Kutná Hora - Hokejisté Stadionu Kutná Hora mají za sebou úspěšnou sezonu. Ve II. lize mužů v semifinále skupiny střed vypadli se suverénem základní části Pískem, ovšem před tím 3:0 na zápasy vyřadili svého rivala z Kolína. "To bylo zadostiučinění," usmíval se manažer Sršňů Vladimír Muras. Jemu udělali radost i starší žáci, kteří obhájili prvenství v krajském přeboru.

Vzhledem k atmosféře v klubu v létě 2009 sezona nezačala příliš ideálně...
Problémy sezony 2008 - 2009 jsou všeobecně známé. Vyvrcholily konfrotacemi mezi akciovou společností HC Kutná Hora a TJ Stadion Kutná Hora. Skončilo to tak, že jsme pět dní před zahájením mistrovské soutěže převzali tým a do soutěže šli bez finančního krytí a vlastně i bez zimního stadionu, který měla v nájmu akciová společnost. Začátky byly určitě složité, první zápas se Žďárem nad Sázavou jsme ještě někdy v poledne nevěděli, zda vůbec odehrajeme. Měli jsme menší počet hráčů, začal nám utíkat led, protože nová technologie byla ve zkušebním provozu. Zápas jsme nakonec odehráli, postupně tým doplnili a nakonec se to v polovině sezony začalo vyvíjet k lepšímu. Konec byl pro Kutnou Horu výjimečný, protože ať chceme nebo ne - v play-off jsme vyřadili Kolín a to je historický úspěch.

Všechny spory mezi HC a TJ Stadion jsou již vyřešené?
K tomu bych se nyní nerad vyjadřoval, protože ještě některá jednání probíhají.

Bylo semifinále pro Kutnou Horu "strop"?
Naším prvotním cílem před sezonou byla záchrana ve II. lize a stabilizovat tým, aby nebyl nováčkem "otloukánkem", na kterém si každý "schladí žáhu". Po vyřazení Milevska se soutěž trochu znehodnotila tím, že nikdo nemohl sestoupit. Naše cíle jsme přehodnotili a další metou jsme stanovili postup do play-off. S hráči jsme se dohodli, že nebudeme vůbec spekulovat například o tom, že bychom sérii s Kolínem hráli na čtyři zápasy a ještě jednou vyprodali stadión. Do play-off jsme šli čistě se sportovními úmysly a chtěli dojít co nejdále. Otázku případného postupu vedení klubu rozhodně neřešilo.

Problémem právě skončené sezony byly domácí zápasy Kutné Hory. Čím si to vysvětlujete?
Touto otázkou jsme se zabývali s trenéry dost často. Pokud to mám hodnotit trochu s odstupem, tak je fakt, že venku jsme vsadili na defenzivu. Hráli jsme poctivý hokej ve středním pásmu a pak vznikal prostor na rychlé brejky a přímočařejší zakončení. Doma nás svazovalo vědomí, že bychom se měli tlačit dopředu a zpravidla jsme se dopouštěli velkého množství chyb. A třeba i slabší soupeři než jsme byli my, nebo soupeři, kteří přijeli hrát jednoduchý hokej, tyto chyby trestali, protože jezdili dva na jednoho, tři na jednoho a to několikrát za třetinu. Velkou roli také hrála divácká kulisa. Padesát, někdy šedesát, sedmdesát diváků, kteří nás doprovázeli ven, dokázali paradoxně vytvořit bouřlivější atmosféru než doma. Doma bylo fandění vlažnější, nebylo to prostě ono, i když také doma byly zápasy s výbornou atmosférou. Možná to je tím, že se skalní fanoušci, kteří s námi jezdili, více semkli k sobě, vzájemně se vyhecovali a fandili více společně. Doma se rozptýlili do různých koutů stadionu a pak už to nebylo tak bouřlivé. Ale fanoušci Kutné Hory byli skvělí a v každém oddíle i fanoušci sbírají zkušenosti s vyšší soutěží.

Na úspěchu Kutné Hory se velkou měrou podílel brankář Tomáš Kalousek, který zejména vychytal čtvrtfinálovou sérii s Kolínem. Tedy s klubem, ze kterého do Kutné Hory přišel...
Tomáš Kalousek byl pro mě nejpříjemnějším překvapením - že si tak dlouhodobě udržel dobrou formu. U gólmanů není obvyklé, aby tři čtvrtě sezony odváděli tak výborné výkony. Play-off bylo od něj skvělé. Jde o skromného kluka, který se dokáže dobře koncentrovat na svůj výkon. Velkou osobností týmu byl i Pavel Beránek. Ten mužstvo od listopadu táhl, začal podávat výborné výkony. Když byl na ledě třeba i v oslabení tři na pět, nebál jsem se, že dostaneme gól. To byl výborný hráč.

Jaký máte další program po skončení sezony?
Teď máme měsíc relativně klid, na začátku května začne letní příprava. Předpokládáme, že jádro letošního mužstva v Kutné Hoře zůstane. U hráčů, které jsme měli na střídavý start, bude záležet na tom, zda najdou uplatnění ve svých mateřských klubech. Budeme hledat posily pro doplnění týmu a také proděláme kvalitní letní přípravu, kterou někteří starší, zkušenější hráči potřebují - po Vánocích už jim většinou síla chyběla. Mužstvo bychom chtěli trochu omladit, i když na druhou zápasu čtvrtfinálovou sérii s Kolínem rozhodlo to, že jsme měli o malinko zkušenější tým než soupeř.

Budou v Kutné Hoře pokračovat trenéři Karel Dvořák a Jiří Mlika?
To zatím vyřešené není. Trenéra Karla Dvořáka jsem na toto téma oslovil ještě před vstupem do play-off a on to odložil až na konec sezony. V následujících čtrnácti dnech budeme jednat.

Jiří Mlika v průběhu play-off také naznačoval, že by Kutná Hora v příští sezoně měla zkusit hrát o postup...
Určitě je příjemné pohybovat se v horních patrech tabulky a myslím, že mužstvo ukázalo, že na to má. Při určitých změnách kádru není vyloučené play-off si zopakovat a třeba dojít ještě dále. Ale pro postup do první ligy v Kutné Hoře ještě určitě nenazrál čas. Je totiž potřeba dodělat zimní stadión. Letos se toho hodně podařilo - uzavřela se strana u časomíry, ještě schází kratší strana k parkovišti. Pokud bychom chtěli do první ligy, museli bychom upravit i zázemí - kabiny pro hosty i domácí, chybí nám posilovna. To už jsou neodmyslitelné součásti téměř profesionální soutěže, ve které se trénuje dvoufázově. Letošní sezonou jsme si nastavili poměrně vysokou laťku a chtěli bychom ve druhé lize působit podobně i v příštím ročníku.

I přesto - postupí Kutná Hora někdy v budoucnu do první ligy?
Pokud budu mluvit za sebe, tak pokud bych neměl sny a nějaké vize, nemohl bych hokej dělat. Když jsme byli dlouhodobě v krajském přeboru, tak mě to prostě nenaplňovalo. Proto jsem byl jedním z těch, kdo měli zájem pokusit se hrát výše. Povedlo se, setkalo se to s ohlasem u diváků a fanoušků. Každý sportovec má cíl hrát co nejvyšší soutěž.

Roste v kutnohorském dorostu nebo juniorce nějaký hokejista pro áčko?
Přechod z krajského přeboru dorostu do mužské druhé ligy je hodně složitý. Přesto máme hráče, kteří v Kutné Hoře začínali a nyní hrají třeba v jiných soutěžích. V současné době v dorostu a možná i v juniorce určitě jsou hráči, kteří by - pokud budou chtít na sobě pracovat a zároveň dostanou možnost od klubu a trenéra - se do dvou, tří let mohli do A týmu dostat. Záleží ale hlavně na nich. Ve věku šestnáct až osmnáct let zpravidla hodně kluků končí, protože poznají i jiné věci a mají jiné zájmy. To samozřejmě neplatí jen u hokeje.

V souvislosti s hospodářskou situací v České republice má řada sportovních klubů problémy naplnit rozpočet. Nebude se tento problém týkat Kutné Hory?
Málokterý funkcionář bude odkrývat otázku financování klubu. Nám se podařilo druholigovou sezonu 2007 - 08 skončit s přebytkem, se kterým jsme mohli zahájit ještě přípravu následující sezony. Pak přišla nešťastná sezona 2008 - 09 pod HC Kutná Hora a ne naší vinou vznikly určité problémy. Letošní sezonu se nám podařilo pokrýt tak, že všechny závazky, které jsme si nabrali, uhradíme. O příští sezoně začneme jednat a pokud se nám podaří udržet stávající partnery a případně se dohodneme s novými sponzory, tak bychom měli mít rozpočet opět vyrovnaný. Krize samozřejmě dopadla na každého, i na naše partnery. Některý třeba přispěl méně než v minulosti, ale šetřit jsme museli i my. Hráči museli jít dolů se svými požadavky, snažili jsme se šetřit na hokejkách a dalším materiálu. Také je důležité, že funkcionáři v Kutné Hoře dělají hokej na amatérské úrovni a neberou za to vůbec žádné peníze.

Také musíme zmínit úspěch starších žáků, kteří obhájili první místo v krajském přeboru...
To je obrovský úspěch v mládežnické kategorii. I v tomto týmu už jsou vidět perspektivní a dobří hráči. Je to příslib do budoucna.