Kutná Hora - Po třiceti letech došlo ve vedení SOŠ a SOU řemesel v Kutné Hoře ke změně: Antonína Hasíka ve funkci ředitele školy vystřídal Josef Vavřinec:

S jakým plánem jste se úspěšně ucházel o funkci ředitele školy?
Mým prvním cílem ke kvalita práce na úkor kvantity. SOŠ a SOU řemesel je velkou školou, která narostla slučováním a také v době hojnosti počtu vycházejících žáků, ale tato doba je nenávratně pryč. Už nemůžeme být obyčejnou školou pro obyčejné žáky. Naše škola se musí stát kvalitní školou, kde je vytvořené příznivé školní klima a která produkuje takové absolventy, kteří najdou uplatnění na trhu práce.

Druhým cílem je dosažení a prohloubení vysoké stabilní úrovně spolupráce mezi základní školou, střední školou, zaměstnavateli a profesními svazy v oblasti vzdělávání a profesní přípravy žáků v kutnohorském regionu.

Důležité jsou lidské zdroje - v žádné organizaci to bez lidí nejde. Náš pedagogický sbor stojí v horizontu pěti let před generační obměnou, obzvlášť u učitelů odborných předmětů a odborného výcviku. Kvalita školy se tvoří právě v té odbornosti, a proto přivedu do školy odborníky z praxe z těch firem a podniků, kteří jsou nebo budou pro nás plnit roli sociálních partnerů a tím zvýším kvalitu výuky. Samozřejmě škola se neobejde bez dalších pracovníků, jako jsou provozní. Budu dále pokračovat v pedagogické činnosti své odbornosti, abych nikdy neztratil spojení s pocity a realitou člověka za katedrou, který se postaví před současnou mládež a chce jí vzdělávat a připravovat na život v 21. století.

Mým posledním cílem je rozšíření vzdělávání dospělých v rámci profesní kvalifikace a tím maximálně využít možnosti Centra celoživotního vzdělávání, které je na škole od roku 2012. Vznikne tím místo, kde se potkávají generace zájemců o vzdělávání.

Jaký úkol je potřeba aktuálně řešit nejrychleji?
Prvním úkolem je řešení pozice vedoucí školní jídelny. Zde působí kuchařka v hlubokém důchodovém věku, která je zvyklá vařit podle „staré školy“, ale současné vaření je již někde jinde a škola, která vyučuje gastro obory by v tomto ohledu měla jít příkladem. I u nás musíme dodržovat spotřební koš. Celý úsek školní jídelny bude organizačně přesunuta pod zástupce ředitele odborného výcviku službových oborů (kosmetické služby, kadeřník a kuchař - číšník) a tím jí bude věnovaná maximální odborná pozornost. Dále se budeme snažit, aby připravená jídla byla chutná jak pro naše žáky, tak i pro ostatní dospělé strávníky naší školní jídelny. Po dobrém obědě se bude všem potom lépe pracovat.

Jak vidíte perspektivu školy v dlouhodobějším pohledu?
Protože sázím do budoucna na tříleté učební obory zakončené výučním listem, tak velmi pozitivně. Očekávám velké oživení zájmu o tyto učební obory. Je již málo škol, které jsou schopny tyto obory vyučovat. My jsme připraveni, máme učitele odborných předmětů a odborného výcviku, kteří se ještě nechystají do důchodu nebo důchod je pro ně ještě daleko. Jsou připraveni předat svoje vědomosti a dovednosti novým zájemcům o učební obory.

Hodně se mluví o potřebě technického vzdělávání a řemesel, jak lze zvýšit zájem o tento typ vzdělání?
Částečně jsem již odpověděl v předchozí otázce. Samotná škola a významní zaměstnavatelé již dělají pro zvýšení hodně, nyní nám musí pomoci ministerstvo školství svojí legislativou. Mám na mysli stanovení minimální procentuální hranice úspěšnosti pro přijetí na jednotlivé typy středních škol centrálně ještě před přijímacími zkouškami na střední školu.

Přijímací zkoušky je třeba dělat ve všech kolech přijímacího řízení. Velmi důležité bude i připravovaná změna financování regionálního školství, která byla sice o jeden rok odložena, ale s největší pravděpodobností se jí nyní už dočkáme.

Na závěr věřím, že pokud budeme spolupracovat nejen v rámci školního kolektivu, ale i v rámci zřizovatele, kterým je Středočeský kraj, vedením města Kutná Hora a dalšími místními institucemi nebo významnými zaměstnavateli v kutnohorském regionu, podaří se mé mnohé plány a představy dovést do úspěšného konce.