Čáslav - Představte si událost, která by přilákala do Čáslavi víc,  jak třicet tisíc lidí. Že vás nenapadá nic, co by to mohlo způsobit? Přesto se to stalo. Ale to je již opravdu dlouho. Dnes by se kvůli jedné soše tolik lidí neobtěžovalo. Ale vezmu to hezky od začátku.

V roce 1878 podal na valné hromadě čáslavského Sokola městský tajemník Hanuš Milinovský, veliký ctitel Jana Žižky, návrh, aby Sokol nechal postavit pomník tomuto slavnému vojevůdci. Tento návrh byl s nadšením přijat. Byl zvolen výbor, který podal městu žádost o místo na tehdy Karlově náměstí a o 1200 korun na stavební náklady. Sokol se zavázal, že bude přispívat částkou 100 korun každý rok na tuto sochu. Zastupitelstvo města včele s purkmistrem JUDr. R. Jablonským tento záměr i požadavky schválilo a vyzvalo Uměleckou besedu v Praze, aby opatřila návrhy na tento pomník. Z pěti účastníků konkurzu byl vybrán dle doporučení  Dr. Tyrše návrh sochaře J. Myslbeka, protože jeho návrh byl historicky a umělecky nejlépe řešen. Socha měla být hotová k 8. a 9. září 1879. Ale vzhledem k tomu, že Dr. Tyrš navrhl nějaké změny, nemohla být socha k tomuto datu hotová.

A jak to tak bývá, po nových volbách do zastupitelstva, když se vyzdívaly základy pomníku, podali odpůrci protest proti dalším pracím na okresní hejtmanství. Prý je památník Žižky příliš blízko sousoší Panny Marie. Což považovali za nepřijatelné. Žádali přemístění. O stížnosti rozhodovalo nové zastupitelstvo v čele s purkmistrem Ignácem Fialou. Dr. Jablonský všem vylíčil Jana Žižku jako obhájce českého lidu, zatímco notář Čapek tvrdil, že Žižka vedl své boje jen proto, aby se stal českým králem a žádal šetření o mínění obyvatelstva. Na obhajobu Jana Žižky se postavil okresní tajemník Želiva, který na adresu katolických stěžovatelů uvedl, že Žižka byl lepším křesťanem, než jsou mnozí, že je pro to, aby byla udělena pocta božímu bojovníkovi, jehož tělo Čáslav vděčně přijala do svého chrámu. Ze 31 zastupitelů bylo proti jen 7 zastupitelů, kteří si okamžitě vysloužili označení 7 švábů. Ti se ještě pokusili odvolat až v Praze. Ale neuspěli. A tak 26. července 1880 došla socha z Prahy a 30. července byla osazena za přítomnosti mistra Myslbeka. Slavnostní odhalení pomníku bylo 28. a 29. srpna 1880.

Oslavy byly velkolepé. V předvečer bylo v Dusíkově divadle sehráno slavnostní ochotnické představení „Přemyslovna“, ve kterém vystupovala oblíbená umělkyně Sklenářová-Malá. Druhý den Čáslav hostila nevídané množství hostů. Již dříve zmíněných třicet tisíc lidí. Domy na náměstí byly okrášleny chvojím, nápisy a prapory. Slavnostní projev přednesl poslanec Dr. Jaromír Čelakovský, který vyzdvihl Žižkovy zásluhy o český lid. Přicházeli telegramy z celého světa od krajanů. Na pomník přispěli i mnozí dárci. Sokol ještě nějaký čas pomník nadále splácel.

Tyto informace jsou čerpány z časopisu Podoubraví, který vycházel v meziválečném období a za druhé světové války. Na závěr krásná citace: „A tak z počinu vzešlého z čáckého (dnes bychom řekli čáslavského) Sokola vyrostlo v rukou nezapomenutelného mistra dílo vysoké umělecké ceny. Stalo se klenotem města a současně trvalou, jakoby živou pamětí na božího bojovníka, který svůj lid vodil od vítězství k vítězství, silný ve svých skutcích i činech jako skála uprostřed vzbouřených vod.“