Kutná Hora – Přes půl milionu korun ročně ušetří městská pokladna na vytápění krytého bazénu v Kutné Hoře. V současné době totiž probíhá realizace investiční akce, díky které bude místní bazén využívat odpadní teplo, jenž produkuje chladící technologie několik desítek metrů vzdáleného zimního stadionu.
„Akce by měla být dokončena do konce ledna, nejvíce nyní zavisí na dodávce kompresoru z Japonska,“ uvedl vedoucí odoboru investic Jiří Janál s tím, že by se náklady na vytápění městských lázní měly snížit minimálně o půl milionu korun ročně. „Záleží také na počasí. Pokud bude velký mráz, tak chladící technologie zimního stadionu odpadní teplo neprodukuje,“ připomněl.
Podle předběžných výpočtů projektu se počítá s úsporou 500 až 700 tisíc korun ročně na výtápění bazénu. Celkové investiční náklady jsou dle Janála sedm milionů korun. Z toho 3,5 milionu korun pokrývají finance z dotačního titulu.
Křesetice - Zábava v Křeseticích u Kutné Hory se skupinou Keks z…
Kutnohorsko - Fotbalové celky z Kutnohorska o víkendu sehrají da…
Malešov - Turnaj kategorie U12 v Malešově, který se rok co …
Kutná Hora - Územní odbor Kutná Hora Hasičského záchranného sbor…
Lomec - SDH Lomec připravuje na sobotu 18. května 2024 cyklovýle…
Kutná Hora – Přes půl milionu korun ročně ušetří městská pokladna na vytápění krytého bazénu v Kutné Hoře. V současné době totiž probíhá realizace investiční akce, díky které bude místní bazén využívat odpadní teplo, jenž produkuje chladící technologie několik desítek metrů vzdáleného zimního stadionu.
„Akce by měla být dokončena do konce ledna, nejvíce nyní zavisí na dodávce kompresoru z Japonska,“ uvedl vedoucí odoboru investic Jiří Janál s tím, že by se náklady na vytápění městských lázní měly snížit minimálně o půl milionu korun ročně. „Záleží také na počasí. Pokud bude velký mráz, tak chladící technologie zimního stadionu odpadní teplo neprodukuje,“ připomněl.
Podle předběžných výpočtů projektu se počítá s úsporou 500 až 700 tisíc korun ročně na výtápění bazénu. Celkové investiční náklady jsou dle Janála sedm milionů korun. Z toho 3,5 milionu korun pokrývají finance z dotačního titulu.
Z hlediska města je to přece jedno - jestliže dotuje provozní náklady, tak bude prostě dotace nižší, ať už na jednom či na druhém místě nebo na obou. Z hlediska vzájemného účtování by se to správně mělo počítat tak, že se to teplo ocení (vypočítá se, kolik stojí dodání jednotkového množství) a bazén bude platit tolik, kolik odebere.
Úspora jasná je. Ale není mi jasné, na koho se bude ta úspora počítat? Na bazén, který ušetří za plyn, nebo na zimák, který mu vlastně to odpadní teplo dodá? Nejobjektivnější by to asi bylo půl na půl. Ono se totiž už dnes to odpadní teplo částečně využívá - ohřívá vodu na mytí a pro rolbu. Ale pokud se píše o kompresoru - bude to tedy klasické využití odpadního tepla, nebo se bude jednat o tepelné čerpadlo? To by ta úspora nebyla nijak velká.