Kutná Hora - Hokejisté TJ Sršni Kutná Hora neuspěli v baráži s Táborem a sestoupili z II. ligy. Nad budoucností kutnohorského seniorského hokeje se ale vznáší řada otázek. "Chtěli bychom mít jasno do konce dubna," naznačil manažer Vladimír Muras, který v těchto dnech vede řadu jednání.

Ta nejdůležítější se týkají samozřejmě peněz. "Chtěli bychom se vyvarovat situaci, ve které jsme se ocitli v několika posledních letech. Když jsme do poslední chvíle nevěděli, kterou soutěž a jestli vůbec budeme hrát. Letní příprava tak nebyla žádná a nebo omezená, nekvalitní. Ani jsme nemohli jednat s hráči. To nejsou dobré vychozí podmínky pro kvalitní hokej," doplnil.

Hokejovou sezonu 2011 - 2012 si fanoušci, hráči a především i vedení klubu představovali určitě jinak. "Sezona se nepovedla," přiznal Vladimír Muras. "Otázka proč se nepovedla je na hlubší analýzu," upozornil a vzkázal: "Chtěl bych se omlouvit fanouškům, příznivcům, partnerům, kteří s námi dlouhodobě spolupracovali za to, jak na tribunách museli trpět. My jsme trpěli také, ale ve stávajících podmínkách kvalitní hokej prostě dělat nejde."

Na výsledcích týmu se velkou měrou podepsala ekonomická situace klubu, v prosinci bylo ve hře i ukončení činnosti a odstoupenní ze soutěže. "Vloni na setkání v restauraci U Lva, kde vznikala i petice fanoušků, jsme hovořili o tom, kolik bychom potřebovali peněz. Kolik jsme si jich schopní zajistit sami, kolik bychom jich potřebovali od města a od strategického partnera. V praxi to tak však nefungovalo," poznamenal.

Kutnohorský hokej by podle Vladimíra Murase potřeboval na klidný střed druholigové tabulky dvoumilionový rozpočet pro sportovní činnost. "Se 2,5 miliony bychom hráli špičku tabulky, s 1,5 milionem o udržení. My jsme se po většinu sezony pohybovali ve spodních číslech," dokreslil finanční situaci Sršňů v uplynulé sezoně. "Abychom soutěž vůbec dohráli, museli jsme klubu půjčovat peníze z našich rodinných rozpočtů," zopakoval a dodal: "V těchto podmínkách hokej prostě dělat nejde. Pokud by se nic nestalo, naše generace padesátníků a těch starších by u kutnohorského hokeje skončila. Ukončili bychom i činnost TJ Sršni Kutná Hora a právo na krajský přebor mužů bychom nabídli SK Sršni Kutná Hora."

S kolegy z SK Sršni Kutná Hora, která má za cíl hokejově vychovávat především mládež, jsou prý v kontaktu. "Možnost, že by krajský přebor mužů hrál SK Sršni, existuje. Záleží také na tom, jestli by SK měl o tuto soutěž zájem. Jednání probíhají," uvedl Vladimír Muras a zopakoval: "Jisté je, že takto pokračovat nemůžeme. Buď se změní přístup k hokeji a nebo se toho chopí mladší."

Dveře druhé lize v Kutné Hoře ještě nejsou zcela přibouchnuté. "Základem je ekonomická stabilita, aby klub měl alespoň elementární jistoty na dva roky. Není možné, aby to bylo jako na houpačce," zdůraznil manažer TJ Sršni Kutná Hora a nastínil: "Pokud bychom našli model, který by vyhovoval městu, partnerům i hokeji, máme několik možností, jak dál. Můžeme hrát krajský přebor o postup nebo se můžeme domluvit s některým z druholigových klubů. Teď o tom ale nebudeme spekulovat."

Naděje pro sport, kulturu a sociální záležitosti přineslo schválení zmírnění vyhlášky omezující provoz heren v Kutné Hoře. "Dostali jsme určitý příslib, že z výnosu provozu heren by měla být podporována sportovní činnost kutnohorských klubů," řekl Vladimír Muras a doplnil: "Pokud by tomu tak bylo, mohlo by se sportu a kultuře v Kutné Hoře obecně dařit dobře. Také jsme doufali, že firma Skanska, která na území města realizuje jednu z největších investičních akcí za poslední dobu a má velké zkušenosti s podporou speciálně hokeje, by sportu ve městě mohla přispět. Jednání také vedeme."

V horší variantě by přišel konec pětileté historie druholigového hokeje v Kutné Hoře. "Byla by to škoda, příjemné vzpomínky převažují nad těmi špatnými," zdůraznil Vladimír Muras. "Například máme pozitivní bilanci zápasů s Kolínem - deset ku sedmi," připomněl a zopakoval: "Pokud by hokej měl podmínky jako dosud, dělat ho nebudeme, aby negativní vzpomínky nezačaly převažovat."

Myšlenka druhé ligy do Kutné Hory přišla se zastřešením zimního stadionu na přelomu tisíciletí. Zastřešení stadionu se v tehdejší době jevilo jako nereálný cíl a projektu pomáhala také například i petice. "Bylo to pro nás velké vítězství," poznamenal Vladimír Muras. Příprava hokejistů v Kutné Hoře se tak protáhla na šest, sedm měsíců v roce. "Odkrytý stadion měl led tři a půl měsíce," připomněl. A právě lepší podmínky pro přípravu se projevily i na letošním výsledcích dorostu, který se probojoval do kvalifikace o ligu. "Je to první generace kluků, kteří už nepamatují hokej pro širým nebem," uvedl.

Na oplátku za střechu nad hlavou chtěl tehdejší výbor klubu naplnit stadion diváky a proto začal usilovat o seniorskou druhou ligu. "Chápeme to tak, že se nám v hokeji něco povedlo. S hokejem v Kutné Hoře jsme někam dokráčeli. Cítili jsme povinnost do krytého zimního stadionu přivést lidi tak, aby to mělo smysl. Pokud to ale už dál nejde, nedá se nic dělat," uzavřel Vladimír Muras.