Domaro
Reklama

Marek Lauermann provázel v rámci Dne židovských památek čáslavskou synagogou

13. srpen 2018, 07:13

Čáslav - Také čáslavská synagoga byla otevřena v neděli 12. srpna 2018 v rámci Dne židovských památek. O úspěchu akce svědčí 120 nejen čáslavských spokojených návštěvníků!

Židovské obce během neděle v celé zemi otevřely více než pět desítek židovských památek – synagog a hřbitovů, které nejsou běžně přístupné, nebo prošly v posledních letech rekonstrukcí. Den židovských památek se v Čáslavi konal již po třetí, celostátně se ale jednalo o druhý oficiální ročník. Mezi zpřístupněnými památkami samozřejmě nemohla chybět také čáslavská synagoga v Masarykově ulici, jedna z nejhezčích v celém Česku.

V minulých dvou letech svatostánkem neúnavně provázel její dlouholetý správce pan Karel Langšádl. Letos bylo přichystáno překvapení. Provázel člověk nejpovolanější, pedagog a spisovatel Marek Lauermann. Je totiž autorem či spoluautorem knih Dějiny Židů v Kutné Hoře, Židé v Čáslavi a Uhlířských Janovicích - Zapomenutí sousedé, Přepsali se a tak jsem tady - Příběh Dagmar Lieblové, Rozetřít věčnost na barvy - obrázky ze života Židů na Kutnohorsku, Židé na Kutnohorsku - osídlení na kutnohorském venkově a dalších. Některé z nich bylo možné zakoupit během prohlídky synagogy.

Marek Lauermann mimo jiné konstatoval: „Čáslavská synagoga má novou střechu, opravenou čelní fasádu, nová okna. Je v podstatě zakonzervovaná. To je dobře, ale my bychom chtěli více. Obnovit lavice, podlahu, lustry, oltář, dostat ji zkrátka do původního stavu.“ Dále se zamýšlí: „Je jasné, že nemůže sloužit původnímu účelu, není zde žádné židovské obyvatelstvo. Ale mohla by sloužit ke kulturním účelům, jako jsou výstavy, koncerty a podobně. K tomu ale potřebujeme pomoc města.“

Čáslavská synagoga byla postavena v letech 1899 - 1900 podle plánů vídeňského architekta Wilhelma Stiassnyho v maurském slohu jako náhrada za starší modlitebnu, poprvé zmiňovanou před polovinou 19. století. Od stejného autora je také nejznámější pražská tzv. Jubilejní synagoga v Jeruzalémské ulici a synagoga na Leopolsdgasse ve Vídni. Vlastní stavbu realizoval místní stavitel František Skřivánek. Bohoslužebným účelům sloužila do druhé světové války, po ní byla využita jako sklad firmy Kosmos, od roku 1970 sloužila jako městská galerie. Roku 1994 byla vrácena Židovské obci v Praze, ta ji začala uvádět do původního stavu.

Fasáda synagogy je rozčleněna na tři části. Uprostřed dominuje podkovovitý maurský oblouk, který spočívá na dvojitých sloupech. Uprostřed oblouku je rozeta s Davidovou hvězdou. Podkovovitý oblouk se opakuje jak u portálu, tak u orámování oken. Na místo, kde se nacházela Davidova hvězda, byl v době socialismu osazen městský znak od mozaikáře Františka Tesaře.

Při opravě fasády v roce 2008  byl městský znak opatrně sejmut a místo něj bylo osazeno okno s Davidovou hvězdou. Znak města byl přenesen na budovu Městského úřadu v areálu generála Eliáše. V interiéru je dochován dřevěný kazetový strop, štukovou římsou zdobený vítězný oblouk apsidy, v níž býval svatostánek. Modlitební sál ze tří stran obklopuje dřevem obložená ženská galerie vyzdobená ornamentální malbou. Stavební prvky synagogy záměrně připomínají barokní radnici v Čáslavi. V synagoze se nacházelo celkem 250 míst k sezení.

Za čáslavskou synagogou musíme vidět nejen krásnou a zdobnou budovu, ale především více než sto židovských občanů a občanek, kteří se nikdy nevrátili do Čáslavi. Včetně dětí. Zlikvidovány tak byly i budoucí generace. Mysleme na to, až nám budou předkládána jednoduchá řešení.

A na závěr překvapení. Správce Karel Langšádl několika zájemcům umožnil prohlídku střechy a půdních prostor synagogy. Pohled na Čáslav od věžiček a přes okno s Davidovou hvězdou je fascinující!

Text, foto a video Vladimír Havlíček

Galerie
Předchozí Následující
AVE_CZ
Reklama
Domaro
Reklama
Marek Lauermann provázel v rámci Dne židovských památek čáslavskou synagogou

Marek Lauermann provázel v rámci Dne židovských památek čáslavskou synagogou

13. srpen 2018

Čáslav - Také čáslavská synagoga byla otevřena v neděli 12. srpna 2018 v rámci Dne židovských památek. O úspěchu akce svědčí 120 nejen čáslavských spokojených návštěvníků!

Židovské obce během neděle v celé zemi otevřely více než pět desítek židovských památek – synagog a hřbitovů, které nejsou běžně přístupné, nebo prošly v posledních letech rekonstrukcí. Den židovských památek se v Čáslavi konal již po třetí, celostátně se ale jednalo o druhý oficiální ročník. Mezi zpřístupněnými památkami samozřejmě nemohla chybět také čáslavská synagoga v Masarykově ulici, jedna z nejhezčích v celém Česku.

V minulých dvou letech svatostánkem neúnavně provázel její dlouholetý správce pan Karel Langšádl. Letos bylo přichystáno překvapení. Provázel člověk nejpovolanější, pedagog a spisovatel Marek Lauermann. Je totiž autorem či spoluautorem knih Dějiny Židů v Kutné Hoře, Židé v Čáslavi a Uhlířských Janovicích - Zapomenutí sousedé, Přepsali se a tak jsem tady - Příběh Dagmar Lieblové, Rozetřít věčnost na barvy - obrázky ze života Židů na Kutnohorsku, Židé na Kutnohorsku - osídlení na kutnohorském venkově a dalších. Některé z nich bylo možné zakoupit během prohlídky synagogy.

Marek Lauermann mimo jiné konstatoval: „Čáslavská synagoga má novou střechu, opravenou čelní fasádu, nová okna. Je v podstatě zakonzervovaná. To je dobře, ale my bychom chtěli více. Obnovit lavice, podlahu, lustry, oltář, dostat ji zkrátka do původního stavu.“ Dále se zamýšlí: „Je jasné, že nemůže sloužit původnímu účelu, není zde žádné židovské obyvatelstvo. Ale mohla by sloužit ke kulturním účelům, jako jsou výstavy, koncerty a podobně. K tomu ale potřebujeme pomoc města.“

Čáslavská synagoga byla postavena v letech 1899 - 1900 podle plánů vídeňského architekta Wilhelma Stiassnyho v maurském slohu jako náhrada za starší modlitebnu, poprvé zmiňovanou před polovinou 19. století. Od stejného autora je také nejznámější pražská tzv. Jubilejní synagoga v Jeruzalémské ulici a synagoga na Leopolsdgasse ve Vídni. Vlastní stavbu realizoval místní stavitel František Skřivánek. Bohoslužebným účelům sloužila do druhé světové války, po ní byla využita jako sklad firmy Kosmos, od roku 1970 sloužila jako městská galerie. Roku 1994 byla vrácena Židovské obci v Praze, ta ji začala uvádět do původního stavu.

Fasáda synagogy je rozčleněna na tři části. Uprostřed dominuje podkovovitý maurský oblouk, který spočívá na dvojitých sloupech. Uprostřed oblouku je rozeta s Davidovou hvězdou. Podkovovitý oblouk se opakuje jak u portálu, tak u orámování oken. Na místo, kde se nacházela Davidova hvězda, byl v době socialismu osazen městský znak od mozaikáře Františka Tesaře.

Při opravě fasády v roce 2008  byl městský znak opatrně sejmut a místo něj bylo osazeno okno s Davidovou hvězdou. Znak města byl přenesen na budovu Městského úřadu v areálu generála Eliáše. V interiéru je dochován dřevěný kazetový strop, štukovou římsou zdobený vítězný oblouk apsidy, v níž býval svatostánek. Modlitební sál ze tří stran obklopuje dřevem obložená ženská galerie vyzdobená ornamentální malbou. Stavební prvky synagogy záměrně připomínají barokní radnici v Čáslavi. V synagoze se nacházelo celkem 250 míst k sezení.

Za čáslavskou synagogou musíme vidět nejen krásnou a zdobnou budovu, ale především více než sto židovských občanů a občanek, kteří se nikdy nevrátili do Čáslavi. Včetně dětí. Zlikvidovány tak byly i budoucí generace. Mysleme na to, až nám budou předkládána jednoduchá řešení.

A na závěr překvapení. Správce Karel Langšádl několika zájemcům umožnil prohlídku střechy a půdních prostor synagogy. Pohled na Čáslav od věžiček a přes okno s Davidovou hvězdou je fascinující!

Zlata banka
Reklama
Text, foto a video Vladimír Havlíček

Prohlédnout galerii