Domaro
Reklama

Foto: Fotografie Jaromíra Procházky připomínají listopadové události v Kutné Hoře

13. listopad 2014, 21:24
(aktualizováno: 14. listopad 2014, 10:51)

Kutná Hora - 25. výročí Sametové revoluce si Kutnohoráci připomenou několika akcemi: Tou první byla čtvrteční vernisáž výstavy dobových fotografií Jaromíra Procházky v Sankturinovském domě, na které zahrál Pepa Nos. V následné besedě zavzpomínali aktéři listopadových událostí 1989 v Kutné Hoře.

Kutnohořané a Kutnohořanky si připomněli dvacátépáte výročí „Sametové revoluce“. V Sankturinovském domě proběhla výstava dobových fotografií Jaromíra Procházky, na ní navázalo setkání pamětníků, především těch, kteří se aktivně účastnili těchto událostí. Jejich vyprávění zaujalo také studentky církevního gymnázia, ty přiznaly, že výuka historie na našich školách končí prakticky druhou světovou válkou. Bohužel není odvaha učit novodobou historii, snad se to v budoucnosti změní. Besedující se shodli, že změna společenského zřízení přinesla nejen větší svobodu, ale také větší zodpovědnost za své životy, za své jednání a konání. Někteří z nás podlehli tlakům konzumní společnosti, jiní si váží možností, které přinesl listopad 1989 a někteří na dobu socialismu vzpomínají s nostalgií.

Po ukončení besedy v Sankturinovském domě a krátkém recitálu kutnohorského písničkáře Pepy Nose, začala ve Spolkovém domě vernisáž k výstavě o Karlu Krylovi. Zároveň se zaplnil kostel sv. Jana Nepomuckého, kde vystoupil se svým recitálem Jan Kryl, jeho bratr. Karel Kryl, přezdívaný „Básník s kytarou“, byl významný československý básník, zpěvák a skladatel protestsongů, před listopadem 1989 byl známý svou kritikou režimu. První desku vydal půl roku po vpádu invazních vojsk Varšavské smlouvy. Zejména píseň „Bratříčku, zavírej vrátka“ se stala populární, přestože za její poslouchání a šíření hrozily perzekuce, stala se jakousi „hymnou odporu“. Krylovy písně  byly po okupaci zakázány, následující rok emigroval a usadil se v Mnichově v Německé spolkové republice. Tam se podílel mimo jiné na vysílání Radia Svobodná Evropa. Když se Karel Kryl v listopadu 1989 vrátil do vlasti, vítaly ho davy nadšených fanoušků. Na Václavském náměstí zpíval z balkonu knihkupectví Melantrich národní hymnu. Karel Kryl velice těžce nesl různé negativní jevy, které provázely nástup kapitalizmu, nejvíce ho však zasáhlo rozdělení Československa. Tyto skutečnosti, hektický způsob života a rodinná anamnéza vedli k jeho předčasnému odchodu. V jeho práci a odkazu pokračuje bratr Jan Kryl, který začal přednášet básně a koncertovat roce 1997. Přestože sklízí obdiv a úspěchy, nejde mu o slávu, jde mu o to, aby se lidé při jeho vystoupení zamysleli. A to se mu v Kutné Hoře povedlo měrou vrchovatou, při jeho písních a při písních bratra, kterým říká „Karlovky“, šel doslova „mráz po zádech“.

Ať už „Sametovou revoluci“ vnímáme jako návrat ke svobodě a demokracii, nebo nastolení asociálního kapitalizmu, zůstává faktem, že tato historická změna ovlivnila životy nás všech.

 Program bude pokračovat kocertem Kutnohorského komorního orchestru a USPS Tyl Kutná Hora (14. listopadu od 19 hodin v GASKu) a slavnostní projekcí pátého dílu filmové kroniky (18. listopadu od 17 hodin kino Modrý kříž).

Text, video Vladimír Havlíček, foto Vladimír Havlíček, res
Galerie
Předchozí Následující
Komentáře
AVE_CZ
Reklama
Domaro
Reklama
Foto: Fotografie Jaromíra Procházky připomínají listopadové události v Kutné Hoře

Foto: Fotografie Jaromíra Procházky připomínají listopadové události v Kutné Hoře

13. listopad 2014
(aktualizováno: 14. listopad 2014, 10:51)

Kutná Hora - 25. výročí Sametové revoluce si Kutnohoráci připomenou několika akcemi: Tou první byla čtvrteční vernisáž výstavy dobových fotografií Jaromíra Procházky v Sankturinovském domě, na které zahrál Pepa Nos. V následné besedě zavzpomínali aktéři listopadových událostí 1989 v Kutné Hoře.

Kutnohořané a Kutnohořanky si připomněli dvacátépáte výročí „Sametové revoluce“. V Sankturinovském domě proběhla výstava dobových fotografií Jaromíra Procházky, na ní navázalo setkání pamětníků, především těch, kteří se aktivně účastnili těchto událostí. Jejich vyprávění zaujalo také studentky církevního gymnázia, ty přiznaly, že výuka historie na našich školách končí prakticky druhou světovou válkou. Bohužel není odvaha učit novodobou historii, snad se to v budoucnosti změní. Besedující se shodli, že změna společenského zřízení přinesla nejen větší svobodu, ale také větší zodpovědnost za své životy, za své jednání a konání. Někteří z nás podlehli tlakům konzumní společnosti, jiní si váží možností, které přinesl listopad 1989 a někteří na dobu socialismu vzpomínají s nostalgií.

Po ukončení besedy v Sankturinovském domě a krátkém recitálu kutnohorského písničkáře Pepy Nose, začala ve Spolkovém domě vernisáž k výstavě o Karlu Krylovi. Zároveň se zaplnil kostel sv. Jana Nepomuckého, kde vystoupil se svým recitálem Jan Kryl, jeho bratr. Karel Kryl, přezdívaný „Básník s kytarou“, byl významný československý básník, zpěvák a skladatel protestsongů, před listopadem 1989 byl známý svou kritikou režimu. První desku vydal půl roku po vpádu invazních vojsk Varšavské smlouvy. Zejména píseň „Bratříčku, zavírej vrátka“ se stala populární, přestože za její poslouchání a šíření hrozily perzekuce, stala se jakousi „hymnou odporu“. Krylovy písně  byly po okupaci zakázány, následující rok emigroval a usadil se v Mnichově v Německé spolkové republice. Tam se podílel mimo jiné na vysílání Radia Svobodná Evropa. Když se Karel Kryl v listopadu 1989 vrátil do vlasti, vítaly ho davy nadšených fanoušků. Na Václavském náměstí zpíval z balkonu knihkupectví Melantrich národní hymnu. Karel Kryl velice těžce nesl různé negativní jevy, které provázely nástup kapitalizmu, nejvíce ho však zasáhlo rozdělení Československa. Tyto skutečnosti, hektický způsob života a rodinná anamnéza vedli k jeho předčasnému odchodu. V jeho práci a odkazu pokračuje bratr Jan Kryl, který začal přednášet básně a koncertovat roce 1997. Přestože sklízí obdiv a úspěchy, nejde mu o slávu, jde mu o to, aby se lidé při jeho vystoupení zamysleli. A to se mu v Kutné Hoře povedlo měrou vrchovatou, při jeho písních a při písních bratra, kterým říká „Karlovky“, šel doslova „mráz po zádech“.

Ať už „Sametovou revoluci“ vnímáme jako návrat ke svobodě a demokracii, nebo nastolení asociálního kapitalizmu, zůstává faktem, že tato historická změna ovlivnila životy nás všech.

 Program bude pokračovat kocertem Kutnohorského komorního orchestru a USPS Tyl Kutná Hora (14. listopadu od 19 hodin v GASKu) a slavnostní projekcí pátého dílu filmové kroniky (18. listopadu od 17 hodin kino Modrý kříž).

Zlata banka
Reklama
Text, video Vladimír Havlíček, foto Vladimír Havlíček, res
Prohlédnout galerii