30. minutě však soupeř udeřil opět během našeho oslabení a následující přesilovku minutu poté dokonce využil k obratu v zápase. Naši hráči v těchto chvílích ale dál bojovali a převyšovali svého soupeře, a tak vyrovnání viselo ve vzduchu, což se stalo - 33. minuta a Oťas nekompromisně prostřeluje změť těl před brankou. Za dalších pět minut dokonce Ondra po ideální nahrávce Janka a kličce brankaři uklízí puk do prázdné branky. Jestli jsme v prvních dvou třetinách něco nezvládali, byla to hra v oslabení, při které jsme inkasovali všechny branky, a tak ani vyrovnání ve 39. minutě nemohlo asi zákonitě přijít po jiné herní situaci.

V úvodu poslední třetiny Jirka Tvrdík předvedl dvě sóla přes půlku kluziště, ale neúspěšně - vždy si vylámal zuby na soupeřově brankáři. A tak dle rčení: „Nedáš – dostaneš“, přišla ledová sprcha pro navnaděné hráče Sršňů. Po nenápadných přihrávkách mělnický útok skóroval a chvíli poté svou další brankou na 4:6 poslal naše hráče do kytiček. Na lavičku kutnohorských padla nevídaná deka a toho soupeř dokonale využil. Zvýšil skóre duelu až na 4:8 a prakticky bylo jisté, kdo v tomto zápase zvítězí. V těchto chvílích to bylo prostě ošklivé představení, kdy klukům nešlo vůbec nic. Mělník hrál, jako by byl v převaze jednoho hráče a svůj brankostroj uzavřel dvěma podobnými akcemi. Po uvolnění přes našeho obránce v souboji jeden na jednoho nepřehlédl útočník dobře najetého spoluhráče před brankou, který naprosto nekompromisně překonal Vaška. V rozmezí devíti minut došlo k osmi útokům na naši branku a rázem na světelné tabuli svítil výsledek 4:10. Stav vypadal pro žlutočerný celek hrozivě a snad každý si přál konec zápasu. Bohužel to co následovalo, přebilo veškerou pachuť z vývoje utkání. Ondra si nárazem na hrazení přivodil poranění zad a následoval příjezd rychlé záchranné služby. Rozhodčí proto po vzájemné dohodě rozhodnuté utkání v 57. minutě ukončil pro vážné zranění hráče.

V šatně Sršňů po zápase vládla mizerná nálada a místo myšlenek na hokej jsme se snažili sehnat informace o Ondrovi, který se již v tu dobu seznamoval s nemocničním personálem. Podle posledních zpráv by mělo být vše v pořádku a Ondra byl propuštěn domů, což bylo jediné, co vrátilo mojí mysl k hokeji a sepsání tohoto hodnocení. S veškerou úctou k soupeři a skutečnostem uvedených v úvodu se podle mě jednalo o zatím našeho nejslabšího letošního soupeře. V prvních dvou třetinách jsme nezvládli hru v oslabení a v poslední zcela katastrofálně vyhořeli.

Obranná hra je považována za základ a vizitku mužstva a my v podstatě od začátku sezóny nemůžeme najít tu správnou podobu a formu. Když zavřu obě oči a za rohem si dám facku, tak pochválím Pepíka, ale navíc to zatím není. Velice propadáme v soubojích 1-1 a tím potom vznikají časté brejky a přečíslení. Úkol zněl jasně: "Nesmí projít“. A realizace??? Hynek mi připravil v posledních dvou utkání skutečně nezapomenutelné zážitky ... brrrrrrrr.

Co se týká útoku, je samozřejmě problém, že jsme dali méně gólů než soupeř, přesto bych po tomto utkání nežehral na proměňování šancí – to byly mnohem horší zápasy. Bohužel se zraněním Dominika a Mirka máme v tuto chvíli pouze jeden produktivní útok a na jednu lajnu se to hraje špatně. Pozitivum zápasu a pochvalu bych dnes směřoval ke třetí lajně. Svým nasazením a bojovností splnila mé představy a herním projevem se vyrovnala druhé, dáli se tedy v současném složení ještě hovořit o druhé.

Velmi mě mrzí, že se nám teď nedaří. Musíme jít ale od utkání k utkání a snažit se něco zlomit a dělat v tréninku vše pro to, abychom toto období nepřesvědčivých výkonů, neustálých zranění a smůly (prasklé nože) překonali. Přijdou opět změny v sestavě vynucené zraněními a především formou některých jednotlivců. Naše možnosti v kádru jsou však velmi omezené, a proto základem zůstává, že musíme trénovat a hrát s tím co máme. A já stále věřím, že toho není málo. Chce to trpělivost, sebekázeň a především musíme hodit za hlavu problémy a dál zodpovědně přistupovat k tréninku a následujícím utkáním. Hráče vždy motivuje úspěch a my mu musíme jít naproti.

Branky K. Hory: Hynek 2, Kořistka, Kadlec. K. Hora: Rejna, Sirotek - Zíka, Kadlec, H. Macháček, Draslar - Tvrdík, Hynek, M. Macháček, Pipková, Kořistka, Ryšan, Švejda, Sádlo, Tomčík. Trenér Pavel Sirotek.