STAVEX
Reklama

Malé zamyšlení nad senátními volbami

10. říjen 2016, 11:14

Kutnohorsko - Jsem občan, obyvatel svého města, volič. A právě jako volič jsem v posledním týdnu opět naplnil svoje právo, které by mělo být morální povinností. Opět jsem stanul u volební urny a vhodil do ni – tentokrát dokonce dvě – obálky. Můj původní senátní favorit sice nepostoupil, ale ani to mě neodradilo od odhodlání zúčastnit se i druhého kola. Jenže: koho vybrat? Začal jsem hledat, kde jinde než na internetu. Přiznávám, že to může být zjednodušující pohled, na druhou stranu jde ale o nedocenitelný zdroj materiálu, zvláště pokud sledujete určitou časovou linku.

Jedním z prvních odkazů, které mi padly do oka, byla všudypřítomná Wikipedie. Ať je již její pověst jakákoliv, v tomto případě bych se pro zjednodušení výběru klonil na její stranu.

Samozřejmě. Heslo Ivo Šanc existuje. Po jednoznačně vysoce hodnotitelném úvodu, který se týká nesporné vzdělanosti kandidáta, jazykových schopností a tak dále, přichází část, nazvaná „Politické působení“, která nás v tomto kontextu má zajímat. Omlouvám se za delší odstavec, ale jsem přesvědčen, že stojí za přečtení. Tak tedy, dovolím si prostou citaci tohoto internetového zdroje: „Ve volbách v roce 1994 byl jako člen ODS zvolen zastupitelem města Kutná Hora, když vedl kandidátku subjektu "Koalice ODS, KDS". Následně se stal starostou města. V ODS zastával pozici předsedy místního sdružení a člena krajské rady. Na konci roku 1997 však z ODS vystoupil a stal se členem nově vzniklé Unie svobody. Ve volbách v roce 1998 obhájil jako lídr Unie Svobody mandát zastupitele města a později i post starosty. Dne 14. září 1999 na funkci starosty rezignoval. Také ve volbách v roce 2002 obhájil zastupitelský mandát za US-DEU, ze strany však v roce 2004 vystoupil. Ve volbách v roce 2006 nekandidoval.

Do komunální politiky se vrátil po volbách v roce 2010, kdy jako nezávislý vedl kandidátku subjektu „Šance pro Kutnou Horu“. Uspěl, stal se zastupitelem a vzhledem k vítězství subjektu, za něhož kandidoval, byl dne 10. listopadu 2010 zvolen i starostou města. Ve volbách v roce 2014 post zastupitele obhájil, když jako nestraník za hnutí STAN vedl kandidátku subjektu „Šance pro Kutnou Horu“. Ve funkci starosty však v listopadu 2014 skončil, když jej vystřídal Martin Starý.

V krajských volách v roce 2012 byl z pozice nestraníka za STAN zvolen na kandidátce subjektu „TOP 09 a starostové pro Středočeský kraj“ zastupitelem Středočeského kraje. V celostátní politice působil v letech 1998 až 1999 jako místopředseda Unie Svobody. Za tuto stranu též kandidoval ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 1998 ve Středočeském kraji, ale neuspěl. Ve volbách do Senátu PČR v roce 1996 kandidoval za ODS v obvodu 40 – Kutná Hora, ale neuspěl.... Znovu se pokusil do Senátu PČR dostat ve volbách v roce 2004 jako člen US-DEU, ale získal jen 15,3% hlasů a skončil na 4. místě. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 kandiduje ve volebním obvodu č. 40 po třetí, tentokrát jako nestraník za hnutí STAN.

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 kandidoval jako nestraník za hnutí STAN v rámci subjektu Starostové a nezávislí – Vaše alternativa, ale neuspěl. Do Evropského parlamentu se mu nepovedlo dostat ani ve volbách v roce 2014, tentokrát jako nestraníkovi za STAN v rámci „Koalice TOP 09 a STAN“.

Shrnuto a podtrženo: starostou města byl nejprve pět a poté další čtyři roky, přičemž během tohoto svého působení vystřídal čtyři politické subjekty. Za sebou má také neúspěšnou kandidaturu do Poslanecké sněmovny, dva pokusy o zakotvení v Senátu PČR (se stejným výsledkem) a ani dvojí snaha o prosazení se ve volbách do Evropského parlamentu nebyla korunována úspěchem.

Stejným „detektivním“ procesem prošel i druhý z posutpujících kandidátů, Jaromír Strnad. V jeho případě je stejný zdroj o poznání skromnější.

V roce 2000 vstoupil do ČSSD. Od roku 2002 zasedá v zastupitelstvu města Čáslav, kde v letech 2003 – 2010 působil jako místostarosta. Po komunálních volbách v roce 2010 byl zvolen starostou města. V komunálních volbách v roce 2014 obhájil post zastupitele města, když vedl kandidátku ČSSD. Strana ve městě vyhrála a Jaromír Strnad byl na začátku listopadu 2014 zvolen starostou města pro své druhé funkční období. V roce 2008 byl zvolen zastupitelem Středočeského kraje, kde předsedalVýboru pro dopravu. Funkci krajského zastupitele vykonával do října 2012. Ve volbách 2010 se stal senátorem Parlamentu ČR, když v obou kolech porazil nestraníka za TOP 09 a hnutí Starostové a nezávislí Zdeňka Nováčka. Ve volbách v roce 2016 svůj mandát za ČSSD v obvodu č. 40 – Kutná Hora obhajuje.

Opět v krátkosti shrnu předchozí věty – jedna politická strana, souvislých čtrnáct let pravděpodobně tedy dobrého působení v čáslavské komunální politice, jedna úspěšná kandidatura do krajského zastupitelstva a taktéž jedna kandidatura do Senátu (opět završená ziskem mandátu).

Ano, je to trochu zjednodušený pohled, ale já mám pro dnešek jasno. Z mého malého mezivolebního průzkumu vyšel jako vítěz člověk věrný svým názorům, směru a přesvědčení. Pro mě je to Jaromír Strnad. 

PR, komerční sdělení
AVE_CZ
Reklama
Malé zamyšlení nad senátními volbami

Malé zamyšlení nad senátními volbami

10. říjen 2016

Kutnohorsko - Jsem občan, obyvatel svého města, volič. A právě jako volič jsem v posledním týdnu opět naplnil svoje právo, které by mělo být morální povinností. Opět jsem stanul u volební urny a vhodil do ni – tentokrát dokonce dvě – obálky. Můj původní senátní favorit sice nepostoupil, ale ani to mě neodradilo od odhodlání zúčastnit se i druhého kola. Jenže: koho vybrat? Začal jsem hledat, kde jinde než na internetu. Přiznávám, že to může být zjednodušující pohled, na druhou stranu jde ale o nedocenitelný zdroj materiálu, zvláště pokud sledujete určitou časovou linku.

Jedním z prvních odkazů, které mi padly do oka, byla všudypřítomná Wikipedie. Ať je již její pověst jakákoliv, v tomto případě bych se pro zjednodušení výběru klonil na její stranu.

Samozřejmě. Heslo Ivo Šanc existuje. Po jednoznačně vysoce hodnotitelném úvodu, který se týká nesporné vzdělanosti kandidáta, jazykových schopností a tak dále, přichází část, nazvaná „Politické působení“, která nás v tomto kontextu má zajímat. Omlouvám se za delší odstavec, ale jsem přesvědčen, že stojí za přečtení. Tak tedy, dovolím si prostou citaci tohoto internetového zdroje: „Ve volbách v roce 1994 byl jako člen ODS zvolen zastupitelem města Kutná Hora, když vedl kandidátku subjektu "Koalice ODS, KDS". Následně se stal starostou města. V ODS zastával pozici předsedy místního sdružení a člena krajské rady. Na konci roku 1997 však z ODS vystoupil a stal se členem nově vzniklé Unie svobody. Ve volbách v roce 1998 obhájil jako lídr Unie Svobody mandát zastupitele města a později i post starosty. Dne 14. září 1999 na funkci starosty rezignoval. Také ve volbách v roce 2002 obhájil zastupitelský mandát za US-DEU, ze strany však v roce 2004 vystoupil. Ve volbách v roce 2006 nekandidoval.

Do komunální politiky se vrátil po volbách v roce 2010, kdy jako nezávislý vedl kandidátku subjektu „Šance pro Kutnou Horu“. Uspěl, stal se zastupitelem a vzhledem k vítězství subjektu, za něhož kandidoval, byl dne 10. listopadu 2010 zvolen i starostou města. Ve volbách v roce 2014 post zastupitele obhájil, když jako nestraník za hnutí STAN vedl kandidátku subjektu „Šance pro Kutnou Horu“. Ve funkci starosty však v listopadu 2014 skončil, když jej vystřídal Martin Starý.

V krajských volách v roce 2012 byl z pozice nestraníka za STAN zvolen na kandidátce subjektu „TOP 09 a starostové pro Středočeský kraj“ zastupitelem Středočeského kraje. V celostátní politice působil v letech 1998 až 1999 jako místopředseda Unie Svobody. Za tuto stranu též kandidoval ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 1998 ve Středočeském kraji, ale neuspěl. Ve volbách do Senátu PČR v roce 1996 kandidoval za ODS v obvodu 40 – Kutná Hora, ale neuspěl.... Znovu se pokusil do Senátu PČR dostat ve volbách v roce 2004 jako člen US-DEU, ale získal jen 15,3% hlasů a skončil na 4. místě. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 kandiduje ve volebním obvodu č. 40 po třetí, tentokrát jako nestraník za hnutí STAN.

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 kandidoval jako nestraník za hnutí STAN v rámci subjektu Starostové a nezávislí – Vaše alternativa, ale neuspěl. Do Evropského parlamentu se mu nepovedlo dostat ani ve volbách v roce 2014, tentokrát jako nestraníkovi za STAN v rámci „Koalice TOP 09 a STAN“.

Shrnuto a podtrženo: starostou města byl nejprve pět a poté další čtyři roky, přičemž během tohoto svého působení vystřídal čtyři politické subjekty. Za sebou má také neúspěšnou kandidaturu do Poslanecké sněmovny, dva pokusy o zakotvení v Senátu PČR (se stejným výsledkem) a ani dvojí snaha o prosazení se ve volbách do Evropského parlamentu nebyla korunována úspěchem.

Stejným „detektivním“ procesem prošel i druhý z posutpujících kandidátů, Jaromír Strnad. V jeho případě je stejný zdroj o poznání skromnější.

V roce 2000 vstoupil do ČSSD. Od roku 2002 zasedá v zastupitelstvu města Čáslav, kde v letech 2003 – 2010 působil jako místostarosta. Po komunálních volbách v roce 2010 byl zvolen starostou města. V komunálních volbách v roce 2014 obhájil post zastupitele města, když vedl kandidátku ČSSD. Strana ve městě vyhrála a Jaromír Strnad byl na začátku listopadu 2014 zvolen starostou města pro své druhé funkční období. V roce 2008 byl zvolen zastupitelem Středočeského kraje, kde předsedalVýboru pro dopravu. Funkci krajského zastupitele vykonával do října 2012. Ve volbách 2010 se stal senátorem Parlamentu ČR, když v obou kolech porazil nestraníka za TOP 09 a hnutí Starostové a nezávislí Zdeňka Nováčka. Ve volbách v roce 2016 svůj mandát za ČSSD v obvodu č. 40 – Kutná Hora obhajuje.

Opět v krátkosti shrnu předchozí věty – jedna politická strana, souvislých čtrnáct let pravděpodobně tedy dobrého působení v čáslavské komunální politice, jedna úspěšná kandidatura do krajského zastupitelstva a taktéž jedna kandidatura do Senátu (opět završená ziskem mandátu).

Ano, je to trochu zjednodušený pohled, ale já mám pro dnešek jasno. Z mého malého mezivolebního průzkumu vyšel jako vítěz člověk věrný svým názorům, směru a přesvědčení. Pro mě je to Jaromír Strnad. 

PR, komerční sdělení