Čáslav/Jihlava - Čtvrtého ročníku pochodu k uctění památky vojáků prvního československého samostatného praporu se zúčastnilo i družstvo složené z příslušníků 21. základny taktického letectva v Čáslavi. Rotmistr Martin Procházka, rotný Miroslav Karkoš a četař František Dvořák nejen skvěle reprezentovali čáslavské letiště, ale podařilo se jim vybojovat i druhé místo.
V sobotu 2. března 2013 v 17.00 hodin začal postupný start účastníků Pamětního pochodu Charkov – Sokolovo 1943 z Krajského vojenského velitelství Jihlava. Pochod se uskutečnil formou závodu tříčlenných družstev z řad ozbrojených sil i civilistů. Z 31 družstev jich do „cíle“, který byl v Dolních Vilémovicích, dorazilo pouze devatenáct.
Cílem pochodu bylo pěší překonání trasy do neznámého místa celým družstvem, a to v co nejkratším čase, průchodem tří kontrolních stanovišť bez použití GPS. Družstva měla s sebou vždy mapu, která je dovedla pouze do dalšího kontrolního bodu. Tam dostali opět mapu, kde bylo zaznamenáno další stanoviště a až z posledního kontrolního bodu s mapou vytouženého cíle. Pro zpestření byly na bodech připraveny doplňující úkoly ze zdravovědy, topografie a také o znalostech ze života Jana Kubiše.
A jak to celé dopadlo? Pochod dokončilo 19 kompletních družstev. Krizovou obálku s telefonem na pořadatele použilo dvanáct družstev. „Jezdili jsme celou noc jako taxikáři,“ řekl s úsměvem nadporučík Karel Hanák, s úlevou, že se nikomu nic vážného nestalo. Puchýře se zahojí, ale vzpomínky na přátelskou atmosféru závodu a nová kamarádství zůstanou.
A kde byl vlastně cíl letošního nočního pochodu? V Dolních Vilémovicích, rodišti válečného hrdiny Jana Kubiše, jehož jméno nese i rota aktivních záloh při Krajském vojenském velitelství Jihlava, která je hlavním organizátorem této akce. Přijetí pochodujících zde bylo velmi přátelské. Čekalo zde chutné občerstvení, včetně výtečných domácích buchet, a místností pro odpočinek.
A kdo byl tentokrát nejlepší? Jako třetí došli studenti C2B z Vojenské střední školy a Vyšší odborné školy Ministerstva obrany Moravská Třebová s časem 8 hodin 44 minut. Jako druhé se umístilo družstvo z Vojenského útvaru 7214 Čáslav s časem 8 hodin 25 minut. A první? První byli loňští vítězové, družstvo Pětatřicátníků, aktivních záložáků z Krajského vojenského velitelství Plzeň, s neuvěřitelným časem překonání 50 kilometrů za 8 hodin. Nejstarším účastníkem pochodu byl šedesátitříletý Jan Petrilák, občan Dolních Vilémovic, který se pochodu pravidelně účastní. Ceny vítězům a certifikáty o účasti předával podplukovník Vladimír Losenický, zástupce ředitele Krajského vojenského velitelství Jihlava, starostka Dolních Vilémovic Jitka Boučková a nadporučík Karel Hanák, velitel roty aktivních záloh.
Lomec - SDH Lomec připravuje na sobotu 18. května 2024 cyklovýle…
Kutnohorsko - Fotbalové celky z Kutnohorska o víkendu sehrají da…
Čáslav - Tak jako přicházejí zákazníci do prodejny s požadavkem …
Kutná Hora/Praha - ZUŠlechťujeme uměním – pod tímto heslem opět …
Kutná Hora - Kutnohorská metalová formace Torrax oslaví v pátek …
Čáslav/Jihlava - Čtvrtého ročníku pochodu k uctění památky vojáků prvního československého samostatného praporu se zúčastnilo i družstvo složené z příslušníků 21. základny taktického letectva v Čáslavi. Rotmistr Martin Procházka, rotný Miroslav Karkoš a četař František Dvořák nejen skvěle reprezentovali čáslavské letiště, ale podařilo se jim vybojovat i druhé místo.
V sobotu 2. března 2013 v 17.00 hodin začal postupný start účastníků Pamětního pochodu Charkov – Sokolovo 1943 z Krajského vojenského velitelství Jihlava. Pochod se uskutečnil formou závodu tříčlenných družstev z řad ozbrojených sil i civilistů. Z 31 družstev jich do „cíle“, který byl v Dolních Vilémovicích, dorazilo pouze devatenáct.
Cílem pochodu bylo pěší překonání trasy do neznámého místa celým družstvem, a to v co nejkratším čase, průchodem tří kontrolních stanovišť bez použití GPS. Družstva měla s sebou vždy mapu, která je dovedla pouze do dalšího kontrolního bodu. Tam dostali opět mapu, kde bylo zaznamenáno další stanoviště a až z posledního kontrolního bodu s mapou vytouženého cíle. Pro zpestření byly na bodech připraveny doplňující úkoly ze zdravovědy, topografie a také o znalostech ze života Jana Kubiše.
A jak to celé dopadlo? Pochod dokončilo 19 kompletních družstev. Krizovou obálku s telefonem na pořadatele použilo dvanáct družstev. „Jezdili jsme celou noc jako taxikáři,“ řekl s úsměvem nadporučík Karel Hanák, s úlevou, že se nikomu nic vážného nestalo. Puchýře se zahojí, ale vzpomínky na přátelskou atmosféru závodu a nová kamarádství zůstanou.
A kde byl vlastně cíl letošního nočního pochodu? V Dolních Vilémovicích, rodišti válečného hrdiny Jana Kubiše, jehož jméno nese i rota aktivních záloh při Krajském vojenském velitelství Jihlava, která je hlavním organizátorem této akce. Přijetí pochodujících zde bylo velmi přátelské. Čekalo zde chutné občerstvení, včetně výtečných domácích buchet, a místností pro odpočinek.
A kdo byl tentokrát nejlepší? Jako třetí došli studenti C2B z Vojenské střední školy a Vyšší odborné školy Ministerstva obrany Moravská Třebová s časem 8 hodin 44 minut. Jako druhé se umístilo družstvo z Vojenského útvaru 7214 Čáslav s časem 8 hodin 25 minut. A první? První byli loňští vítězové, družstvo Pětatřicátníků, aktivních záložáků z Krajského vojenského velitelství Plzeň, s neuvěřitelným časem překonání 50 kilometrů za 8 hodin. Nejstarším účastníkem pochodu byl šedesátitříletý Jan Petrilák, občan Dolních Vilémovic, který se pochodu pravidelně účastní. Ceny vítězům a certifikáty o účasti předával podplukovník Vladimír Losenický, zástupce ředitele Krajského vojenského velitelství Jihlava, starostka Dolních Vilémovic Jitka Boučková a nadporučík Karel Hanák, velitel roty aktivních záloh.
Franz, co dokážeš ty? Pochlub se! Měl by si se stydět už při pohledu do zrcadla. Zakomplexovanému člověku jako ty je to ale určitě jedno, viď. Je mi tě úpřimně líto.
Jestli si udržujou kondici pochodama, je to snad lepší než tisíc vyžraných plukovníků s komoušskou minulostí na štábu. Proti udržování přiměřených početních stavů armády nelze mít námitky. Takové armády, která v případě potřeby pomůže proti agresorovi (nemusí to být jiná armáda ale třeba horda ožralých zahraničních studentů z milé EU) nebo při živelné katastrofě. Lepší než šaškování za cizí zájmy někde v řiti v pakistánu a lepší než ožralá hovada z povolání v uniformě, co lezou po čtyřech v záhonu tulipánů v Čáslavi a co bourají s vojenským vozidlem při nahánění děvky po letišti.
Nejsem závistivej ani nemocnej, těm 3 borcum gratuluju, ale aktivita vojáku zde v ČR mě nezajímá, je tu zbytečná.Darmožrouti peněz, je to vidět, že maj potom čas na pochody když se v praci nepředřou