Kutnohorsko - Devětadvacátý ročník tradičního dálkového pochodu Za malínským křenem pořádá ve dnech 8. – 9. října 2010 TJ Turista Kutná Hora. Prezentace účastníků se uskuteční v klubovně TJ Turista v Puškinské ulici u sportovní haly BIOS (od zastávky ČD Kutná Hora město značeno - bílý trojúhelník).
Prezentace:
Klubovna PÁTEK 8. října 2010
Start trasy 100 km: z místa prezentace 18.00-22.00 hod Startovné: 60 Kč
SOBOTA 9. října 2010
Start: z místa prezentace od 7.00 do 10.00 hod. Startovné: různé do 50 Kč
Trasy pěší : zcela nové trasy od 10 do 50 km
Trasy cyklo: od 40 do 200 km na všechny strany - široký výběr
Informace: Jana Liberská OKČT TJ Turista, Růžová 837, 284 01 Kutná Hora
Tel: mobil: 604506728, E-mail: info@tj-turista.cz WWW:tj-turista.cz
Ubytování: Každý si zajišťuje sám. Doporučujeme s předstihem kontaktovat
Informační centrum, tel : 327 512 378.
Doporučujeme: mapy KČT č.42 Kolínsko a Kutnohorsko, č.43 Střední
Posázaví, psací potřeby.
V rámci startovného obdrží každý účastník v cíli diplom s pamětním razítkem a
klobásu s pravým malínským křenem. Kromě toho si může koupit zákusky v naší
proslavené cukrárně pod širým nebem, ale hlavně se projít podzimní přírodou
nádherným okolím Kutné Hory
Účast na pochodu je na vlastní nebezpečí. Prosíme,
abyste se chovali pozorně a ohleduplně k majetku ostatních osob i k prostředí,
kterým se budete pohybovat.
Malínská křenovka
Křen je zeleninou, kořením, léčivkou, vyniká přizpůsobivostí a životností. I
malá část kořene dokáže zakořenit a vytvořit vegetační vrchol. Dává na jedné
straně hodnotný užitek, na druhé straně hrozí úporným zaplevelením. Zakořeňuje
se do hloubky několika metrů.
Jak křen na zahrádce pěstovat? To již dávno vyřešili naši předkové v Malíně u
Kutné Hory. Kultura křenu je tam doložena již od 12. století. Postupem času
vznikl ve světě ojedinělý pěstitelský postup trvalé malínské křenovky. Je sice
pracný, ale zachování postupu vylučuje zaplevelení. Křenovky byly dlouholeté, nebyla
vzácností jejich padesátiletá i osmdesátiletá produktivita. Všechny práce se
vykonávaly ručně, do křenovky se nevstupovalo ani koňmi, aby se neušlapala
půda.
Křen sice na
půdu náročný není, ale nejlepší jakost je z půd hlubokých, humózních,
zásobených spodní vodou., nikoliv kyselých, propustných, snadno
zpracovatelných. Malínská křenovka se zakládala na podzim , vyjímečně do konce
března, kdy křen začíná rašit. Předtím se půda připravovala ručním
převrstvováním (rigolováním). Ve sponu „na krok“ (75 cm) do čtverce se vykopaly
jamky do hloubky 30 cm v šířce 20 cm. Na dno jamky se kladl kořenový řízek síly
palce, délky asi 10 cm, vyříznutý ze zdravých hladkých kořenů. Na jaře se po
objevení listů rostliny okopaly, v srpnu pak podruhé se současným jednocením.
Okopávky pro křenovku je nezbytnou zárukou, že nedojde k zaplevelení. K
jednocení a ke sklizni sloužila motyka „křenovka“ s delší násadou, vykovaná
úzkým listem délky asi 35 cm. Při jednocení křenu se opatrně odkopla zemina k
matečnému řízku. Ze vzhůru vyrašených výhonů se ponechal jediný nejsilnější,
někdy dva, ostatní se odkoply u řízku, aby se nepoškodil. Byl základem dalších
sklizní.
Při sklizni na podzim, převážně až po zaschnutí listů se „křenovkou“ opět
odkopla zemina a zesílený vyjednocený kořen odkopl od matečného řízku s
potřebnou pečlivostí a ohledem na řízek.
V Malíně třídili kořeny podle velikosti, silnější byly více ceněny. Těžší kusy
než půl kilogramu byly „výstřelky“, o něco slabší „výmětky“, v počtu 15 – 20
kořenů na 1 kg „prostřeďáky“ a slabé „výražky“ se převážně zkrmovaly stejně
jako listy. Na podzim sklizený křen se zakládá, aby nevysychal, nejlépe do
písku venku. Chrání se před promoknutím, aby se mohl za mrazů z písku vyjmout.
Kořeny jsou bezpečně mrazuvzdorné. Lze je sklízet během mírné zimy i z jara.
Křen vyniká vysokým obsahem C vitaminu, dvojnásobkem obsahu citronů, je bohatý
sírou, draslíkem, železem. Na pokusných zvířatech byly prokázány protinádorové
účinky. Je pikantním kořením mnoha jídel. V křenové placce nastrouhaný
prokrvuje pokožku při revmatismu, ischiasu a u obtížně se hojící rány. Požívaný
zlepšuje stav po infekční žloutence, chronickém zánětu jater. Zkušenost z
malínských křenovek lze na zahrádce využít. V Malíně sklízeli 0,5 – 1,5 kg
jakostních silných kořenů z metru čtverečního.
Kutná Hora – Piccoli je jedinečný projekt hudebních, výtvar…
Kutná Hora - V týdnu od 25. do 29. září vás Sokol Kutná Hora zve…
Čáslav - Fotbalový klub v Čáslavi chystá na 31. října 2023 tradi…
Kutná Hora/Kolín - Okresní futsalový svaz Kolín tímto oslovuje v…
Kutnohorsko - Fotbalové celky z Kutnohorska o víkendu sehrály da…
Kutnohorsko - Devětadvacátý ročník tradičního dálkového pochodu Za malínským křenem pořádá ve dnech 8. – 9. října 2010 TJ Turista Kutná Hora. Prezentace účastníků se uskuteční v klubovně TJ Turista v Puškinské ulici u sportovní haly BIOS (od zastávky ČD Kutná Hora město značeno - bílý trojúhelník).
Prezentace:
Klubovna PÁTEK 8. října 2010
Start trasy 100 km: z místa prezentace 18.00-22.00 hod Startovné: 60 Kč
SOBOTA 9. října 2010
Start: z místa prezentace od 7.00 do 10.00 hod. Startovné: různé do 50 Kč
Trasy pěší : zcela nové trasy od 10 do 50 km
Trasy cyklo: od 40 do 200 km na všechny strany - široký výběr
Informace: Jana Liberská OKČT TJ Turista, Růžová 837, 284 01 Kutná Hora
Tel: mobil: 604506728, E-mail: info@tj-turista.cz WWW:tj-turista.cz
Ubytování: Každý si zajišťuje sám. Doporučujeme s předstihem kontaktovat
Informační centrum, tel : 327 512 378.
Doporučujeme: mapy KČT č.42 Kolínsko a Kutnohorsko, č.43 Střední
Posázaví, psací potřeby.
V rámci startovného obdrží každý účastník v cíli diplom s pamětním razítkem a
klobásu s pravým malínským křenem. Kromě toho si může koupit zákusky v naší
proslavené cukrárně pod širým nebem, ale hlavně se projít podzimní přírodou
nádherným okolím Kutné Hory
Účast na pochodu je na vlastní nebezpečí. Prosíme,
abyste se chovali pozorně a ohleduplně k majetku ostatních osob i k prostředí,
kterým se budete pohybovat.
Malínská křenovka
Křen je zeleninou, kořením, léčivkou, vyniká přizpůsobivostí a životností. I
malá část kořene dokáže zakořenit a vytvořit vegetační vrchol. Dává na jedné
straně hodnotný užitek, na druhé straně hrozí úporným zaplevelením. Zakořeňuje
se do hloubky několika metrů.
Jak křen na zahrádce pěstovat? To již dávno vyřešili naši předkové v Malíně u
Kutné Hory. Kultura křenu je tam doložena již od 12. století. Postupem času
vznikl ve světě ojedinělý pěstitelský postup trvalé malínské křenovky. Je sice
pracný, ale zachování postupu vylučuje zaplevelení. Křenovky byly dlouholeté, nebyla
vzácností jejich padesátiletá i osmdesátiletá produktivita. Všechny práce se
vykonávaly ručně, do křenovky se nevstupovalo ani koňmi, aby se neušlapala
půda.
Křen sice na
půdu náročný není, ale nejlepší jakost je z půd hlubokých, humózních,
zásobených spodní vodou., nikoliv kyselých, propustných, snadno
zpracovatelných. Malínská křenovka se zakládala na podzim , vyjímečně do konce
března, kdy křen začíná rašit. Předtím se půda připravovala ručním
převrstvováním (rigolováním). Ve sponu „na krok“ (75 cm) do čtverce se vykopaly
jamky do hloubky 30 cm v šířce 20 cm. Na dno jamky se kladl kořenový řízek síly
palce, délky asi 10 cm, vyříznutý ze zdravých hladkých kořenů. Na jaře se po
objevení listů rostliny okopaly, v srpnu pak podruhé se současným jednocením.
Okopávky pro křenovku je nezbytnou zárukou, že nedojde k zaplevelení. K
jednocení a ke sklizni sloužila motyka „křenovka“ s delší násadou, vykovaná
úzkým listem délky asi 35 cm. Při jednocení křenu se opatrně odkopla zemina k
matečnému řízku. Ze vzhůru vyrašených výhonů se ponechal jediný nejsilnější,
někdy dva, ostatní se odkoply u řízku, aby se nepoškodil. Byl základem dalších
sklizní.
Při sklizni na podzim, převážně až po zaschnutí listů se „křenovkou“ opět
odkopla zemina a zesílený vyjednocený kořen odkopl od matečného řízku s
potřebnou pečlivostí a ohledem na řízek.
V Malíně třídili kořeny podle velikosti, silnější byly více ceněny. Těžší kusy
než půl kilogramu byly „výstřelky“, o něco slabší „výmětky“, v počtu 15 – 20
kořenů na 1 kg „prostřeďáky“ a slabé „výražky“ se převážně zkrmovaly stejně
jako listy. Na podzim sklizený křen se zakládá, aby nevysychal, nejlépe do
písku venku. Chrání se před promoknutím, aby se mohl za mrazů z písku vyjmout.
Kořeny jsou bezpečně mrazuvzdorné. Lze je sklízet během mírné zimy i z jara.
Křen vyniká vysokým obsahem C vitaminu, dvojnásobkem obsahu citronů, je bohatý
sírou, draslíkem, železem. Na pokusných zvířatech byly prokázány protinádorové
účinky. Je pikantním kořením mnoha jídel. V křenové placce nastrouhaný
prokrvuje pokožku při revmatismu, ischiasu a u obtížně se hojící rány. Požívaný
zlepšuje stav po infekční žloutence, chronickém zánětu jater. Zkušenost z
malínských křenovek lze na zahrádce využít. V Malíně sklízeli 0,5 – 1,5 kg
jakostních silných kořenů z metru čtverečního.
Kde se dají koupit řízky křenu KRENOX ?
A kde se dá tento křen koupit??