Nestěmice - Akce s názvem "Buď a nebo" na umělém trávníku FK Nestěmice se ve dnech 3. - 4. července 2010 zúčastnilo i trio uhlířek Nikola Koudelková, Romana Melcherová a Káťa Veselá.

Jednalo se o čtyřiadvacetihodinový zápas mezi ženstvy LFC Ústí n. L. a FK Spartak Tělnice, kdy soupisky obou soupeřících celků byly pro větší možnost střídání doplněny "dobrovolnicemi" z různých ženských fotbalových celků.

Již jmenované uhlířky doplnily celek z Telnice, který se po závěrečném hvizdu v neděli 4. července mohl - pokud mu to ještě nějaké síly zbyly - radovat z vítězství 109:87. A jaké dojmy tento zápas zanechal na zúčastněných uhlířkách?

"Utrpení, bolest, radost, smutek, slzy, křik, krev, pot a kopec srandy, to vše jsme stihly za 24 hodin," vystihla Káťa Veselá, která našla pochvalná slova i k organizátorům: "Dobře se o nás starali, měly jsem pravidelný přísun jídla, pití, ovoce a zeleniny, hlad jsme necítily, musely jsem jíst povinně." A jaký časový úsek jednotlivé hráčky strávily na hrací ploše? "Střídaly jsme se po půlhodinách, celá jedenáctka. Když zapadlo sluníčko, tak nás zkoušeli nechávat 45 minut na place, ještě  později i rovnou hodinu." Pocítila Káťa Veselá nějakou krizi? "Kolem půlnoci to bylo nejhorší, byla zima. A také kolem osmé hodiny ráno začalo sluníčko pálit jako by bylo pravé poledne. Naopak dobře se mi hrálo v rozmezí čtvrté a páté hodiny ranní, kdy se rozednívalo a zpívali ptáci." Jaký celkový dojem celá akce na Kátě Veselé zanechala: "Byl to dobrý zážitek a dobrá parta lidí, žádný dohady a hádky. Táhly jsme za  jeden provaz a navzájem jsme se podporovaly. Bylo super,  že zrovna Telnice, za kterou jsme hrály, vyhrála 109:87!"

Určité přirovnání našla i na kutnohorské třetiligové ženské derby: "Ústí a Telnice jsou rivalky asi jako Uhlířské Janovice a Kutná Hora, takže Telnice prožila i svoje malé vítězství nad Ústím." Snad jediné Káťu Veselou mrzelo: "Jen bylo škoda, že akce nebyla více medializovaná, diváků bylo málo."

V dosti podobném duchu hovořila i Romana Melcherová: "Jak to vždy bývá, zpočátku je síly dost, všude samé legrace a vše v pohodě. Tak tomu bylo i před zahajovacím výkopem, kterému  předcházelo rozcvičení s rozesmátou náladou u všech přítomných nás hráček. Jen nemilým překvapením do začátku nám bylo oznámení, že zahajovací hvizd neprovede Dagmar Damková, jelikož od celé akce ustoupil ČMFS a tak ani ona se nezúčastní." Přesto měl začátek zápasu v sobotu 3. července punc oficiality. "Zahajovací výkop v pravé v poledne pod rozpáleným nebem provedla náměstkyně Primátora Ústí nad Labem Zuzana Kailová a celá pro mne hurá akce začala." Uhlířky nenastoupily od samého začátku, ale až v první vlně střídání: "My z Uhlířských Janovic jsme nastupovaly až v druhém týmu za Telnici, takže až od 12:30, já osobně až 13:30. Hra byla na to, že jsme měly před sebou třiadvacet hodin, plná elánu. Až nás trenéři museli kočírovat. Moc jim to ale nešlo, protože ani jeden tým nechtěl prohrát. Hra byla plná dynamiky a téměř bez faulů." I během vyčerpávajícího zápasu se Romana Melecherová snažila  odkoukat něco přínosného pro svoji fotbalovou kariéru: "Mohly jsme se co učit, jelikož proti nám nastupovala malá "čarodějka"  Petra Divišová (pozn. nejlepší hráčka ČR v roce 2009, v současnosti Slavie Praha), která s míčem prostě kouzlí.  O tom by však víc řekla brankářka Káča Veselá :-)" dodala s úsměvěm. Jak sama přiznala, fotbalový maraton byl opravdu fyzicky i psychicky náročný: "S plynoucím časem ubývaly síly na obou stranách. Mne se ale zdálo,  že tempo  je pořád vražedné, osobně jsem začala pociťovat svalovou únavu okolo třiadvacáté hodiny. Následně  to bylo už jenom horší a to do čtyř hodin." Ačkoliv se střídalo po hodině, bylo času na odpočinek moc málo. " Než jsem si došla na záchod, do sprchy, pro suché oblečení, téměř polovina času na odpočinek byla fuč.  Mezi šestou a sedmou hodinou jsem se pokusila prospat, ale jak jsem usnula už mě budili, alespoň se mi to tak zdálo," stěžovala si naoko Romana Melcherová a s úsměvem dodala: "V tu chvíli byla únava velká, jenom kopačky jsem si nazouvala několik minut a vstávala jak nemohoucí. Na hřišti jsem ale po několika minutách opět i sprintovala, dokonce i dávala góly a ke konci už únavu ani nepociťovala!" Konec zápasu už byla otázka i vůle. "Závěrečná hodinka pro všechny byla asi nejkrutější. Jelikož jsme chtěly rekord pokořit se ctí, nechaly jsme tak na hřišti poslední síly, které jsme měly." Zúčastnila by se Romana Melcherová podobné akce i v budoucnu, pokud by ta možnost byla? "S odstupem času si říkám, že to bylo bláznovství a už bych do něčeho podobného nešla."

Velmi krátce shrnula dojmy i poslední uhlířka hostující v týmu Telnice, Nikola Koudelková: "V Ústí se mi moc líbilo. Až na večerní zimu i počasí vyšlo, takže dobrý. Síly docházely až k večeru,  kdy se začalo střídalo po hodině, ale zvládli jsme to," dodala spokojeně. Jednou z odměn pro všechny zúčastněné je i zápis Agenturou Dobrý den do České knihy rekordů.