vv auto
Reklama

Budapešť a Čáslav spojuje „Den památky obětí holokaustu“

24. leden 2024, 07:45

Maďarsko/Budapešť/Čáslav – Co mají společného Budapešť, Čáslav a další města v České republice? Je to „Den památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti“, který je připomínán 27. ledna. Pojďme si toto smutné výročí připomenout v maďarském hlavním městě u památníku Boty na břehu Dunaje, ve Velké synagoze a u Památníku obětem německé okupace. V souvislosti se současnými událostmi na Blízkém východě a nárůstem antisemitských nálad jsou připomínky na holokaust aktuální.

Holokaust - šoa  je v původním významu systematické pronásledování a vyvražďování Židů za II. světové války. Datum 27. ledna bylo vybráno záměrně, jelikož 27. ledna 1945 byl Rudou armádou osvobozen koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz - Berkenau, čili Osvětim - Březinka. Připomíná utrpení šesti milionů židovských obětí holokaustu a dalších nevinných lidí. „Den památky obětí holokaustu“ je v posledních letech vnímán v širším kontextu. Nejen jako vzpomínka na židovské oběti holokaustu, ale na oběti všech etnických, náboženských a politických skupin a všech nevinných lidí během válek. Nejnověji byl rozšířen na „Den předcházení zločinům proti lidskosti“.

Vraťme se do Budapešti. Šokujícím místem je památník Boty na břehu Dunaje, nedaleko maďarského parlamentu. Připomínáválečný masakr téměř čtyř tisíc lidí, především Židů. Památník vytvořili Can Togay a Gyula Pauer jako připomínku událostí z konce II. světové války. Oběti byly donuceny vysvléct se do naha a pak pochodovat na břeh Dunaje, kde fašisté mužům, ženám i dětem svázali ruce tkaničkami od jejich bot, pak je zastřelili a těla vhodili do řeky. Někteří lidé se ve snaze uniknout střelám sami vrhali do řeky, mnohdy s nemluvňaty v náruči. Prudká voda je odnesla neznámo kam. Vrahy byli členové gardy z fašistické strany Šípových křížů, maďarské obdoby NSDAP. Tato strana vynikala silným antisemitismem a stála po boku Adolfa Hitlera a nacistického Německa. Před smrtí si oběti běsnění nejdříve museli zout boty, protože ty byly za války cenným zbožím. Dnes je na místě masakru symbolicky 60 párů bot odlitých ze železa, vymodelovaných podle skutečných bot obětí.

Dalším, neméně šokujícím, památníkem je „Emanuelův strom židovských mučedníků“ navržený Imre Vargou. Jedná se o chromocelovou vrbu na podstavci z červené žuly, která na svých kovových listech nese jména obětí holokaustu. Památný strom se nachází u Velké synagogy, známé spíše jako synagoga v ulici Dohány. Jedná se o druhou největší synagogu na světě, tou největší je synagoga v New Yorku. Byla postavena v maurském stylu v roce 1859 podle návrhu architektů Ludwiga Förstera a Frigyese Feszla. Po osvobození země v roce 1945 bylo na nádvoří synagogy ve společných hrobech objeveno několik tisíc Židů. Velká synagoga se tak stala jedinou synagogou na světě se hřbitovem v nádvorní zahradě. Židovské náboženství totiž nepovoluje pohřbívání v synagoze nebo v její blízkosti, ale zároveň se mnohem přísněji zakazuje exhumace a přemísťování ostatků.

„Pomník obětem německé okupace“ na Náměstí svobody, jehož autorem je sochař Peter Raab Párkányi je dílem nejnovějším. Vyjadřuje bolest a utrpení, které maďarský národ pociťoval v důsledku ztráty svobody. Zpodobňuje německou říšskou orlici, jak útočí na archanděla Gabriela, symbol Maďarska. Na pravé noze orla můžeme vidět prsten s datumem 1944. Dílo bylo ale částí odborné i laické veřejnosti zkritizováno a označeno za pokus o deformaci historie. Podle kritiků totiž nepřiznává odpovědnost bývalých maďarských představitelů za deportace a smrt Židů. Vyvolává dojem, že hrůzy holokaustu mají v Maďarsku na svědomí pouze Němci, což není pravda. Maďarsko nebylo po většinu války okupováno, nýbrž bylo spojencem nacistů.

Když člověk stojí na břehu Dunaje, kde kdysi po běsnění „nadlidí“ zůstalo téměř čtyři tisíce párů bot, následně ještě zpeněžených, nemůže ani dýchat. A nemůže uvěřit, že se něco podobného může opakovat. A přece může. V Izraeli, nedaleko pásma Gazy, během šábesu 7. října 2023. „Černá sobota“ je nazýván tento útok na lidství, na civilizaci. Připomínejme si „Den památky obětí holokaustu“ a mějme na paměti, jak končí ustupování zlu!

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=TeMxR_MnH5Q

https://www.youtube.com/watch?v=g_7P4edIInc

https://www.youtube.com/watch?v=y8ZZ1nBjg6Y

Text a foto Vladimír Havlíček

Galerie
Předchozí Následující
AVE_CZ
Reklama
Budapešť a Čáslav spojuje „Den památky obětí holokaustu“

Budapešť a Čáslav spojuje „Den památky obětí holokaustu“

24. leden 2024

Maďarsko/Budapešť/Čáslav – Co mají společného Budapešť, Čáslav a další města v České republice? Je to „Den památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti“, který je připomínán 27. ledna. Pojďme si toto smutné výročí připomenout v maďarském hlavním městě u památníku Boty na břehu Dunaje, ve Velké synagoze a u Památníku obětem německé okupace. V souvislosti se současnými událostmi na Blízkém východě a nárůstem antisemitských nálad jsou připomínky na holokaust aktuální.

Holokaust - šoa  je v původním významu systematické pronásledování a vyvražďování Židů za II. světové války. Datum 27. ledna bylo vybráno záměrně, jelikož 27. ledna 1945 byl Rudou armádou osvobozen koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz - Berkenau, čili Osvětim - Březinka. Připomíná utrpení šesti milionů židovských obětí holokaustu a dalších nevinných lidí. „Den památky obětí holokaustu“ je v posledních letech vnímán v širším kontextu. Nejen jako vzpomínka na židovské oběti holokaustu, ale na oběti všech etnických, náboženských a politických skupin a všech nevinných lidí během válek. Nejnověji byl rozšířen na „Den předcházení zločinům proti lidskosti“.

Vraťme se do Budapešti. Šokujícím místem je památník Boty na břehu Dunaje, nedaleko maďarského parlamentu. Připomínáválečný masakr téměř čtyř tisíc lidí, především Židů. Památník vytvořili Can Togay a Gyula Pauer jako připomínku událostí z konce II. světové války. Oběti byly donuceny vysvléct se do naha a pak pochodovat na břeh Dunaje, kde fašisté mužům, ženám i dětem svázali ruce tkaničkami od jejich bot, pak je zastřelili a těla vhodili do řeky. Někteří lidé se ve snaze uniknout střelám sami vrhali do řeky, mnohdy s nemluvňaty v náruči. Prudká voda je odnesla neznámo kam. Vrahy byli členové gardy z fašistické strany Šípových křížů, maďarské obdoby NSDAP. Tato strana vynikala silným antisemitismem a stála po boku Adolfa Hitlera a nacistického Německa. Před smrtí si oběti běsnění nejdříve museli zout boty, protože ty byly za války cenným zbožím. Dnes je na místě masakru symbolicky 60 párů bot odlitých ze železa, vymodelovaných podle skutečných bot obětí.

Dalším, neméně šokujícím, památníkem je „Emanuelův strom židovských mučedníků“ navržený Imre Vargou. Jedná se o chromocelovou vrbu na podstavci z červené žuly, která na svých kovových listech nese jména obětí holokaustu. Památný strom se nachází u Velké synagogy, známé spíše jako synagoga v ulici Dohány. Jedná se o druhou největší synagogu na světě, tou největší je synagoga v New Yorku. Byla postavena v maurském stylu v roce 1859 podle návrhu architektů Ludwiga Förstera a Frigyese Feszla. Po osvobození země v roce 1945 bylo na nádvoří synagogy ve společných hrobech objeveno několik tisíc Židů. Velká synagoga se tak stala jedinou synagogou na světě se hřbitovem v nádvorní zahradě. Židovské náboženství totiž nepovoluje pohřbívání v synagoze nebo v její blízkosti, ale zároveň se mnohem přísněji zakazuje exhumace a přemísťování ostatků.

„Pomník obětem německé okupace“ na Náměstí svobody, jehož autorem je sochař Peter Raab Párkányi je dílem nejnovějším. Vyjadřuje bolest a utrpení, které maďarský národ pociťoval v důsledku ztráty svobody. Zpodobňuje německou říšskou orlici, jak útočí na archanděla Gabriela, symbol Maďarska. Na pravé noze orla můžeme vidět prsten s datumem 1944. Dílo bylo ale částí odborné i laické veřejnosti zkritizováno a označeno za pokus o deformaci historie. Podle kritiků totiž nepřiznává odpovědnost bývalých maďarských představitelů za deportace a smrt Židů. Vyvolává dojem, že hrůzy holokaustu mají v Maďarsku na svědomí pouze Němci, což není pravda. Maďarsko nebylo po většinu války okupováno, nýbrž bylo spojencem nacistů.

Když člověk stojí na břehu Dunaje, kde kdysi po běsnění „nadlidí“ zůstalo téměř čtyři tisíce párů bot, následně ještě zpeněžených, nemůže ani dýchat. A nemůže uvěřit, že se něco podobného může opakovat. A přece může. V Izraeli, nedaleko pásma Gazy, během šábesu 7. října 2023. „Černá sobota“ je nazýván tento útok na lidství, na civilizaci. Připomínejme si „Den památky obětí holokaustu“ a mějme na paměti, jak končí ustupování zlu!

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=TeMxR_MnH5Q

https://www.youtube.com/watch?v=g_7P4edIInc

https://www.youtube.com/watch?v=y8ZZ1nBjg6Y

Zlata banka
Reklama
Text a foto Vladimír Havlíček

Prohlédnout galerii