Kutná Hora – Zastupitelé Kutné Hory v tomto týdnu jednali mimo jiné o výši poplatku za svoz komunálního odpadu. V současné době tento roční poplatek činí v Kutné Hoře 650,- Kč, patnácti hlasy zastupitelé rozhodli o nové výši poplatku od roku 2022: Kutnohoráci budou platit 750,- Kč.

Zastupitelé diskutovali o „Odpadové vyhlášce“, která mimo jiné určuje i výši poplatku za cenu svoz, třídění a likvidaci odpadu. „Podpoříme návrh finančního výboru tak, jak jsme ho projednávali i s jednotlivými zastupiteli. Nakonec jsme se shodli na zvýšení o sto korun ročně na jednoho poplatníka,“ uvedl bod starosta Kutné Hory Josef Viktora (ANO 2011).

Zastupitel Tomáš Gryč otázku odpadu považuje za zásadní pro občany Kutné Hory. „Chtěl jsem se zeptat, zda město připravuje například systém zvýhodnění domácností, které třídí více,“ ptal se v diskusi a pokračoval: „Zda se město zabývá myšlenkou, že za menší popelnici by se platilo méně nebo zda by byl nižší poplatek u svozu například jednou za čtrnáct dní.“

Obsáhlý příspěvek si připravil zastupitel Martin Hlavatý (Alternativa pro Vás), kromě toho také vedoucí sběrného dvora. „Na pracovním jednání jsem většinu věcí nastínil, dnes se ale bude hlasovat o výši poplatku,“ uvedl. „Tato otázka je neustálým balancováním mezi ekonomikou a ekologií. Z pohledu města chápu, že částka 30 milionů korun za likvidaci odpadu je obrovská,“ zdůraznil a navázal: „Je třeba si uvědomit, že pravidla pro likvidaci a nakládání s odpadem určuje Evropská unie a státní orgán a tato rozhodnutí dopadají na rozpočty měst. Další věc, kterou bych chtěl zmínit, tak z rozhlasu a televize poměrně masivní reklamou se dozvíte, že třídit je normální a výhodné. Já vždy hledám tu výhodu pro sebe: Když se zamyslím nad tím, co se v Kutné Hoře udělalo pro třídění a likvidaci odpadu a výsledkem toho by mělo být zdražení odpadu, tak v tom výhodu pro sebe nevidím.“

Martin Hlavatý potom připomněl opatření, která se zavedla v Kutné Hoře pro třídění odpadu. „Zavedly se popelnice pro jedlé oleje, poměrně masivně se rozmístily kontejnery na textil a kontejnery na kov, bioodpad pro domácnosti. Občané v Kutné Hoře investovali asi milion korun do nákupu bio-popelnic a tím ušetřili městu peníze,“ poznamenal.

„V materiálu je uvedeno, že náklady na likvidaci odpadů na občana klesají. Je tam napsáno, že v roce 2013 to bylo 788,- Kč, 2020 771,- Kč. Jak už jsem říkal na pracovním jednání, nevíme, kolik lidí v Kutné Hoře žije. Z tabulek města vyplývá, že počet občanů Kutné Hory je 20119, podle Českého statistického úřadu to je 20653 občanů, když si celkovou výši poplatků vydělím 650,- Kč, což není úplně přesný výpočet, vyjde mi 20020 občanů a v materiálu k tomuto bodu je uvedeno 21454 poplatníků. Vím, že tam nejsou jen občané, ale i podnikatelé, na druhou stranu je řada lidí od poplatku osvobozeno,“ předložil čísla Martin Hlavatý „Ze Stavebního úřadu jsem si nechal vytáhnout, ž bylo za poslední tři roky v Kutné Hoře zkolaudováno 153 nových bytů, ale celkový počet obyvatel Kutné Hory se snížil,“ naznačil a dále se zabýval i neplatiči poplatků: „V materiálu je uvedeno, že 1382 poplatníků nezaplatilo. Pokud zvýšíme cenu, potrestáme ty slušné a zvýšíme částku, kterou nezaplatí ti neslušní o dalších 138200,- Kč při zvýšení o sto korun,“ podotkl.

Podle Martina Hlavatého Sběrný dvůr v Kutné Hoře neúměrně zatěžuje úklid kontejnerových stání. „V posledních dvou letech se situace zvrhla, na kontejnerová stání se odkládají objemné, a dokonce i nebezpečné materiály, lednice, sporáky, všechno možné. Každý týden se do sběrného dvora navozí kolem jedné tuny těchto odpadů, které jsou uloženy na kontejnerových stáních v rozporu s městkou vyhláškou z roku 2002,“ zlobil se.

„Snažme se lidi vychovávat, držet je při tom, že třídit odpady je nutné a nezdražujme odpad, pokud je to jen trochu možné,“ apeloval na kolegy.

Vystoupení Martina Hlavatého ocenil Martin Suchánek (Město pro lidi). „Snad jen doplní, že my, jako Město pro lidi, jsme pracovali na poměrně rozsáhlém materiálu, zabývali jsme odpadovou analýzou města, z které nám vyšlo, že ba naopak máme potenciál pro snížení poplatků občanům,“ upozornil. „Rádi bychom se na tuto záležitost podívali. Jde o to, kolik procent směsného odpadu máme v celkové produkci, kolik kilogramů vytřídíme. Pořád je spousta srovnatelných měst s Kutnou Horou, které si můžeme vzít za příklad a věci vylepšovat,“ diskutoval a uvedl příklad: „Jsou města naprosto srovnatelná s Kutnou Horou, například Strakonice, které jdou od 1. ledna 2021 na nulu, protože dávají dohromady systém, který motivuje občany a který má nějaký ekonomický základ. Pojďme pro lidi pracovat a neudělat tu nejjednodušší věc, kterou můžeme, a to, že jim poplatek zdražíme.“

Milan Krčík (KSČM) by se zaměřil také na další poplatníky. „Na sídlišti jsou dnes byty developerů, do kterých je nastěhovaných šest, sedm lidí a platí jeden, majitel,“ řekl a pokračoval: „Slušní lidi, kteří platí, platí za všechny tyto ostatní. Tady by město mělo hledat rezervy, a ne zdražovat těm slušným, co třeba třídí.“

Snižování frekvence svozu jednou za dva týdny považuje Milan Krčík za nesmysl. „V tu ránu nám začnou vznikat černé skládky. Bojovali jsme proti tomu dlouho a jsem rád, že se to výrazně nebo úplně omezilo,“ upozornil.

Tomáš Havlíček (ODS) navrhuje porovnání hospodaření společnosti MVE plus se srovnatelnými společnostmi v jiných městech. „Pokud z údajů, které jste nám dali, vyplývá, že jiná města mají náklady na komunální odpad minimálně dvakrát nižší, některé i třikrát, bude možná problém tam,“ uvedl.

Místostarostka Silvia Doušová (STAN – Šance pro Kutnou Horu) připomněla, že poplatek ve výši 650,- Kč je v Kutné Hoře platný od roku 2013. „Zmínila bych, že náklady na všechno jdou nahoru. Snad najdeme odvahu zvýšit poplatek o 100,- Kč na poplatníka po osmi letech,“ naznačila adoplnila: „V Kutné Hoře nemáme žádné závratné částky, v obcích, kde dali odpad za nulu, vzápětí zjistili, že to je neudržitelné. Většinou jde o předvolební populistické sliby.“

„Chápu, že je nepříjemné, když má někdo platit více. Každý, kdo ale bydlíme, platíme buď nájemné, elektřinu, plyn, vodu a jsem přesvědčen, že i odpad je součást našeho života,“ zapojil se do debaty Jozef Králik (ANO 2011). „Vytváření odpadu považuji za normální součást života, a proto je povinnost platit poplatky. Jediné, co je možná nešťastné, že se platí jednou za rok. Potom si dokážu představit, že když najednou přijde více složenek, je to najednou i 3500,- Kč, což je nepříjemné pro rodinný rozpočet. Pokud si poplatek 750,- Kč vydělíte počtem týdnů v roce, tak to, že máme čisto a nemáme odpady kolem baráku nebo bytu, vyjde nás to 14,70 Kč týdně,“ vyčíslil.

Ivo Šanc (STAN – Šance pro Kutnou Horu) nesouhlasí s argumentem, že zvýšení poplatků je trest pro ty, co třídí. „Můžeme se na to podívat také tak, že pokud bychom netřídili, museli bychom poplatky za odpad zvýšit mnohem více,“ upozornil a dodal: „Zejména třídění biologického odpadu do tzv. hnědých popelnic výrazně snižuje váhu odpadu, který jde na skládku. Zvýšení o stokorunu po osmi letech je více než přijatelné.“