Pondělí, 29. duben 2024

Záhada arménských chačkarů byla rozluštěna v Čáslavi? Pomohl princip Occamovy břitvy?

Foto Vladimír Havlíček

14. září 2023, 07:26

Arménie/Čáslav – Slyšeli jste o arménských chačkarech, tedy kamenných stélách, které jsou zahaleny dosud nerozluštěnou, více než tisíciletou záhadou? Je možné, že rozluštění záhady tajemných otvorů na těchto křížových kamenech pochází ze středočeského městečka Čáslavi? Pomohl k rozluštění princip Occamovy břitvy? Vydejte se se mnou do slunné Arménie, kde jsem se v prastarých klášterech v kavkazských horách snažil této záhadě „přijít na kloub“!

Chačkary, arménsky խաչքար, jsou kamenné stély s motivem kříže a dalšími ornamenty. Název vznikl spojením dvou arménských slov – chač, tedy kříž a kar, což znamená kámen. Jsou charakteristické pro středověké arménské umění. Jejich předchůdci pocházejí již z předkřesťanských dob, byly však dřevěné a předkové Arménů je vztyčovali například u zdrojů vody jako poděkování nadpřirozených silám a božstvům. První křesťané tyto pohanské artefakty posvětili a symbolem kříže potvrdili přechod na novou víru. První kamenné chačkary se objevily v 9. století. Vrchol řezbářského umění nastal mezi 12. a 14. stoletím.

Nejběžnějším motivem na chačkarech je kříž, který často překonává rozetu nebo sluneční disk. Zbytek stély vyplňují vzory listů, hroznů, granátových jablek a různé geometrické obrazce. Méně často obsahují biblické scény či postavy světců. Nejčastěji byly tyto stély stavěny pro spásu duše živých i zesnulých lidí. Občas jsou připomínkou vojenského vítězství, nebo formou magické ochrany před přírodní katastrofou. Najdete je po celé Arménii, ty nejhonosnější jsou obvykle zabudovány do klášterních zdí. Najdeme je ale také v pustinách či na hřbitovech. Nesmíme je však zaměňovat s náhrobky.

Velké množství chačkarů se, kromě vlastní Arménie, nachází také v Náhorním Karabachu. Největší kumulace těchto kamenů byla v Džulfě, ta v současnosti leží v Nachičevanské autonomní republice spadající pod Ázerbájdžán. Všech 2700 památných stél však bylo přes protest světové veřejnosti v roce 2005 zničeno. Momentálně je největší kumulace na jednom místě v městě Noratus u největšího zakavkazského jezera Sevan. V Noratu se nachází na rozloze sedmi hektarů přes tisíc chačkarů z 9. – 18. století. Nacházejí se zde kameny s vyobrazením kříže s kapkami Kristovy krve, Panny Marie s Ježíškem, samotného Krista, Boha otce, andělů a čertů, ale také symbolických zobrazení slunečního kříže, měsíce, vinné révy či granátového jablka. Pokud je stéla zakončena trojúhelníkovitě, jedná se vždy o symbolické zobrazení biblické hory Ararat, kterou Arméni považují za svou posvátnou horu, a přestože ji mají ve státním znaku, leží v současnosti v Turecku.

Nejlepší způsob, jak vidět velké množství chačkarů, je vydat se do starých arménských klášterů. Tím prvním byl prastarý klášter Khor Virap, což znamená díra. Byl tam totiž 13 roků vězněn sv. Grigor. Klášter je na úpatí biblického Araratu a v roce 301 se na tomto místě rozhodlo, že Arménie bude první zemí na světě, která přijme křesťanství.

Druhá zastávka byla v klášteře Noravank vysoko v horách, příjezdová silnice je ve výšce 2700 metrů nad mořem. Třetím místem byl kláštera Tatev poblíž íránských hranic. V Tatevu jsou relikvie svatých a podle legendy dokonce vlasy Panny Marie. Další den jsem navštívil klášter Garni, antickou stavbu z prvního století. Dále klášter Geghard ze čtvrtého století. Jeho sakrální prostory jsou vytesány ve skále. Poslední místo prohlídky chačkarů byly kostely klášteru Sevanavank u vysokohorského jezera Sevan v nadmořské výšce přes 1900 metrů. Toto magické místo bývalo na ostrově, po snížení hladiny jezera o dvacet metrů se ocitlo na poloostrově.

Nedá se nic dělat, na závěr trocha teorie o Occamově neboli Ockhamově břitvě. Jedná se o princip logického rozhodování nazvaného podle anglického logika, filosofa a teologa Williama z Ockhamu. Princip má několik definic a ještě více interpretací. Já se řídím tou, která není úplně přesná, ale nejvíce vystihuje podstatu: „Pokud pro nějaký jev existuje vícero vysvětlení, je lépe upřednostňovat to nejméně komplikované, tedy jednodušší.“ Jedná se o takzvanou logickou úspornost, označovanou jako minimalistický princip. Je to jeden ze základních postupů, na kterých staví současná věda.

Důvody k vytvoření otvorů v arménských chačkarech neznáme. Byly vytvořeny hypotézy od astronomických, teologických až třeba po ufologické. A tím to jistě neskončí. Jak jsem si tak ty překrásné chačkary prohlížel, tak mě napadlo, jak bych je asi na místě dávných kameníků transportoval? A navíc na Kavkaze, kde jistě nebyly silnice, jak je známe dnes, o dopravních prostředích ani nemluvě. No jasně, pomohl by mě otvor, nejlépe ve spodní části, kde jsou kameny nejtěžší při nakládání, skládání i přepravě! Rozhodně není náhoda, že otvory jsou především u těch nejtěžších stél. Princip Occamovy břitvy mojí úvahu jen potvrzuje. Můžu se mýlit? Samozřejmě, že můžu. Occamova břitva nám totiž neříká, že jsme rozhodli správně, ona nám jen radí, které vysvětlení je nejpravděpodobnější. Ale ono by to vůbec nevadilo. Důležitější je totiž vidět na vlastní oči arménský poklad zapsaný v roce 2010 na seznam kulturního dědictví lidstva UNESCO – magické chačkary se záhadnými otvory!

Video: https://www.youtube.com/watch?v=0ssnNbLtdS0

Text, foto a video Vladimír Havlíček