PM
Reklama

Zaměstnanci nemocnice se od vedení dozvěděli: Budeme jednat

14. duben 2013, 13:45
(aktualizováno: 15. duben 2013, 16:31)

Kutná Hora - Odborová organizace zaměstnanců kutnohorské nemocnice iniciovala setkání s vedením. Chtěla slyšet, jak se vyvíjí situace kolem chirurgického oddělení. Podle některých zpráv by totiž kutnohroská chirurgie měla od roku 2014 přejít do režimu tzv. "jednodenní chirurgie". Zaměstnanci se tak obávají útlumu provozu celé nemocnice a jejich podporu vznikla i petice (zde).

"Věříme, že stávající vedení kraje udělá všechno proto, aby se kutnohorské nemocnice nedočkala ani rychlého, ani pomalého útlumu a naopak, aby se v příštích letech rozvíjela a poskytovala stále kvalitnější péči," zahájil páteční setkání zaměstnanců s vedením kolínské a kutnohorské nemocnice předseda odborové organizace Jiří Havlovic.

"Kutnohorská nemocnice není ve výjimečném stavu," zdůraznil na úvod ředitel kolínské nemocnice Petr Chudomel. "Situace ve společnosti a i v systému zdravotního pojištění se ale změnila a změnila se úplně pro všechny nemocnice," předeslal s tím, že platby z pojišťoven byly pro nemocnice pokráceny. "Nyní hospodaříme asi s 95% prostředků roku 2012," upozornil a pokračoval: "Nemocnice v Kolíně i Kutné Hoře se dostávají do bilanční ztráty. Jedná se ale o stav plošný, krácení finančních prostředků postihlo téměř všechna zdravotní zařízení v republice."

Jednání o struktuře zdravotní péče v jednotlivých zdravotních zařízení vloni v dubnu odstartovalo vypovězení rámcových smluv ze strany všech pojišťoven. "S kolínskou nemocnicí, nymburskou, kutnohorskou, nemocnicí v Čáslavi," vypočítal některé příklady Petr Chudomel a pokračoval: "Peněz se nedostává a tak hlavním tématem jednání bylo, kde a jak omezit péči."

Situace kolínské a kutnohorské nemocnice vloni v dubnu podle Petra Chudomela vypadala hodně kriticky. "Pojišťovny chtěly snížit v desítkách počty akutních lůžek na oddělení dětském, kožním, očním, chtěly uzavřít akutní lůžkovou péči v nemocnici Kutná Hora bez náhrady a další," poznamenal.

"Za rok jednání s pojišťovnami se nám podařilo dohodnout, že se v podstatě nezmění nic," zdůraznil  ředitel kolínské nemocnice s tím, že o struktuře chirurgické péče v Kutné Hoře se bude ještě jednat. "Od VZP jsme získali příslib, že ke konci roku 2013 jsme povinní se domluvit na struktuře chirurgické péče," prohlásil a dodal: "Zastáváme názor, že by v Kutné Hoře měla být poskytována lůžková péče ve stávajícím rozsahu."

Zůstává však otázkou, jak úspěšné vedení nemocnice v dalším jednání s pojišťovnami bude. "K nějakému omezení může dojít - například ve snížení počtu lůžek nebo nenasmlouvání některých výkonů - uvedu příklad: V Kutné Hoře třeba nebudou nasmlouvány výkony na velkých kloubech," naznačil Petr Chudomel.

Chirurgie v Kutné Hoře zůstane

Za aktuální problém ředitel kutnohorské nemocnice Zdeněk Heřmánek označil současné platby z pojišťoven. "Pojišťovny se rozhodly, že bez ohledu na to, jak jsou nemocnice schopné plnit svoje závazky, budou posílat zálohu, která nepokrývá ani stav z roku 2011," řekl Zdeněk Heřmánek a připomněl: "A to od té doby vzrostlo DPH, vzrostly ceny energií, inflace a další. Jsme nuceni poskytovat stejnou, ne-li lepší léči, máme za to ale o pět procent méně peněz než v roce 2011."

Kutnohorská nemocnice přitom v roce 2012 prožila úspěšné období. "Podle předběžných výsledků jsme byli dokonce v zisku," zdůraznil Zdeněk Heřmánek a dodal: "To je ale pohádka minulosti, rozdíl proti loňsku je právě v nižších platbách od pojišťoven."

Podle Zdeňka Heřmánka se pojišťovny vloni postavily proti nemocnici v Kutné Hoře. "V tom smyslu, že namají pocit, že by v Kutné Hoře byla nutná jakákoliv akutní péče. Proto si myslím, že jsme za rok vyjednávání zaznamenali velký úspěch," uvedl a upřesnil: "Pro letošek se dojednala veškerá péče v nezměněném rozsahu a dodatek k rámcové smlouvě hovoří o tom, že o chirurgii v Kutné Hoře se bude dále jednat. O tom ještě před měsícem nebyla ani řeč."

Šance ve vyjednávání Zdeněk Heřmánek odhaduje na 1:1. "Je potřeba se ale vnitřně připravit i na to, že jednání by nemusela dopadnout. Pro tento případ je nutné připravit si návrhy fungování nemocnice bez klasické akutní chirurgie," naznačil. Jednou z variant by mohlo být i zřízení tzv. "jednodenní chirurgie". "To je pojem ale nejasný. Určitě to není o tom, že po jednom dni na lůžku musí být pacient propuštěn. Spíše bude omezeno spektrum výkonů, některé třeba naopak přibydou. Akutní péče a jednodenní chirurgie je černá a bílá. Mezi tím je ale řada variant a jde o to, co se nám pro Kutnou Horu podaří dojednat a nasmlouvat" naznačil.

Petr Chudomel předpokládá, že se zdravotní pojišťovny budou snažit redukovat nabídku výkonů chirurgického oddělení. "U některých nemocnic už to provedla," připomněl a pokračoval: "Nedomnívám se, že jde o prohru. Domnívám se, že spektrum výkonu lze vybalancovat tak, aby si kutnohorská chirurgie zachovala statut serizoního poskytovale chirurgické péče v regionu."

Kutnohorská nemocnice v porovnání se začátkem roku 2012 snížila náklady přibižně o 200 tisíc, přesto se dostala za první dva měsíce roku 2013 do zhruba dvoumilionové ztráty. "Je to způsobeno především propadem ve výnosech. Jde o nižší platby od pojišťoven a také jsme zaznamenali menší tržby za prodej zboží," vysvětlila vedoucí ekonomicko-obchodního útvaru kutnohorské nemocnice Ludmila Nováková.

Romana Moučková: Chceme dělat dobrou okresní medicínu

Hlavní sestra kutnohorské nemocnice Romana Moučková. "Kvůli nižším platbám od zdravotních pojišťoven se dostaneme do druhotné platební neschopnosti. A není to situace jen v Kutné Hoře," upozornila. "V Kutné Hoře si neklademe za cíl provádět transplantace nebo velké kloubní operace, chceme poskytovat dobrou okresní medicínu," zdůraznila a pobídla vedení kolínské a kutnohorské nemocnice ke spojení s řediteli dalších zdravotních zařízení v jednání s pojišťovnami i ministerstvem.

"Existuje Asociace českých a moravských nemocnic, jejíž jsme členy. První vlašťovkou je podání podněto k Ústavnímu soudu ohledně úhradové vyhlášky a zejména záloh, které jsou z ní vypočítány," zdůraznil Petr Chudomel a dodal: "Dobrá zpráva je, že to postihlo všechny nemocnice. Tím vznikla určitá vyjednávací síla."

Primář Jiří Vavřík: Jednodenní chirurgie není pro Kutnou Horu vhodná

Primář kutnohorského chirurgického oddělení Jiří Vavřík míní, že jednodenní chirurgie není pro město velikosti Kutné Hory vhodná. "To je záležitost pro velké město, my poskytujeme jiný typ péče. V okolí Kutné Hory je i velká koncentrace azylových domů pro starší pacienty a to jsou opět naši potencionální zákazníci," poznamenal a dodal: "Myslím, že i kolínská nemocnice si uvědomuje, že jsme jakýmsi filtrem. A tom vidím v rámci okresní nemocnice přínos. Naší ambicí nejsou výkony, které přesahují naše možnosti. Pojišťovna nás omezila už teď natolik, že věci, které jsme schopni provést, už je dělat vlastně nemůžeme, protože nám je nehradí."

Podle Petra Chudomela je snaha pojišťoven pochopitelná. "Prostě si nasmlouvává menší objem péče. Nechce, abychom pracovali více jako vloni, dokonce ani jako předloni. Chce, abychom pracovali méně a za to nám dává méně peněz," vysvětloval kroky pojišťoven. "Prostředkem k šetření má být redukce nabídky, protože platí pravidlo, že čím více nabídky je, tím více se čerpá. To platí typicky v tržní ekonomice - čím více obchodů, tím více se prodá," doplnil.

Kutnohorská výzva hejtmanovi Středočeského kraje Josefu Řihákovi

Vážený pane hejtmane,
zaměstnanci kutnohorské nemocnice se na vás obracejí sesvou výzvou:

  1. Několikaleté vlastnictví města se na nemocnici v Kutné Hoře velmi negativně podepsalo a záchrana přišla až v podobě převodu pod Středočeský kraj v roce 2010.
  2. Pod novým vedením Středočeského kraje se kutnohorská nemocnice stabilizovala personálně i ekonomicky a právě v této době kraj nesmí dopustit omezování akutní péče.
  3. Chirurgické oddělení po letech opět získává důvěru pacientů a jeho klientela roste. Pro další rozvoj je nutné udělat maximum. V nemocnici převažují střední a starší pacienti a běžná operativa. Úvahy omezit provoz na tzv. "jednodenní chirurgii" jsou pro Kutnou Horu nevhodné. Byl by to pouze předstupeňúplné likvidace nejen tohoto oddělení, ale nemocnice jako takové.
  4. Kutná Hora je okresní město, významné, rozvíjející se centrum cestovního ruchu zapsané na seznam Unesco. Zdejší nemocnice poskytuje akutní péči také mnoha zahraničním a domácím turistům.
  5. Současné vedení Středočeského kraje by mělo udělat maximum pro zachování rozsahu a kvality péče v kutnohorské nemocnici. Nedopustit zhoršení dostupnosti péče pro pacienty z Kutnohorska, nedopustit kroky, které by v důsledku vedly k nárůstu nezaměstnanosti.
  6. Vedení Středočeského kraje by mělo občany Kutnohorska ujistit, že o nemocnici stojí a uklidnit tak veřejné mínění.
  7. Pro kutnohorský okres byla nemocnice vždy živým tématem a věříme, že právě za současného vedení kraje nedojde k jejímu útlumu. Věříme, že Středočeský kraj udělá vše pro zachování nemocnice a prospěje tak pacientům, městu Kutná Hora i nám, zaměstnancům nemocnice.

V Kutné Hoře 12. dubna 2013, za zaměstnance Nemocnice Kutná Hora odborová organizace

Petici za zachování stávajícího rozsahu zdravotní péče v Nemocnici Kutná Hora najdete zde, v papírové podobě jí můžete podepsat
v obchůdku Kávy Pitel v KH a Kulturním a Info Centru v Uhl. Janovicích.

Komentáře
Re: - vložil Lukáš Jelínek - 17. duben 2013, 21:49

Jen bych chtěl upřesnit, že jsem reagoval pouze na větu „Když budu v jedné ulici provozovat 3 stejné obchody asi budu také uvažovat o tom, že by stačily dva, možná i jeden nebo budu hledat do některého jiný sortiment.“ Výzvu hejtmanovi jsem nekomentoval.

Re: - vložil Anonymous - 17. duben 2013, 13:40

Lukáši máte pravdu, ale jen z části. Doktorů i doktorek si vážím, protože v naprosté většině dělají svoji práci proto, že jim je jejich práce skutečně posláním. Nakonec mnozí by se se svojí inteligencí asi uživili výrazně lépe v privátním sektoru a stejně to nedělají (a to prosím zcela určitě nemyslím doktory Béma, Bartáka a jim podobné grázly, co pochopili, že v plášti miliardy neodkloní, už před 20 lety). To co pomíjíte je, že zdravotnictví stejně jako jiné oblasti státu (chtěl jsem napsat státní správy, ale to by bylo zavádějící), a možná že zdravotnictví ještě více, právě proto, že se tam otočí ohromné peníze je také terčem různých hajzlíků, kteří ve všech úrovních zdravotnictví našli a stále nalézají někdy až absurdně atraktivní kšeftíky. Nejde jen o Ratha, jeho přihrávky ze stavebních zakázek, nákupů strojů atd. Takových malých ale i výrazně větších Rathů se ve zdravotnictví pohybují nepochybně stovky pokud ne tisíce. Teď bych mohl vyjmenovávat všechny problémy přes tzv. (módně) outsoursované služby záchranek, prádelen, vývařoven, které často sídlí v nemocnici a jezdí auty nebo používají stroje, které si od nemocnic předtím za směšné peníze šíbři koupili a služby draze fakturují nemocnicím zpět, přes blbě pronajaté lékarny, ordinace soukromým doktorům, po špatné (zlobované, zkorumpované) nákupy zdravotnického materiálu, léků a dalších nákladových položek, atd atd, až po to všeobecně známé zlodějiny nákupů x-krát předražených lékařských strojů a staveb. Plus k tomu samozřejmě přičtěte to, že erár obecně má spíše sklony k neefektivitě než k efektivitě, tzn. že úplně stejně jako v jakémkoliv oboru lidské činnosti by se často dali některé věci dělat jinak, lépe, levněji, ale erár nic nenutí, není pod žádným tlakem. Firmy přicházejí, odcházejí (krachují), stejně tak dnes krachují už i města a státy (to se zatím nesmí říkat moc nahlas, že to je reálná hrozba nejen po celé Evropě), ale kolik jste viděl zkrachovalých nemocnic? Jistě asi nějaké budou, nevím, rešerši jsem si nedělal, ale asi to bude dost mizivé číslo. Proč? Proto, že všechny hospodaří skvěle? Spíše proto, že zdravotnictví je tzv. politicky citlivá otázka, tak do něho prostě politici sypou peníze, protože to je snazší než nějaká systémová změna, myšleno ji vymyslet, vysvětlit, prosadit a důsledně kontrolovat (někdy totiž i dobré nápady zkapou na tom, že je někdo cíleně bojkotuje, podkopává nebo jen blbě provede). Politici jedou v zajetých kolejích: 4 roky to nějak ukecáme, překlepeme a pak může kecat někdo stejně po nás. Takže o doktorech, sestrách a dalším personálu je to skutečně minimálně. Na málo z těch výše uvedených leváren a mizerného hospodaření mají vliv (pokud vůbec na něco). Takže ještě jednou. Máte sice pravdu, ale velký kus jste jí také neřekl.

Výzva hejtmanovi je jistě dobré gesto pro veřejnost, ale z toho co jste uvedl Vy nebo píšu výše, se nezabývá vůbec ničím. Je ke škodě lékařů, že z uvedených 7 bodů je šest z nich (vyjma jediného alespoň trochu konkrétního bodu 3) povahy spíše politické proklamace a to ještě některé z nich hodně řekněme demagogicko populistické povahy a od věci. Jako člen věřitelského výboru jistě víte o čem je řeč a ani z respektu vůči lékařům nemá cenu rozebírat jednotlivé body jejich výzvy. Obrazně bych řekl, že mají sice velký vyjednávací kanón, ale těžko se mohou trefit, když sami mají pásku přes oči. Ale každý čtenář si jistě udělá svůj názor sám.

Re: proč - vložil Lukáš Jelínek - 17. duben 2013, 01:41

Doba, kdy někdo shora rozhoduje o tom, zda někde bude jeden, dva nebo tři obchody, už je naštěstí pryč. Někde ale tento styl bohužel přetrvává, a to je právě zdravotnictví. Tam je to v současné době tak, že rozhodování o nabídce péče je částečně politika a částečně výsledek lobbyingu. Výsledkem je, že nabídka neodpovídá poptávce, že se pořizují přístroje podle toho, jak se komu podaří urvat dotaci, že se za stejnou péči platí velmi různé ceny, že pojišťovny tlačí na redukci tam, kde se léčí levně (a přitom kvalitně) a ne tam, kde se léčí draze, že jakmile někde klesne objem poskytované péče, zpět nahoru už to nejde (protože opětovné navyšování úhrad je problém), a hlavně, že poslední, kdo může něco ovlivnit, jsou pacienti (z této pozice - něco jiného je pozice voličská, ale zatím za celou porevoluční historii nezáleželo na tom, které strany vládnou).

Nalezení optimálního způsobu placení péče je prakticky nemožné a nikde na světě nenašli dokonalý model. Přesto by ale aplikovaný model, ať již bude vypadat jakkoli, měl být především férový k poskytovatelům péče a současně by hlavní slovo měli mít pacienti. Tou "férovostí" myslím především to, že se za stejnou péči platí všem stejně, na základě kvalitního výpočtu (vycházejícího z přímých a nepřímých nákladů - v drtivé většině případů je k dispozici dostatek dat, na základě kterých to lze počítat). Podle toho se provozovatel zařízení rozhodne, jaký rozsah péče se mu vyplatí provozovat. Současné řešení, které míchá dohromady řadu různých způsobů úhrady, navíc s velmi významnými dopady historie konkrétních zařízení, je škodlivý pro všechny (kromě té malé skupiny, která "si to umí ošéfovat na patřičných místech").

AVE_CZ
Reklama
vv auto
Reklama
Zaměstnanci nemocnice se od vedení dozvěděli: Budeme jednat

Zaměstnanci nemocnice se od vedení dozvěděli: Budeme jednat

14. duben 2013
(aktualizováno: 15. duben 2013, 16:31)

Kutná Hora - Odborová organizace zaměstnanců kutnohorské nemocnice iniciovala setkání s vedením. Chtěla slyšet, jak se vyvíjí situace kolem chirurgického oddělení. Podle některých zpráv by totiž kutnohroská chirurgie měla od roku 2014 přejít do režimu tzv. "jednodenní chirurgie". Zaměstnanci se tak obávají útlumu provozu celé nemocnice a jejich podporu vznikla i petice (zde).

"Věříme, že stávající vedení kraje udělá všechno proto, aby se kutnohorské nemocnice nedočkala ani rychlého, ani pomalého útlumu a naopak, aby se v příštích letech rozvíjela a poskytovala stále kvalitnější péči," zahájil páteční setkání zaměstnanců s vedením kolínské a kutnohorské nemocnice předseda odborové organizace Jiří Havlovic.

"Kutnohorská nemocnice není ve výjimečném stavu," zdůraznil na úvod ředitel kolínské nemocnice Petr Chudomel. "Situace ve společnosti a i v systému zdravotního pojištění se ale změnila a změnila se úplně pro všechny nemocnice," předeslal s tím, že platby z pojišťoven byly pro nemocnice pokráceny. "Nyní hospodaříme asi s 95% prostředků roku 2012," upozornil a pokračoval: "Nemocnice v Kolíně i Kutné Hoře se dostávají do bilanční ztráty. Jedná se ale o stav plošný, krácení finančních prostředků postihlo téměř všechna zdravotní zařízení v republice."

Jednání o struktuře zdravotní péče v jednotlivých zdravotních zařízení vloni v dubnu odstartovalo vypovězení rámcových smluv ze strany všech pojišťoven. "S kolínskou nemocnicí, nymburskou, kutnohorskou, nemocnicí v Čáslavi," vypočítal některé příklady Petr Chudomel a pokračoval: "Peněz se nedostává a tak hlavním tématem jednání bylo, kde a jak omezit péči."

Situace kolínské a kutnohorské nemocnice vloni v dubnu podle Petra Chudomela vypadala hodně kriticky. "Pojišťovny chtěly snížit v desítkách počty akutních lůžek na oddělení dětském, kožním, očním, chtěly uzavřít akutní lůžkovou péči v nemocnici Kutná Hora bez náhrady a další," poznamenal.

"Za rok jednání s pojišťovnami se nám podařilo dohodnout, že se v podstatě nezmění nic," zdůraznil  ředitel kolínské nemocnice s tím, že o struktuře chirurgické péče v Kutné Hoře se bude ještě jednat. "Od VZP jsme získali příslib, že ke konci roku 2013 jsme povinní se domluvit na struktuře chirurgické péče," prohlásil a dodal: "Zastáváme názor, že by v Kutné Hoře měla být poskytována lůžková péče ve stávajícím rozsahu."

Zůstává však otázkou, jak úspěšné vedení nemocnice v dalším jednání s pojišťovnami bude. "K nějakému omezení může dojít - například ve snížení počtu lůžek nebo nenasmlouvání některých výkonů - uvedu příklad: V Kutné Hoře třeba nebudou nasmlouvány výkony na velkých kloubech," naznačil Petr Chudomel.

Chirurgie v Kutné Hoře zůstane

Za aktuální problém ředitel kutnohorské nemocnice Zdeněk Heřmánek označil současné platby z pojišťoven. "Pojišťovny se rozhodly, že bez ohledu na to, jak jsou nemocnice schopné plnit svoje závazky, budou posílat zálohu, která nepokrývá ani stav z roku 2011," řekl Zdeněk Heřmánek a připomněl: "A to od té doby vzrostlo DPH, vzrostly ceny energií, inflace a další. Jsme nuceni poskytovat stejnou, ne-li lepší léči, máme za to ale o pět procent méně peněz než v roce 2011."

Kutnohorská nemocnice přitom v roce 2012 prožila úspěšné období. "Podle předběžných výsledků jsme byli dokonce v zisku," zdůraznil Zdeněk Heřmánek a dodal: "To je ale pohádka minulosti, rozdíl proti loňsku je právě v nižších platbách od pojišťoven."

Podle Zdeňka Heřmánka se pojišťovny vloni postavily proti nemocnici v Kutné Hoře. "V tom smyslu, že namají pocit, že by v Kutné Hoře byla nutná jakákoliv akutní péče. Proto si myslím, že jsme za rok vyjednávání zaznamenali velký úspěch," uvedl a upřesnil: "Pro letošek se dojednala veškerá péče v nezměněném rozsahu a dodatek k rámcové smlouvě hovoří o tom, že o chirurgii v Kutné Hoře se bude dále jednat. O tom ještě před měsícem nebyla ani řeč."

Šance ve vyjednávání Zdeněk Heřmánek odhaduje na 1:1. "Je potřeba se ale vnitřně připravit i na to, že jednání by nemusela dopadnout. Pro tento případ je nutné připravit si návrhy fungování nemocnice bez klasické akutní chirurgie," naznačil. Jednou z variant by mohlo být i zřízení tzv. "jednodenní chirurgie". "To je pojem ale nejasný. Určitě to není o tom, že po jednom dni na lůžku musí být pacient propuštěn. Spíše bude omezeno spektrum výkonů, některé třeba naopak přibydou. Akutní péče a jednodenní chirurgie je černá a bílá. Mezi tím je ale řada variant a jde o to, co se nám pro Kutnou Horu podaří dojednat a nasmlouvat" naznačil.

Petr Chudomel předpokládá, že se zdravotní pojišťovny budou snažit redukovat nabídku výkonů chirurgického oddělení. "U některých nemocnic už to provedla," připomněl a pokračoval: "Nedomnívám se, že jde o prohru. Domnívám se, že spektrum výkonu lze vybalancovat tak, aby si kutnohorská chirurgie zachovala statut serizoního poskytovale chirurgické péče v regionu."

Kutnohorská nemocnice v porovnání se začátkem roku 2012 snížila náklady přibižně o 200 tisíc, přesto se dostala za první dva měsíce roku 2013 do zhruba dvoumilionové ztráty. "Je to způsobeno především propadem ve výnosech. Jde o nižší platby od pojišťoven a také jsme zaznamenali menší tržby za prodej zboží," vysvětlila vedoucí ekonomicko-obchodního útvaru kutnohorské nemocnice Ludmila Nováková.

Romana Moučková: Chceme dělat dobrou okresní medicínu

Hlavní sestra kutnohorské nemocnice Romana Moučková. "Kvůli nižším platbám od zdravotních pojišťoven se dostaneme do druhotné platební neschopnosti. A není to situace jen v Kutné Hoře," upozornila. "V Kutné Hoře si neklademe za cíl provádět transplantace nebo velké kloubní operace, chceme poskytovat dobrou okresní medicínu," zdůraznila a pobídla vedení kolínské a kutnohorské nemocnice ke spojení s řediteli dalších zdravotních zařízení v jednání s pojišťovnami i ministerstvem.

"Existuje Asociace českých a moravských nemocnic, jejíž jsme členy. První vlašťovkou je podání podněto k Ústavnímu soudu ohledně úhradové vyhlášky a zejména záloh, které jsou z ní vypočítány," zdůraznil Petr Chudomel a dodal: "Dobrá zpráva je, že to postihlo všechny nemocnice. Tím vznikla určitá vyjednávací síla."

Primář Jiří Vavřík: Jednodenní chirurgie není pro Kutnou Horu vhodná

Primář kutnohorského chirurgického oddělení Jiří Vavřík míní, že jednodenní chirurgie není pro město velikosti Kutné Hory vhodná. "To je záležitost pro velké město, my poskytujeme jiný typ péče. V okolí Kutné Hory je i velká koncentrace azylových domů pro starší pacienty a to jsou opět naši potencionální zákazníci," poznamenal a dodal: "Myslím, že i kolínská nemocnice si uvědomuje, že jsme jakýmsi filtrem. A tom vidím v rámci okresní nemocnice přínos. Naší ambicí nejsou výkony, které přesahují naše možnosti. Pojišťovna nás omezila už teď natolik, že věci, které jsme schopni provést, už je dělat vlastně nemůžeme, protože nám je nehradí."

Podle Petra Chudomela je snaha pojišťoven pochopitelná. "Prostě si nasmlouvává menší objem péče. Nechce, abychom pracovali více jako vloni, dokonce ani jako předloni. Chce, abychom pracovali méně a za to nám dává méně peněz," vysvětloval kroky pojišťoven. "Prostředkem k šetření má být redukce nabídky, protože platí pravidlo, že čím více nabídky je, tím více se čerpá. To platí typicky v tržní ekonomice - čím více obchodů, tím více se prodá," doplnil.

Kutnohorská výzva hejtmanovi Středočeského kraje Josefu Řihákovi

Vážený pane hejtmane,
zaměstnanci kutnohorské nemocnice se na vás obracejí sesvou výzvou:

  1. Několikaleté vlastnictví města se na nemocnici v Kutné Hoře velmi negativně podepsalo a záchrana přišla až v podobě převodu pod Středočeský kraj v roce 2010.
  2. Pod novým vedením Středočeského kraje se kutnohorská nemocnice stabilizovala personálně i ekonomicky a právě v této době kraj nesmí dopustit omezování akutní péče.
  3. Chirurgické oddělení po letech opět získává důvěru pacientů a jeho klientela roste. Pro další rozvoj je nutné udělat maximum. V nemocnici převažují střední a starší pacienti a běžná operativa. Úvahy omezit provoz na tzv. "jednodenní chirurgii" jsou pro Kutnou Horu nevhodné. Byl by to pouze předstupeňúplné likvidace nejen tohoto oddělení, ale nemocnice jako takové.
  4. Kutná Hora je okresní město, významné, rozvíjející se centrum cestovního ruchu zapsané na seznam Unesco. Zdejší nemocnice poskytuje akutní péči také mnoha zahraničním a domácím turistům.
  5. Současné vedení Středočeského kraje by mělo udělat maximum pro zachování rozsahu a kvality péče v kutnohorské nemocnici. Nedopustit zhoršení dostupnosti péče pro pacienty z Kutnohorska, nedopustit kroky, které by v důsledku vedly k nárůstu nezaměstnanosti.
  6. Vedení Středočeského kraje by mělo občany Kutnohorska ujistit, že o nemocnici stojí a uklidnit tak veřejné mínění.
  7. Pro kutnohorský okres byla nemocnice vždy živým tématem a věříme, že právě za současného vedení kraje nedojde k jejímu útlumu. Věříme, že Středočeský kraj udělá vše pro zachování nemocnice a prospěje tak pacientům, městu Kutná Hora i nám, zaměstnancům nemocnice.

V Kutné Hoře 12. dubna 2013, za zaměstnance Nemocnice Kutná Hora odborová organizace

Petici za zachování stávajícího rozsahu zdravotní péče v Nemocnici Kutná Hora najdete zde, v papírové podobě jí můžete podepsat
v obchůdku Kávy Pitel v KH a Kulturním a Info Centru v Uhl. Janovicích.

Prohlédnout galerii