Kácov - Morový mariánský sloup se sochami Čtrnácti svatých pomocníků na kácovském náměstí nabízí kromě nádherného barokního urbanismu také několik zajímavostí. Ale především dosud neobjasněnou záhadu! Ta dokonce tak „rozzlobila“ církev, že kvůli ní dokonce dlouho odmítala sloup vysvětit.

Naši předci se stavěním morových sloupů vyrovnávali s kolektivní posttraumatickou stresovou poruchou, vyvolanou pandemií. Chápali je jako poděkování za konec epidemie a jako prosbu k uchránění před nákazami budoucími. My jsme v posledním století začali morové sloupy vnímat spíše jako propracovaná umělecká díla, která zdobí naše města. Teprve při letošní kovidové pandemii jsme začali chápat strach našich předků. Ten byl tak velký, že na příkaz velkokněžny Anny Marie Toskánské byl roku 1730 v tak malém městysu vztyčen tak velký mariánský sloup. Byla to přímá reakce na morovou epidemii, která u nás řádila počátkem 18. století. Důvěru dostali sochaři O. Dubke a J. Hofer, polír P. P. Bláha a kameník J. P. Baumgartner.

Sochy na sloupu jsou umístěny v šesti úrovních, směrem k vrcholu se postupně zmenšují. Na nejnižším stupni jsou pak v téměř lidské velikosti. Na vrcholu sloupu je socha Neposkvrněného Početí Blahoslavené Panny Marie s Ježíškem, vytvořena podle vzoru vztyčeného ve Florencii. Pod ní je druhá řada se sv. Josefem a sv. Janem Nepomuckým. Pod nimi je socha sv. Barbory a sv. Kateřiny Alexandrijské. V další řadě jsou sv. Achátius, sv. Kryštof, sv. Pantaleon a sv. Markéta. Níže jsou sv. Blažej, sv. Cyriak, sv. Jiří a sv. Jiljí. Nejspodněji umístěné sochy představují sv. Dionýsa, sv. Víta, sv. Eustacha a sv. Erasma. Jedná o Čtrnáct svatých pomocníků, kteří pomáhali nemocným.

Ale vraťme se k těm zajímavostem. Tou první je skutečnost, že zde byly použity dva druhy pískovce. Z červenohnědého je sloup, tedy obelisk a podstavec a z šedobílého jsou sochy. Druhou zajímavostí je půlměsíc, tedy symbol čistoty u nohou Panny Marie. Podle ustálených zvyklostí mají růžky půlměsíce směřovat dolů, zde jsou však z neznámého důvodu otočeny směrem vzhůru. Dvanáct hvězd kolem hlavy Bohorodičky a její otočení směrem ke kostelu je umístěno již v souladu s tradicí.

A jaká je ta největší záhada, která bránila tehdy velice důležité události, tedy vysvěcení sloupu? Sousoší obsahuje sochy Čtrnácti svatých pomocníků, sochy Panny Marie, svatého Josefa a svatého Jana Nepomuckého, celkem tedy 17 soch. A tady je ta záhada. Přítomnost světců, kteří pomáhají nemocným, je jasná. Ale rozšíření o Josefa a Jana je pravděpodobně světová rarita! Pochopitelná by byla ještě socha sv. Josefa, snoubence Panny Marie. Ale proč sv. Jan z Nepomuku, který žil o celá dlouhá staletí později? Tím byla porušena veškerá pravidla, není divu, že se církev zlobila!

Morový mariánský sloup je s místním zámkem urbanistickou perlou Kácova a spolu s divokou přírodou vytváří harmonickou rovnováhu posázavského kraje. A záhady morového sloupu? Tak to už je „koření“, které umocňuje genius loci, kouzlo tohoto krásného místa.