Čáslav – Výstava JEDEN byla představena v rámci čtvrtého ročníku multižánrového festivalu Dvorky 2023 v Čáslavi. V místních kostelech bylo vystaveno vždy jedno dílo jednoho výrazného českého umělce v jedinečném kontextu jedné církevní stavby. Vše trojjedině - u katolíků, evangelíků i husitů.

Podívejme se nejdříve do katolického kostela sv. Petra a Pavla. Římskokatolická farnost - arciděkanství v Kutné Hoře zapůjčilo z chrámu sv. Barbory půltunovou kamennou sochu Krista z konce 18. století. Ta je opředena mnoha otazníky. Není známo její původní umístění, nemá známého autora a dokonce není ani jasné, jak měla Ježíše původně znázorňovat. Nalezena byla v pokladnici chrámu sv. Barbory a o jejím původním umístění je celá řada spekulací. Pravděpodobně se jedná o lidovou tvořivost, případně o dílo některého z pokračovatelů Františka Bauguta, autora soch před Jezuitskou kolejí. Socha znázorňuje Krista sedícího na skále, oblečeného v bederní roušce. Na hlavě, kterou si podpírá levou rukou, má trnovou korunu. Jedná se pravděpodobně o tzv. námět Bolestného či Odpočívajícího Krista.

Neméně zajímavé je moderní dílo sochaře Jiřího Kobra v evangelickém kostele. Je nazváno „Kristus na oslíku“ a je vyřezáno ze dřeva. Autor ve své tvorbě používá náboženské motivy, ale za religiózního umělce se nepovažuje. Zajímá ho podstata, věci všeobecně platné, tedy „obyčejnost“. Jde mu o poznání onoho původního, věrohodného, důvěrně známého.

V husitském kostele byl vystaven velkoplošný obraz Jiřího Hauschky nazvaný „Les“, který osobně představil. S obrazy Jiřího Hauschky se dostáváme do prostředí, kde dochází ke konfrontaci, či spíše symbióze člověka s krajinou. Přírodní prostředí nás ovlivňuje víc, než si sami připouštíme. Jeho tvorba balancuje na pomezí abstrakce a magického realismu. Do obrazů krajin se často promítá fascinace magičností a mystičností lesa, s téměř až pochmurnou atmosférou lesních mlh. Náměty vychází z autorových zážitků a také z představ a napětí dvou světů. Z niterného vnitřního a konkrétního vnějšího. Oba se pak v díle navzájem svobodně proplétají. 

Poděkování za zprostředkování neopakovatelných zážitků ve třech čáslavských kostelech patří spolku Formanova Čáslav a dobrovolníkům. A také čáslavským farářům a hlavně majitelům cenných artefaktů, které zapůjčili na víkend, kdy probíhal festival Dvorky.

V době, kdy skončila pandemie covidu, kdy jen „co by kamenem dohodil“ od našich hranic probíhá bratrovražedná válka, a kdy se řada lidí dostala do existenčních problémů, se mnozí z nás vracejí ke kořenům, k nějaké kotvě. Pro jedny to může být třeba historie, pro druhé víra. Čáslavští si to uvědomují.

https://www.youtube.com/watch?v=ackU-jcgLUY

https://www.youtube.com/watch?v=NJQAg1Ocxb8

https://www.youtube.com/watch?v=c1g1M3UU-Yg