Pátek, 26. duben 2024

Válečné události se odrážejí i ve výstavě na zručském zámku „Proč mámy pláčou“

Foto Vladimír Havlíček

3. srpen 2014, 13:11

(aktualizováno: 3. srpen 2014, 13:21)

Zruč nad Sázavou - Občanské sdružení rodáků a přátel Zruče nad Sázavou a okolí zorganizovalo na zručském zámku výstavu inspirovanou první světovou válkou s názvem „Proč mámy pláčou“.

Prvotní návrh výstavy zpracoval Jan Adrián, písemné dokumenty zpracovala Jiřina Janatová, návrhu a realizace expozice se ujala Alena Zemanová, z hlediska odborně historického dohlížel Josef Bőhm. Výstavu podpořilo grantem město Zruč nad Sázavou, snad se podaří s podporou města o výstavě vydat knihu nebo brožuru.

Slavnostní vernisáž s pietním aktem proběhla u opraveného Památníku na zručském náměstí, vlastní výstava potrvá v zámecké galerii až do konce letních prázdnin. Výstavu bude možné shlédnout každý den, včetně pondělí, od 10 do 17 hodin buď samostatně nebo v rámci velkého prohlídkového okruhu zámku. Předseda občanského sdružení Jan Adrián vzkázal veřejnosti: „Životy, které byly položeny za naši svobodu a lepší budoucnost, by měly být důstojně uctěny. Podpořte akci svojí účastí.“

A proč výstavu pojmenovali „Proč mámy pláčou“? Na to odpovídá kurátorka výstavy Jiřina Janatová: „Výstav o velké válce je hodně, ala my jsme chtěli zdůraznit utrpení žen, utrpení maminek, manželek, dcer a vůbec všech žen, které zůstaly doma, je na nich veškerá starost o rodinu, děti, hospodářství. A ony si musí poradit s případným úmrtím svých mužů, synů, otců a to jsme chtěli ukázat.“ A to se povedlo, svědčí o tom zájem nejen návštěvníků, ale i dalších měst, které mají zájem o zapůjčení výstavy.

Na směřování výstavy a její název přišli její autoři při čtení autentického dopisu pro Martu Svobodovou z Vlkanče: „Milovaná sestřičko, především přijmi ode mne pozdrav. Maminka jenom stále pláče a naříká pro Karla, je již celá usoužená.“ A to zaujalo především autorky výstavy, utrpení žen, které zůstává v pozadí každé války. Je vidět, že ženy jsou schopny větší empatie, většího vcítění než mnozí muži a je to znát i na koncepci výstavy, která válku neglorifikuje, ale naopak ukazuje na její hrůzy, důsledky a především nesmyslnost.

Na výstavě jsou vystaveny originály vyhlášek, různé památky na vojáky laskavě zapůjčené od jejich potomků a také dokumentace o padlých a zraněných, pracně získané v archivech ve Vídni, přeložených, daných do souvislostí a vytištěných. Tyto dokumenty se setkávají s velkým zájmem místních občanů, nikdo nevěděl o jejich existenci. Jeden panel byl věnován doktorce Miladě Horákové, jejíž otec se narodil v nedalekém Hodkově a do Zruče jezdila pravidelně s dcerami Miladou a Věrou na letní byt. Za svojí protiválečnou činnost byla rakouskými úřady vyloučená ze školy. Byla jedinou ženou, kterou se později komunistický stalinský režim neštítil popravit pro upevnění své zrůdné ideologie. Na zručském zámku probíhá souběžně výstava „Život konopišťských pánů ve fotografiích“ a výstava starých panenek.

Výstava ve Zruči vznikla díky symbioze nadšených „fandů“ a města. Ke spokojenosti autorů už patří jen ta brožura, ale snad i to dobře dopadne, je to reklama také pro město. Výstavu lze doporučit, autoři osobně provázejí každého návštěvníka, sofistikovaně popisují místní historii, historii snad každé místní rodiny a vše zasazují do historického kontextu. Snad má vliv na kvalitu výstavy a její emocionální vyznění i skutečnost, že autorky ztratily ve válce své předky.

Cílem výstavy bylo projevení úcty nesmyslně zabitým vojákům na všech stranách fronty a jejich rodinám. Městu Zruč a autorům patří velké poděkování za rok a půl práce, za vytvoření historické a především protiválečné výstavy. Je to alespoň maličké varování před lidmi, kteří volají po zbrojení, válce, násilí a vyhovuje jim Cicerův citát: „Inter arma silent musae“.

Související článek:
Foto, video: Historické slavnosti ve Zruči nad Sázavou inspirovala I. světová válka

Text a foto Vladimír Havlíček