Villa Romantica
Reklama

Ke Dni židovských památek se připojila i čáslavská synagoga

17. srpen 2017, 08:45

Čáslav - Židovské obce během neděle v celé zemi otevřely více než pět desítek židovských památek – synagog a hřbitovů. Den židovských památek se sice konal i dříve, letos šlo ale o první oficiální celostátní ročník. Lidé při něm mohli nahlédnout i na místa, která nejsou běžně přístupná nebo prošla rekonstrukcí. Mezi zpřístupněnými památkami samozřejmě nemohla chybět také čáslavská synagoga, jedna z nejhezčích v celém Česku.

Celý den židovským svatostánkem neúnavně provázel její dlouholetý správce pan Karel Langšádl. A kromě historie stavby přidal příhodu s věžičkami s Davidovými hvězdami. Ty byly během druhé světové války zničeny a neexistovala žádná jejich fotografie. Když byla zahájena rekonstrukce, odborníci na počítači vytvářeli pravděpodobný tvar věžiček. A k tomu Karel Langšádl dodává: „Je to náhoda, ale zrovna v té době za mnou přišla paní, která jako dítě přežila holokaust a přinesla mi staré černobílé fotografie, které jí před válkou daroval tatínek. Věžičky na ní byly úplně jiné, než počítačová animace. A podle těchto starých fotek byly věžičky vyrobeny, takže mají nyní původní tvar.“

Připomeňme si historii čáslavské synagogy. Budova byla postavena v letech 1899 - 1900 podle plánů vídeňského architekta Wilhelma Stiassnyho v maurském slohu jako náhrada za starší modlitebnu, poprvé zmiňovanou před polovinou 19. století. Od stejného autora je také asi nejznámější pražská tzv. Jubilejní synagoga v Jeruzalémské ulici a synagoga na Leopolsdgasse ve Vídni. Vlastní stavbu realizoval místní stavitel František Skřivánek. Bohoslužebným účelům sloužila do druhé světové války, po ní byla využita jako sklad firmy Kosmos, od roku 1970 sloužila jako městská galerie. Roku 1994 byla vrácena Židovské obci v Praze, ta ji začala uvádět do původního stavu.

Fasáda synagogy je rozčleněna na tři části. Uprostřed dominuje podkovovitý maurský oblouk, který spočívá na dvojitých sloupech. Uprostřed oblouku je rozeta s Davidovou hvězdou. Podkovovitý oblouk se opakuje jak u portálu, tak u orámování oken. Na místo, kde se nacházela Davidova hvězda, byl v době socialismu osazen městský znak od mozaikáře Františka Tesaře. Při opravě fasády v roce 2008  byl městský znak opatrně sejmut a místo něj bylo osazeno okno s Davidovou hvězdou. Znak města byl přenesen na budovu Městského úřadu v areálu generála Eliáše. V interiéru je dochován dřevěný kazetový strop, štukovou římsou zdobený vítězný oblouk apsidy, v níž býval svatostánek. Modlitební sál ze tří stran obklopuje dřevem obložená ženská galerie vyzdobená ornamentální malbou. Stavební prvky synagogy záměrně připomínají barokní radnici v Čáslavi. V synagoze se nacházelo celkem 250 míst k sezení.

A co říci závěrem? Za čáslavskou synagogou musíme vidět nejen krásnou a zdobnou budovu, ale především více než sto židovských občanů a občanek, kteří se nikdy nevrátili do Čáslavi. Včetně dětí. Až tam šla nenávist nacistů. Mysleme na to, dnes opět narůstá nenávist vůči jinakosti, jsou nám nabízena jednoduchá řešení, opět je oživován princip kolektivní viny. Mějme oči otevřené...

Text, foto a video Vladimír Havlíček

Galerie
Předchozí Následující
AVE_CZ
Reklama
Ke Dni židovských památek se připojila i čáslavská synagoga

Ke Dni židovských památek se připojila i čáslavská synagoga

17. srpen 2017

Čáslav - Židovské obce během neděle v celé zemi otevřely více než pět desítek židovských památek – synagog a hřbitovů. Den židovských památek se sice konal i dříve, letos šlo ale o první oficiální celostátní ročník. Lidé při něm mohli nahlédnout i na místa, která nejsou běžně přístupná nebo prošla rekonstrukcí. Mezi zpřístupněnými památkami samozřejmě nemohla chybět také čáslavská synagoga, jedna z nejhezčích v celém Česku.

Celý den židovským svatostánkem neúnavně provázel její dlouholetý správce pan Karel Langšádl. A kromě historie stavby přidal příhodu s věžičkami s Davidovými hvězdami. Ty byly během druhé světové války zničeny a neexistovala žádná jejich fotografie. Když byla zahájena rekonstrukce, odborníci na počítači vytvářeli pravděpodobný tvar věžiček. A k tomu Karel Langšádl dodává: „Je to náhoda, ale zrovna v té době za mnou přišla paní, která jako dítě přežila holokaust a přinesla mi staré černobílé fotografie, které jí před válkou daroval tatínek. Věžičky na ní byly úplně jiné, než počítačová animace. A podle těchto starých fotek byly věžičky vyrobeny, takže mají nyní původní tvar.“

Připomeňme si historii čáslavské synagogy. Budova byla postavena v letech 1899 - 1900 podle plánů vídeňského architekta Wilhelma Stiassnyho v maurském slohu jako náhrada za starší modlitebnu, poprvé zmiňovanou před polovinou 19. století. Od stejného autora je také asi nejznámější pražská tzv. Jubilejní synagoga v Jeruzalémské ulici a synagoga na Leopolsdgasse ve Vídni. Vlastní stavbu realizoval místní stavitel František Skřivánek. Bohoslužebným účelům sloužila do druhé světové války, po ní byla využita jako sklad firmy Kosmos, od roku 1970 sloužila jako městská galerie. Roku 1994 byla vrácena Židovské obci v Praze, ta ji začala uvádět do původního stavu.

Fasáda synagogy je rozčleněna na tři části. Uprostřed dominuje podkovovitý maurský oblouk, který spočívá na dvojitých sloupech. Uprostřed oblouku je rozeta s Davidovou hvězdou. Podkovovitý oblouk se opakuje jak u portálu, tak u orámování oken. Na místo, kde se nacházela Davidova hvězda, byl v době socialismu osazen městský znak od mozaikáře Františka Tesaře. Při opravě fasády v roce 2008  byl městský znak opatrně sejmut a místo něj bylo osazeno okno s Davidovou hvězdou. Znak města byl přenesen na budovu Městského úřadu v areálu generála Eliáše. V interiéru je dochován dřevěný kazetový strop, štukovou římsou zdobený vítězný oblouk apsidy, v níž býval svatostánek. Modlitební sál ze tří stran obklopuje dřevem obložená ženská galerie vyzdobená ornamentální malbou. Stavební prvky synagogy záměrně připomínají barokní radnici v Čáslavi. V synagoze se nacházelo celkem 250 míst k sezení.

A co říci závěrem? Za čáslavskou synagogou musíme vidět nejen krásnou a zdobnou budovu, ale především více než sto židovských občanů a občanek, kteří se nikdy nevrátili do Čáslavi. Včetně dětí. Až tam šla nenávist nacistů. Mysleme na to, dnes opět narůstá nenávist vůči jinakosti, jsou nám nabízena jednoduchá řešení, opět je oživován princip kolektivní viny. Mějme oči otevřené...

Text, foto a video Vladimír Havlíček

Prohlédnout galerii