Svatý Mikuláš - Přesně před dvaceti lety byla veřejnosti představena ovce Dolly, první úspěšně naklonované hospodářské zvíře. Od jejího narození nevzniklo ve světě o mnoho více témat, která by vzbuzovala tak vášnivé diskuze, jako jsou genetické zásahy do živých organismů. Pod rouškou emocí se však skrývá progresivní obor, který si rozhodně zaslouží pozornost. O živočišných klonech, geneticky modifikovaných organismech, záchraně starých plemen a odrůd i různých ideových postojích se více dozvíte na výstavě Genetika v zemědělství, která právě začíná na zámku Kačina.

Národní zemědělské muzeum se pro tentokrát vydalo neprošlapanou cestou prezentace oborů, které jsou tradičně považovány za muzejně nezobrazitelné. Teoretické základy genetiky se široké veřejnosti totiž představují velmi těžce, zabrousíme-li ale do aplikovaného výzkumu, je situace jednodušší. Jednou z oblastí, pro které je „genetika“ v tradičním šlechtitelském a plemenářském pojetí i zavádění biotechnologických technik dnes nedílnou součástí, je právě zemědělství.

Na výstavě „Genetika v zemědělství“ se seznámíte nejen s principy křížení, ale i se starými i současnými odrůdami hospodářských plodin vzniklých jak moderními metodami šlechtění, tak přirozenými mutacemi, kdy za změnou genomu rostliny stojí příroda.
Prostřednictvím fotografií můžete navštívit unikátní genovou banku rostlin ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v pražské Ruzyni, která dnes čítá přes 50 tisíc vzorků a slouží nejen jako depozitář starých a krajových odrůd, ale také jako zdroj pro další šlechtění. Nechybí zde ani plemena hospodářských zvířat, která jsou součástí národního biologického dědictví, jako je český červenostrakatý skot, přeštické prase či slepice česká zlatá kropenka.

„Role muzea by dnes neměla být pouze ve shromažďování sbírkových předmětů a péči o ně. Naším úkolem je také propojovat a upozorňovat veřejnost na vazby mezi minulostí a současností. Rádi bychom proto v těchto prezentacích pokračovali i do budoucna,“ komentuje obsah výstavy ředitel pobočky Národního zemědělského muzea na Kačině Pavel Douša. Na příběhu dnes kriticky ohrožených bílých nosorožců či úspěšné regeneraci starokladrubských koní uvidíte, jak důležitá a zároveň křehká je ochrana biologické rozmanitosti. Výstava se nevyhýbá ani aktuálním tématům. Návštěvníci se zde dozví o podstatě genového inženýrství i o problematice geneticky modifikovaných rostlin.

Výstava je součástí pátého prohlídkového okruhu (společně s výstavami Království včel, Babiččiny kočárky, hračky a panenky a Modely lidových staveb) se vstupným 90 a 60 Kč a potrvá do 31. října 2017. Na její přípravě se podílel Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., v Praze-Ruzyni, Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., v Praze Uhříněvsi, Národní hřebčín, s.z.o., v Kladrubech a Zoologická zahrada Dvůr Králové, a.s.