Čáslavsko/Železné hory – Kaštanobraní na Čáslavsku, především v nedalekých Železných horách, je v plném proudu. Úroda je letos nadprůměrná, kaštanům přálo počasí. Plodů, kterým se botanicky říká oříšek, je velké množství a jsou proti jiným rokům o poznání větší. Pojďme si o této tradiční pochoutce něco říci a především si vychutnat její oříškovou chuť!

Jedlé kaštany byly v minulosti na našem území typickou podzimní pochoutkou, která byla prodávána v papírovém kornoutu u pouličních stánků. Po druhé světové válce se na tuto pochoutku neprávem zapomnělo. Dnes se opět pečené kaštany dostávají do našich domácností a jsou prodávány v ulicích měst. Křehké plody s oříškovou příchutí mají velmi široké využití v teplé i studené kuchyni - naslano i nasladko. Je důležité před pečením naříznout špičkou nože slupku, jinak v troubě bouchají. V obchodech jsou běžně k dostání, jsou ale dovezené z jižní Evropy či Asie a jsou větší, než kaštany ze Železných hor.

A kde se vlastně u nás vzaly jedlé kaštany? Kaštanovník setý (latinsky Castanea sativa) nebo také kaštanovník jedlý je mohutný, opadavý a teplomilný strom. Pochází ze Středomoří, ze severní Afriky a Blízkého východu. První kaštany se ojediněle dostaly do Čech již po roce 1679. Za největším rozmachem jedlých kaštanů stojí majitel nasavrckého panství, kníže Jan Adam Auersperg, který roku 1774 nechal kaštanovníky přivézt z Itálie. Díky nadšení jeho zahradníka Oxenhausera byla v Nasavrkách o dva roky později vysázena první kaštanka o velikosti téměř dvou hektarů. Jedná se o nejvýše položený sad jedlých kaštanů v Evropě. Je to neuvěřitelné, ale ze 125 stromů je deset původních. Největší z nich měří kolem kmene přes šest metrů a dosahuje výšky přes dvacet pět metrů. A právě díky této kaštance se stromy rozšířily po Železných horách až do kutnohorského okresu. Za rozšířením rostlin do celého Československa stojí také žáci Základní školy v Nasavrkách. Oni totiž v šedesátých letech minulého století plody sázeli a vzešlé semenáčky posílali do škol po celé vlasti. Vydělávali si tak na školní pomůcky.

Vraťme se ale na Čáslavsko. Rozsáhlé porosty najdeme nad obcemi Brambory u Bílého Podolí a Semtěš. Kromě monokulturní kaštanky stromy můžeme vidět i jako náletové dřeviny. Přímo v Čáslavi byla v minulosti vzrostlá kaštanka, tedy sad jedlých kaštanů. Stála na pozemku školního statku Střední zemědělské školy, směrem na obec Tupadly. Bohužel byla v devadesátých letech minulého století vykácena, dnes je na jejím místě pole. Několik soliterních stromů, starých od třiceti do čtyřiceti let, roste u Zemědělské školy, v Jetelové ulici a u rybníku Homolka.

Ať už jíme kaštany české, nebo dovezené, vychutnejme si jejich oříškovou chuť a vůni a promíchejme je s vůní a chutí třeba svařeného vína. A za oknem si může klidně řádit sychravý podzim!

Video: https://www.youtube.com/watch?v=IBs-rh94ZVc