Rounek/Praha/Řím/Čáslav – „Mám tě ráda/Mám tě rád!“ A k tomu ještě pořádná pusa. Tak to je ta pravá oslava svátku svatého Valentýna. Rozhodně nepodlehněte marketingu a komerci, tam se totiž mnohdy z duchovního rozměru svátek přenesl. A také se můžete objektivem čáslavského fotografa podívat na tři místa, kde jsou uloženy ostatky světce. Tím prvním je kaplička svatého Antonína v Rounku na Jihlavsku, dalším Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě v Praze a vše zakončíme v kostele Santa Maria in Cosmedin v italském Římě.

Valentýn z Terni byl římský kněz, dokonce biskup, který působil v době císaře Claudia. Císař si ale uvědomil, že morálku vojáků kazí skutečnost, že mají manželky a děti. Často za nimi prchali přímo z boje. Vydal proto nařízení, že až do odvolání se nesmí na území Říma oddávat. Valentýn ovšem neposlechl a mladé páry oddával i přes císařův zákaz. Po zatčení psal milostné dopisy své ženě z vězení. V té době se totiž kněží mohli ženit a odtud první „valentýnka“. Podle jiné legendy chodil navštěvovat do žaláře jiné vězně a vynášel jejich dopisy, dnes bychom řekli motáky, jejich manželkám. A tak vznikly „valentýnky“. Další legenda vypráví, že přes tehdejší všeobecný zvyk, kdy manžele a manželky pro své děti vyhledávají a domlouvají rodiče, Valentýn oddával zamilované navzdory tomuto zvyku. Další pověst říká, že „valentýnku“ napsal sám Valentýn, kdy před popravou poslal zamilovaný dopis žalářníkově dceři a jako věnování na něm stálo: „Od Tvého Valentýna“. Podle další legendy Claudius svatého Valentýna přijal a rozmlouval s ním, protože si ho vážil. Dal mu milost a jako hosta ho umístil do rodiny svého přítele. Tam se ale Valentýn zamiloval do členky rodiny, některé prameny uvádějí, že to byla přímo manželka hostitele, a psal jí milostné dopisy, tedy „valentýnky“. Vše bylo prozrazeno a císař pak neměl jinou možnost, než Valentýna nechat popravit. Nevíme, která legenda je ta správná, nebo jestli se navzájem prolínají. Pravdou je, že císař Claudius nechal Valentýna uvěznit a popravit, podle historických pramenů 14. února roku 296.

První „exkurze“ za ostatky svatého Valentýna vede do Rounku do kapličky svatého Antonína. Ta je skrytá uprostřed lesů při staré obchodní cestě z Jihlavy do Pelhřimova. Ostatky se nacházejí v čtvercové oltářní desce z bílého mramoru s hranou v délce třicet centimetrů, vážící pět kilogramů. V ní jsou uschovány v zapečetěné čtvercové schránce s deseticentimetrovou hranou. Barokní stavba je často navštěvovaná zamilovanými dvojicemi a každý si pro štěstí zazvoní na zvoneček, umístěný na kapličce zvenčí. Ostatky se do kaple dostaly ve třicátých letech z královéhradecké biskupské konzistoře zásluhou místního faráře. Záznam je v místní farní kronice. Při každoroční valentýnské poutí je možné si ve výroční den na dlaždici s ostatky sáhnout, zazvonit si na zvonek kaple a přát si zamilovanost až do smrti.

Neméně zajímavá je historie lopatky svatého Valentýna v Bazilice sv. Petra a Pavla na pražském Vyšehradě. „Vyšehradská lopatka“ byla objevena v roce 2002 při prohlídce depozitáře kapituly. Našly se čtyři barokní monstrancové relikviáře. Ty pocházejí z původní barokní výzdoby kostela a byly odstraněny při regotizaci chrámu. Jeden z opravovaných relikviářů skrýval kosterní lidskou lopatku. Ta byla opatřena autentikou s nápisem Sv. Valentin. Autentika, tedy proužek se jménem světce, byl potvrzen biskupem, jenž tak stvrdil pravost ostatku. Při restaurování se dále našel zlomek biskupské pečetě. Do Čech nechal ostatky pravděpodobně dovézt český král a římský císař Karel IV., jenž byl shromažďováním svatých ostatků známý. Podle další hypotézy byla lopatka přenesena ze středověkého kostela sv. Valentina ve Valentinské ulici na Starém Městě pražském. Ten pohází z 12. století a byl zbořen při asanaci staré zástavby Prahy. Nacházel se poblíž dnešní Kaprovy ulice a patřil k nejstarším místům svatovalentýnské úcty v Čechách. Relikvii si mohou zamilovaní prohlédnout 14. února ve vyšehradské bazilice.

Pokud chcete oslavit svátek zamilovaných přímo u lebky svatého Valentýna, tak jako autor tohoto článku s manželkou, musíte se vydat do římského kostela Santa Maria in Cosmedin. Tam jeho ostatky uctívají zamilovaní z celého světa. A jako bonus můžete při vstupu do kostela strčit ruku do úst boha Tritona, nazývaných „Ústa pravdy“. A jestli zalžete? Tak to už ji nikdy nevyndáte. Přesvědčil se o tom Gregory Peck a vyděsil princeznu Annu, tedy Audrey Hepburnovou ve známé romantické komedii „Prázdniny v Římě“.

Většina lidí vnímá svátek svatého Valentýna jako příležitost projevit lásku partnerce či partnerovi. Někteří ho pokládají za pouhý byznys pro obchodníky. V posledních letech se však prosazuje třetí cesta. Při ní je 14. únor chápán jako svátek, který oslavuje nejen partnerskou lásku a zamilovanost, ale také náklonnost a lásku k bližnímu. A mimochodem, vyznávat lásku či projevovat přátelství nemusíme jen 14. února, ale po celý rok!

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=7NIEtUAK-iI

https://www.youtube.com/watch?v=pQgRV60HQOY