Kutná Hora - Obránce mužského A týmu florbalového oddílu SKP Olympia Kutná Hora Václav Rejna určitě patří k oporám mužstva. Za šestnáct odehraných utkání má na svém kontě šestnáct kanadských bodů za sedm branek a devět přihrávek. Na hřišti se objevuje i v početních výhodách a občas je i nasazován na trestná střílení, která dokáže s lehkostí proměňovat. Vašek je také asistent trenéra u mladších žáků.

Mužský A tým má sezónu slušně rozjetou. I přes pár zaváhání se držíte na prvním místě tabulky. Jaké vidíš šance na postup? Věříš, že se podaří vrátit Kutné Hoře druholigová příslušnost?
Letošní sezona je určitě dobře rozjeta, myslím, že pokud vydržíme hrát v nastaveném tempu, nasazení a s takovou chutí po vítězství, měla by i slušně dojet. Měl jsem velký strach z povánočních zápasů, přeci jen známe historii Kutné Hory po novém roce, a už tím, že jsme špatné výsledky nedopustili, se mužstvo určitě posunulo kupředu. Získat pro kutnohorský florbal 2. ligu je pro mě určitě cílem letošní sezony, protože si myslím, že odvádíme dobrou práci, a že bychom fanoušky florbalu rádi znovu viděli na našich zápasech, třeba i v domácí hale.

Jsi nasazován i do přesilových her, zahraješ si v zápasech spousty minut, jak se ti hraje pod trenérem Blahníkem? Máš výbornou střelu, 6 vstřelených branek je na obránce velmi slušná nadílka. Nemrzí tě nakonec, že těch branek není třeba dvojnásobně více?
Se zvolením Martina Blahníka hlavním trenérem, jsem měl nejprve obavy. Nevěděl jsem, co od něho mohu očekávat, zda se mu budu hodit „do krámu“, přeci jen, každý trenér má svou vizi, jak chce mužstvo vést. Jsem tedy rád, že jsem zapadl do mužstva a dostávám v zápasech možnost si zahrát tak hodně minut, ale i do přesilovkové formace, kterou jsem si možná zasloužil i díky zkušenosti z juniorské soutěže. A co se týče branek, abych pravdu řekl, nemrzí. Vždy se snažím být platným hráčem pro mužstvo, a tak mám možná větší radost, když jsem na začátku nějaké pěkné kombinace celé lajny, ale samozřejmě vstřelená branka nebo proměněné trestné střílení potěší.

Připravuješ se na každý zápas stejně nebo máš nějaké speciální rituály?
Společně s Michalem Karešem máme před zápasem uklidňující chvilku při natáčení vody do lahví. Pak už je to rutina. Dobře rozcvičit, naladit se na tu správnou vlnu a užít si sport, který mám rád.

Jaké místo má ve Tvém životě florbal?
Společně s rodinou a přítelkyní nezastupitelné. Často upřednostňován před školou. Ať tak či tak, je to sport, který jsem si vybral a po 5 letech, co ho hraji, musím říci, že to byla dobrá volba, i když na svou hokejovou kariéru vzpomínám rád a rád se jdu i sklouznout či zachytat, pokud mám možnost.

Mimo jiné jsi i asistent trenéra u mladších žáků. Je nějaký moment nebo zápas, který tě jako trenéra potěšil? Vyrůstá mezi našimi mantinely nová florbalová hvězda?
Musím říci, že jsem na kluky pyšný čím dál tím víc, turnaj od turnaje. Když vidím, jak se kluci zlepšují, a co je hlavní, bojují srdcem a hrají sport, který je naplňuje, což je zbraň, kterou Kutná Hora vždy vynikala. Proto ani nemohu s přesností určit, jestli vyrůstá kutnohorskému florbalu nějaká hvězda, to nechám na posouzení jiných, ale jsem rád, že i když nejsem rozhodně nejlepší trenér na světě a mám spoustu chyb, tak ty prcky trénuju rád a obdivuju je, že to semnou vydrží.