Kutná Hora - Jak by mohl vypadat dopravní terminál v prostoru městského vlakového nádraží ukazuje studie, kterou nechalo zpracovat Město Kutná Hora.

Hlavním důvodem pro vypracování studie dopravního terminálu je snaha Města Kutná Hora o optimalizaci vazeb mezi veřejnou autobusovou a železniční osobní dopravou, zlepšení podmínek pro cestující veřejnost. Úvaha města vybudovat dopravní terminál na nevyužívaných drážních pozemcích s přímou návazností na vlakovou stanici Kutná Hora město a historické centrum je logickým krokem jak posílit a zatraktivnit tuto lokalitu pro obyvatele a návštěvníky města. Záměr vychází ze strategického plánu města a jeho dalším cílem je uvolnění pozemků současného autobusového nádraží. Jejich hodnota a rozvojový potenciál je dnes blokován autobusovým nádražím plošně a dopravně zatěžujícím lokalitu. Plocha autobusového nádraží byla založena v poměrně velkorysých parametrech v 80. letech minulého století a přes pozdější výstavbu obchodního centra a budovy OSSZ zůstává stále prostorově naddimenzovaná, když po většinu dne je využívána více pro odstavování autobusů než pro jejich pohyb.

Zpracovaná studie je analýzou, podkladem k diskuzi o proveditelnosti záměru nového dopravního terminálu. Umístění dopravního terminálu do omezených prostorových podmínek městského nádraží je cestou k intenzívnějšímu provozu, k šetrnějšímu zacházení se svým okolím. Návrh využívá plochy vedle kolejiště, které by jinak v urbanismu města měly malou šanci na využití. Oproti stávajícímu autobusovému nádraží by měl být dopravní terminál realizován na výrazně menší ploše. A to i při zvýšení komfortu cestujících, posílení vazeb na železniční a osobní dopravu a umístění záchytného parkoviště pro osobní automobily v areálu.

Dopravní terminál je navržen v prostoru mezi vlakovou stanicí Kutná Hora město a bývalou drážní budovou při křižovatce Štefánikova/Sokolská. Areál tvoří terminál autobusové dopravy, záchytné parkoviště pro 60 osobních automobilů a navazující pobytové plochy pro pěší. Autobusový terminál je umístěn v těsné vazbě na vlakovou stanici, do klínu mezi ulici Nádražní a stávající kolejiště. Zahrnuje výstupní a nástupní hranu linkových autobusů a odstavná stání autobusů. V návaznosti na autobusový terminál je potom upravena ulice Štefánikova pro zastávky MHD. Záchytné parkoviště pro osobní automobily je umístěno vedle autobusového terminálu směrem do centra města. Přímé komunikační napojení plochy terminálu a navrhovaného parkoviště je realizováno přes rekonstruovanou Nádražní ulici do stávající křižovatky s ulicí Štefánikovou.

Návrh zdůrazňuje nutnost vytvoření kvalitního pobytového veřejného prostoru města. Tomuto tématu je věnována stejná péče, jako dopravně inženýrskému návrhu. Orientace dopravního terminálu k historickému jádru, typický industriální charakter drážního prostoru a snaha o jasnou a přehlednou organizaci pohybu cestujících jsou východiska, která určují charakter návrhu. Prostor terminálu je překryt lehkou konstrukcí na půdorysu protaženého rovnoramenného trojúhelníku, který se rozevírá do historického centra města. Štíhlé sloupy nesou vějířovitou síť ocelových nosníků.

Pobytová plocha terminálu je vybavena volně rozmístěnými dřevěnými lavicemi a stolky. Nezbytné zázemí cestujících a řidičů je soustředěno do dvou bloků v centru dispozice. Celá plocha pro pěší mezi stávající vlakovou stanicí a původním drážním domem v ulici Štefánikova bude zadlážděna z žulových kostek a vytvoří pobytový parter města doplněný vzrostlou zelení, lavičkami a herními prvky. Obohacuje rovněž veřejný prostor města sochařskými instalacemi. V souladu s novým veřejným prostorem je využití drážní budovy. To by mělo přinést doplňující služby jako je kavárna, komunitní prostor s vlastní zahradou, informační bod pro návštěvníky města, půjčovnu kol. Patro budovy bude sloužit jako pronajímatelná plocha kanceláří pro dopravní společnosti a cestovní agentury. Na dopravní terminál navazuje rovněž projekt cyklostezky podél toku Vrchlice, který posílí vazby mezi jednotlivými druhy dopravy a možnost návazností a volby mezi nimi.

Předběžné stavební náklady jsou na základě studie vyčísleny na 50.000.000,-Kč bez DPH. Autory architektonického řešení návrhu je Atelier Ehl&Koumar architekti s.r.o., dopravní řešení zpracoval Atelier Promika s.r.o.

Vizualizace Ehl&Koumar architekti,s.r.o.