NÁZOR: Jan Klán – Veřejný zájem v podání Kutné Hory

13. únor 2018, 05:50

Upozornění: Články zařazené do kapitoly "Názory" vyjajdřují stanoviska pouze autorů, nejsou redakčními materiály www.svoboda.info:

Veřejný zájem. Sousloví, které zcela jistě slyšel každý. Poslední dobou se jím operuje snad na všech úrovních. Od státu, až po naše malebné město. Za ono sousloví se dá schovat snad úplně všechno. Od sportovní haly, přes opravy silnic a chodníků, až třeba po výstavbu nových bytů. Nejhorší na tom všem je, že si pojem veřejný zájem vykládá každý úřad po svém a často za něj alibisticky zakrývá svá rozhodnutí. Pokusme se veřejný zájem vysvětlit na dvou příkladech v našem městě.

Příklad první: sportovní hala „Na Klimešce“. Přibližná cena objektu i s vybavením kolem 150 milionů korun. Sportovní hala, která si nezadá snad ani s nějakým podobným projektem v krajském městě. Položme si otázku, kde se nachází v případě sportovní haly veřejný zájem? Je na straně obyvatel (sportovců), kteří říkali, že je nutné postavit novou sportovní halu? Nebo je na straně kritiků, kteří říkají, že hala měla být, ale rozhodně ne takhle velká? Pokud se na to podíváme právě pohledem veřejného zájmu, tak zjistíme, že pravdu mají kritici. Ptáte se proč? Bude to z důvodu menší finanční náročnosti ve vztahu k velikosti města. Ostatně už dnes mnoho lidí vrtí hlavou, proč vlastně město okresního významu má sportovní halu, která je například podobná sportovní hale v Pardubicích. Nicméně minulé (ale i to současné) vedení města vidělo veřejný zájem tam, kde vlastně vůbec nebyl a tak se stalo, že větší část této haly nakonec musí město zaplatit ze svého. Pokud bychom z výše uvedených 150 milionů vzali polovinu a raději ji investovali do infrastruktury města, tak bychom naplnili veřejný zájem, protože z toho by měli prospěch všichni (myšleno bez kapitálového podílu). Ze sportovní haly budou mít potěšení jen ti, kdo na to budou finančně mít. Je totiž nutné poznamenat, že dříve nebo později budou muset všechny spolky (samozřejmě i jednotlivci), svazy atd., kdo budou v hale chtít sportovat, platit za pronájem. To si všichni musí uvědomit. Někteří sportovci již dnes přiznávají, že halu sice chtěli, ale ne takhle velkou. Prý stačila poloviční. Zde vyvstává otázka, proč tedy sportovci (a nejen oni) nechodili na jednání zastupitelstva města a neorodovali za menší halu? Pozdě bycha honiti…

Příklad druhý: absence chodníků a přechodů pro chodce. Snad v každé části města Kutná Hora a přilehlých osadách se vyskytuje problém s chodníky nebo přechody pro chodce. Kde se v tomto případě nachází veřejný zájem? Podívejme se nejprve na absenci přechodů pro chodce. Pokud někde chybí přechod, tak chodec musí nebezpečně překonávat vozovku, kdy často přebíhá před auty. Veřejný zájem je v tomto případě ukrytý v bezpečnosti. I kdyby přes přechod měl chodit jediný člověk, tak by tam teoreticky měl přechod existovat (jedná se o teoretický příklad). Samozřejmě dle příslušných norem a na místech, kde je intenzita dopravy a chodců. Zarážející ale je, že když se na řadě míst ve městě staví nové domy, tak město nepředchází možným rizikům a přechody pro chodce v určitých lokalitách nezřídí. Některá stanoviska města k této záležitosti jsou zarážející a často i smutná. Tvrdí se v nich, že vlastně nikdo v daných lokalitách nechodí (pravděpodobně asi nebydlí), lidé mají auta nebo možná létají vrtulníkem. Případně se píše, že zřízení přechodu pro chodce je finančně náročné?! Když už se neví kudy kam, tak se vše svede na vyjádření policie, které je prý zamítavé. Co jsem ale měl možnost nahlédnout do některých stanovisek policie, tak jsou to stanoviska většinou neutrální. A to je velký rozdíl od negativního stanoviska. Veřejný zájem jde tedy očividně mimo rozhodování.

Jak je to s chodníky? Podobně jako s přechody pro chodce. Na jedné straně silnice chodník máte a na druhé vám končí a nemáte se jak bezpečně na druhý dostat (chybí přechod). Nebo ještě smutnější případ. Chodník vede a náhle končí a již na žádný nenarazíte. Veřejný zájem? Kdepak, zřejmě ničí zájem a přitom je to tak jednoduché. Dát si vždy dohromady, že 5 plus 5 je deset a ne 55 a nevykládat si veřejný zájem tak, že je to výhodné pro mě nebo úzkou skupinu lidí. Slovo veřejný přece znamená, že má sloužit nám všem bez ohledu na výši našeho příjmu, názoru nebo přesvědčení.

Mgr. Jan Klán /KSČM/
Sociolog, analytik, politik, asistent poslankyně Miloslavy Vostré,
předseda OV KSČM Kutná Hora

GASK
Reklama
vv auto
Reklama
NÁZOR: Jan Klán – Veřejný zájem v podání Kutné Hory

NÁZOR: Jan Klán – Veřejný zájem v podání Kutné Hory

13. únor 2018

Upozornění: Články zařazené do kapitoly "Názory" vyjajdřují stanoviska pouze autorů, nejsou redakčními materiály www.svoboda.info:

Veřejný zájem. Sousloví, které zcela jistě slyšel každý. Poslední dobou se jím operuje snad na všech úrovních. Od státu, až po naše malebné město. Za ono sousloví se dá schovat snad úplně všechno. Od sportovní haly, přes opravy silnic a chodníků, až třeba po výstavbu nových bytů. Nejhorší na tom všem je, že si pojem veřejný zájem vykládá každý úřad po svém a často za něj alibisticky zakrývá svá rozhodnutí. Pokusme se veřejný zájem vysvětlit na dvou příkladech v našem městě.

Příklad první: sportovní hala „Na Klimešce“. Přibližná cena objektu i s vybavením kolem 150 milionů korun. Sportovní hala, která si nezadá snad ani s nějakým podobným projektem v krajském městě. Položme si otázku, kde se nachází v případě sportovní haly veřejný zájem? Je na straně obyvatel (sportovců), kteří říkali, že je nutné postavit novou sportovní halu? Nebo je na straně kritiků, kteří říkají, že hala měla být, ale rozhodně ne takhle velká? Pokud se na to podíváme právě pohledem veřejného zájmu, tak zjistíme, že pravdu mají kritici. Ptáte se proč? Bude to z důvodu menší finanční náročnosti ve vztahu k velikosti města. Ostatně už dnes mnoho lidí vrtí hlavou, proč vlastně město okresního významu má sportovní halu, která je například podobná sportovní hale v Pardubicích. Nicméně minulé (ale i to současné) vedení města vidělo veřejný zájem tam, kde vlastně vůbec nebyl a tak se stalo, že větší část této haly nakonec musí město zaplatit ze svého. Pokud bychom z výše uvedených 150 milionů vzali polovinu a raději ji investovali do infrastruktury města, tak bychom naplnili veřejný zájem, protože z toho by měli prospěch všichni (myšleno bez kapitálového podílu). Ze sportovní haly budou mít potěšení jen ti, kdo na to budou finančně mít. Je totiž nutné poznamenat, že dříve nebo později budou muset všechny spolky (samozřejmě i jednotlivci), svazy atd., kdo budou v hale chtít sportovat, platit za pronájem. To si všichni musí uvědomit. Někteří sportovci již dnes přiznávají, že halu sice chtěli, ale ne takhle velkou. Prý stačila poloviční. Zde vyvstává otázka, proč tedy sportovci (a nejen oni) nechodili na jednání zastupitelstva města a neorodovali za menší halu? Pozdě bycha honiti…

Příklad druhý: absence chodníků a přechodů pro chodce. Snad v každé části města Kutná Hora a přilehlých osadách se vyskytuje problém s chodníky nebo přechody pro chodce. Kde se v tomto případě nachází veřejný zájem? Podívejme se nejprve na absenci přechodů pro chodce. Pokud někde chybí přechod, tak chodec musí nebezpečně překonávat vozovku, kdy často přebíhá před auty. Veřejný zájem je v tomto případě ukrytý v bezpečnosti. I kdyby přes přechod měl chodit jediný člověk, tak by tam teoreticky měl přechod existovat (jedná se o teoretický příklad). Samozřejmě dle příslušných norem a na místech, kde je intenzita dopravy a chodců. Zarážející ale je, že když se na řadě míst ve městě staví nové domy, tak město nepředchází možným rizikům a přechody pro chodce v určitých lokalitách nezřídí. Některá stanoviska města k této záležitosti jsou zarážející a často i smutná. Tvrdí se v nich, že vlastně nikdo v daných lokalitách nechodí (pravděpodobně asi nebydlí), lidé mají auta nebo možná létají vrtulníkem. Případně se píše, že zřízení přechodu pro chodce je finančně náročné?! Když už se neví kudy kam, tak se vše svede na vyjádření policie, které je prý zamítavé. Co jsem ale měl možnost nahlédnout do některých stanovisek policie, tak jsou to stanoviska většinou neutrální. A to je velký rozdíl od negativního stanoviska. Veřejný zájem jde tedy očividně mimo rozhodování.

Jak je to s chodníky? Podobně jako s přechody pro chodce. Na jedné straně silnice chodník máte a na druhé vám končí a nemáte se jak bezpečně na druhý dostat (chybí přechod). Nebo ještě smutnější případ. Chodník vede a náhle končí a již na žádný nenarazíte. Veřejný zájem? Kdepak, zřejmě ničí zájem a přitom je to tak jednoduché. Dát si vždy dohromady, že 5 plus 5 je deset a ne 55 a nevykládat si veřejný zájem tak, že je to výhodné pro mě nebo úzkou skupinu lidí. Slovo veřejný přece znamená, že má sloužit nám všem bez ohledu na výši našeho příjmu, názoru nebo přesvědčení.

Mgr. Jan Klán /KSČM/
Sociolog, analytik, politik, asistent poslankyně Miloslavy Vostré,
předseda OV KSČM Kutná Hora