Foto: Rozsvěcení vánočního stromu v Čáslavi letos zmoklo a zmrzlo

1. prosinec 2014, 20:36
(aktualizováno: 1. prosinec 2014, 20:38)

Čáslav - V pondělí 1. prosince proběhlo tradičně v parku u sochy Jana Žižky z Trocnova slavnostní rozsvícení vánočního stromku. Ozdoben a rozsvícen byl živý smrk pichlavý, lidově zvaný stříbrný, město Čáslav se tak tradičně řadí mezi města, která zbytečně nenechávají kácet strom na jedno použití a šetří tak i náklady na jeho dopravu a instalaci.

Adventní období ve městě bylo zahájeno za přítomnosti představitelů vedení čáslavské radnice, kulturní program pokračoval vystoupením dětí Základní umělecké školy Jana Ladislava Dusíka. Nechyběl ani stánkový prodej tradičního vánočního zboží, občerstvení zajišťovaly „občerstvovací“ stánky. Především pro děti byl kromě dřevěného betlému velkou atrakcí betlém  živý, umístěný v parku poblíž vánočního stromku.

U Mariánského sloupu celý den probíhaly vánoční trhy. Počasí bohužel nepřálo, kvůli studenému větru, namrzajícímu dešti a nízké teplotě byla účast nejnižší za poslední roky. Mnozí odcházeli ještě během probíhajícího kulturního programu, po rozsvícení vánočního stromu se náměstí rychle vylidnilo. Tak snad příští rok budou mít Čáslavané lepší štěstí na počasí.

Připomeňme si historii vánočních stromů, dříve nazývaných Stromů republiky, protože tuto poměrně mladou tradici založil čáslavský rodák, autor Lišky Bystroušky, Rudolf Těsnohlídek. Český překladatel, prozaik, básník a žurnalista, Rudolf Těsnohlídek, se narodil 7. června 1882 v Čáslavi, kde měl jeho otec malé hospodářství. Zároveň však vykonával i funkci místního rasa, čili pohodného (chytal a utrácel toulavé psy), což u jeho syna vedlo kvůli mnoha posměškům ke značné plachosti a pocitům marnosti. Rodný dům se nacházel mezi dnešní Těsnohlídkovou ulicí a Podměstským rybníkem, dnes je tam park (dům byl zbourán při výstavbě panelového sídliště Žitenická neuváženě, mohl být upraven na muzeum).

Těsnohlídek je zakladatelem tradice vánočních Stromů republiky se sbírkou na pomoc dětem bez domova. Poprvé byl strom na jeho popud rozsvícen 13. prosince 1924 na brněnském Náměstí svobody a tato tradice se postupně rozšířila i do ostatních měst. Těsnohlídka k tomu přiměla událost, kdy s přáteli, s malířem Františkem Koudelkou a úředníkem Josefem Tesařem na procházce v lese našli opuštěné malé děvčátko, které bylo téměř zmrzlé a které odnesli na četnickou stanici. Holčička dostala jméno Liduška. Již po čtyřech dnech byla vypátrána matka nalezence, svobodná služka z Netína. Holčička jménem Liduška se jí narodila již před sedmnácti měsíci. Otcem byl ruský zajatec.

Svobodná matka musela odejít za obživou z domu do služby, ale s malým dítětem práci obtížně hledala. Proto se rozhodla k tomuto zoufalému činu. U soudu tvrdila, že dítě v lese odložila až v okamžiku, kdy slyšela přicházet nějaké lidi, a že záchranu dítěte sledovala z úkrytu. Ani po odpykání trestu neprojevila o dítě zájem. Holčičky se ujala rodina Polákových z Brna. Matku Lidušky, která dítě opustila, čekalo pět let těžkého žaláře. Příběh naštěstí dopadl dobře, Liduška se později provdala za středoškolského profesora a odstěhovala se do Prahy, kde žila až do své smrti v roce 1997. Místo v lese, kde byla nalezena, navštívila až do padesáti letech. Těsnohlídek se od této příhody začal podle severského vzoru zasazovat o vztyčování vánočního stromu, kde by se vybíralo pro opuštěné děti. Z podnětu Rudolfa Těsnohlídka a na základě nálezu tohoto odloženého dítěte, byla vytvořena tradice vánočních Stromů republiky k podpoře opuštěných a potřebných dětí jako každoroční charitativní akce.

Přestože akce kvůli špatnému  počasí měla menší návštěvnost než obvykle, předvánoční atmosféru si užili nejen dospělí, ale především děti. V dnešní zrychlené a zglobalizované době je třeba se zastavit, zklidnit, zamyslet, užít si předvánoční a vánoční čas a také vést naše děti k tradicím a hrdosti na odkaz předků. A vše toto se v Čáslavi povedlo.

Text a foto Vladimír Havlíček
Galerie
Předchozí Následující
Komentáře
AVE_CZ
Reklama
Foto: Rozsvěcení vánočního stromu v Čáslavi letos zmoklo a zmrzlo

Foto: Rozsvěcení vánočního stromu v Čáslavi letos zmoklo a zmrzlo

1. prosinec 2014
(aktualizováno: 1. prosinec 2014, 20:38)

Čáslav - V pondělí 1. prosince proběhlo tradičně v parku u sochy Jana Žižky z Trocnova slavnostní rozsvícení vánočního stromku. Ozdoben a rozsvícen byl živý smrk pichlavý, lidově zvaný stříbrný, město Čáslav se tak tradičně řadí mezi města, která zbytečně nenechávají kácet strom na jedno použití a šetří tak i náklady na jeho dopravu a instalaci.

Adventní období ve městě bylo zahájeno za přítomnosti představitelů vedení čáslavské radnice, kulturní program pokračoval vystoupením dětí Základní umělecké školy Jana Ladislava Dusíka. Nechyběl ani stánkový prodej tradičního vánočního zboží, občerstvení zajišťovaly „občerstvovací“ stánky. Především pro děti byl kromě dřevěného betlému velkou atrakcí betlém  živý, umístěný v parku poblíž vánočního stromku.

U Mariánského sloupu celý den probíhaly vánoční trhy. Počasí bohužel nepřálo, kvůli studenému větru, namrzajícímu dešti a nízké teplotě byla účast nejnižší za poslední roky. Mnozí odcházeli ještě během probíhajícího kulturního programu, po rozsvícení vánočního stromu se náměstí rychle vylidnilo. Tak snad příští rok budou mít Čáslavané lepší štěstí na počasí.

Připomeňme si historii vánočních stromů, dříve nazývaných Stromů republiky, protože tuto poměrně mladou tradici založil čáslavský rodák, autor Lišky Bystroušky, Rudolf Těsnohlídek. Český překladatel, prozaik, básník a žurnalista, Rudolf Těsnohlídek, se narodil 7. června 1882 v Čáslavi, kde měl jeho otec malé hospodářství. Zároveň však vykonával i funkci místního rasa, čili pohodného (chytal a utrácel toulavé psy), což u jeho syna vedlo kvůli mnoha posměškům ke značné plachosti a pocitům marnosti. Rodný dům se nacházel mezi dnešní Těsnohlídkovou ulicí a Podměstským rybníkem, dnes je tam park (dům byl zbourán při výstavbě panelového sídliště Žitenická neuváženě, mohl být upraven na muzeum).

Těsnohlídek je zakladatelem tradice vánočních Stromů republiky se sbírkou na pomoc dětem bez domova. Poprvé byl strom na jeho popud rozsvícen 13. prosince 1924 na brněnském Náměstí svobody a tato tradice se postupně rozšířila i do ostatních měst. Těsnohlídka k tomu přiměla událost, kdy s přáteli, s malířem Františkem Koudelkou a úředníkem Josefem Tesařem na procházce v lese našli opuštěné malé děvčátko, které bylo téměř zmrzlé a které odnesli na četnickou stanici. Holčička dostala jméno Liduška. Již po čtyřech dnech byla vypátrána matka nalezence, svobodná služka z Netína. Holčička jménem Liduška se jí narodila již před sedmnácti měsíci. Otcem byl ruský zajatec.

Svobodná matka musela odejít za obživou z domu do služby, ale s malým dítětem práci obtížně hledala. Proto se rozhodla k tomuto zoufalému činu. U soudu tvrdila, že dítě v lese odložila až v okamžiku, kdy slyšela přicházet nějaké lidi, a že záchranu dítěte sledovala z úkrytu. Ani po odpykání trestu neprojevila o dítě zájem. Holčičky se ujala rodina Polákových z Brna. Matku Lidušky, která dítě opustila, čekalo pět let těžkého žaláře. Příběh naštěstí dopadl dobře, Liduška se později provdala za středoškolského profesora a odstěhovala se do Prahy, kde žila až do své smrti v roce 1997. Místo v lese, kde byla nalezena, navštívila až do padesáti letech. Těsnohlídek se od této příhody začal podle severského vzoru zasazovat o vztyčování vánočního stromu, kde by se vybíralo pro opuštěné děti. Z podnětu Rudolfa Těsnohlídka a na základě nálezu tohoto odloženého dítěte, byla vytvořena tradice vánočních Stromů republiky k podpoře opuštěných a potřebných dětí jako každoroční charitativní akce.

Přestože akce kvůli špatnému  počasí měla menší návštěvnost než obvykle, předvánoční atmosféru si užili nejen dospělí, ale především děti. V dnešní zrychlené a zglobalizované době je třeba se zastavit, zklidnit, zamyslet, užít si předvánoční a vánoční čas a také vést naše děti k tradicím a hrdosti na odkaz předků. A vše toto se v Čáslavi povedlo.

Text a foto Vladimír Havlíček
Prohlédnout galerii