Kolín - Čtvrtou sezonu rozjede zanedlouho s kolínskými hokejisty Petr Martínek. Kolínský odchovanec a kolínský trenér. Pod jeho vedením mužstvo vzkvétá a zažívá jednu úspěšnou sezonu za druhou. Jak na pro klubový web sckolin.cz zhodnotil tu uplynulou a jaký je jeho názor na možnou účast Kolína v 1. lize? 

Budeme si povídat i o loňské sezoně, ale nelze tentokrát začít jinak než se zeptat na tu nadcházející. Kolín dostal od svazu právo účasti v 1. lize. Co tě napadlo jako první, když ses to dozvěděl? 

Že je to skvělý úspěch a výsledek, snažení a práce celého mužstva i vedení klubu. Je to nadšení a euforie, kterou teď vystřídá tvrdá práce.    

Už to víme zhruba týden. Jak se ti to od té doby rozleželo v hlavě? 

Teď jsou pocity takové smíšené a plné očekávání co bude... Čeká nás spousta jednání, práce. Zároveň jsme odhodlaní k tomu, abychom se v co nejkratší době snažili udělat vše proto, aby tu ta Chance liga mohla být. Bude to náročné, ale pevně věřím, že se nám podaří zajistit hlavně finanční prostředky, abychom mohli první ligu hrát.    

Vedení klubu bude nyní jednat s hráči, sponzory a musí se rozhodnout, zda možnost přijmout nebo ne. Pro jakou variantu budeš hlasovat ty? 

Vzhledem k tomu, že jsem na kolínském zimním stadionu vyrůstal od 6 let a již je to 44 let co zde působím, protože mi za pár dnů bude 50, tak jsem v Kolíně 1. národní hokejovou ligu zažil jako malé dítě. Mám v matných vzpomínkách, kolik chodilo diváků, jaká byla atmosféra. Jednoznačně by Kolínu první liga slušela. Pokud bych já měl hlasovat, budu hlasovat pro. Ale má to své mouchy a ty se musí vychytat. Je to vše o financích, pokud by nebyly, nemůže se do toho jít. Nemůžeme udělat nějaký velký průšvih, aby se pak z toho kolínský hokej dlouho vzpamatovával. To nesmíme připustit. Doufám ale, že to dobře dopadne a v případě přijetí licence to nebude otázka jednoho roku, ale dlouhodobá záležitost.    

Aktuální je taky otázka toho, kdy začne letní příprava. Asi se těžko plánuje, když nevíte, jestli stále nebudou zavřená sportoviště a nebude platit zákaz shromažďování, že? 

Letní přípravu máme naplánovanou, ale vše závisí na tom, co nám vláda umožní a neumožní s ohledem na koronavir. Snad už se uvolňuji podmínky. Pevně věřím, že co nejdříve začneme společně trénovat i když třeba po menších skupinách.    

A teď k sezoně skončené. Dala by se označit termínem úspěšná? 

Sezona byla více než úspěšná, výsledkově skvělá. Dokládá to jednak první místo, jednak počet vítězných utkání, počet získaných bodů, individuální statistiky. Myslím, že jsme navázali na předchozí sezony i na sezonu 2013/12014, kdy šlo mužstvo až do baráže o 1. ligu. Musím sezonu hodnotit pozitivně, jen mne mrzí ten závěr, bohužel to nikdo takto nechtěl. Ale to už jsou teď jen prázdná slova, hlavně ať vše dobře dopadne.    

Když jsme u těch pozitiv. Co bys vypíchl jako to největší? 

Mě nejvíc potěšilo, jak celé mužstvo pracovalo a vyvarovalo se dlouhodobějšímu výpadku. Drobné byly, ale neměli jsme žádnou šňůru proher nebo zápasů, kdy bychom nebodovali. To vedlo k celkovému vítězství. Kluci každý den tvrdě pracovali a šli si za svým úspěchem. Chtěli vyhrát. A dokázali to. Jsem na ně pyšný a hrdý.    

Být první ale nebyl váš předsezonní cíl, že? 

Cíle jsme si dávali postupné. Nejdřív to bylo play off, pak když jsme byli v horní polovině tabulky, chtěli jsme tam být co nejdéle a nejvýše. Pak jsme si dali za cíl být do druhého místa a po Vánocích, když jsme viděli, že máme šanci být první, tak naším cílem bylo první místo. A cíl jsme si splnili. Paráda.    

A podíváme-li se na druhou stranu mince. Co tě na sezoně zklamalo? 

Negativa byla dvě. Propadáky v některých utkáních, v Příbrami, na Kobře, v Táboře, v Klatovech. Tyto zápasy mě hodně mrzely. Pak dlouhodobá zranění hráčů. Neměla nakonec vliv na umístění v tabulce, ale vůči hráčům mě to mrzí, navíc i tím, že se museli podrobit operacím.    

To asi narážíš třeba na zranění Mašína, Netušila, Martínka O., Nutila. Jak jsou na tom teď? 

Patrik Mašín čeká na termín operace kolene, Pepa Nutil začíná rehabilitovat, Robin Netušil už také rehabilituje. Ondra Martínek se z prvního zranění a operace ramene vyléčil, a pak se mu během utkání B-týmu stal druhý úraz a čeká na operaci druhého ramene.    

A co divácká kulisa?

Já osobně jsem pořád čekala na tisícové zápasy a nebyly…  Přestože jsme se celou sezonu pohybovali ve vrchních patrech tabulky a od Vánoc jsme byli úplně nahoře v tabulce, tak to nepřilákalo větší množství diváků oproti tomu, kolik jich běžně chodí. Mrzí mě to hlavně vůči hráčům, kteří z prvního místa čekali, že by návštěvnost mohla být vetší. Chápu, že skupina nebyla tak atraktivní, ale určitě ne nekvalitní. Bohužel ani nejezdili fanoušci soupeřů. Přál bych si, aby se toto zlepšilo. Taky chápu, že je to i podmíněné výkony našich hráčů. Chtěl bych touto cestou poděkovat všem fanouškům, kteří si na nás cestu dokázali najít. Díky moc. Obzvláště děkuji kolínskému kotli "KOZDRA NOZDRA". Před nimi smekám pomyslný klobouk. Na každém zápase doma, ale i venku. Fakt borci. Doufám, že až na výjimky, jsme Vás nezklamali.    

Poslední otázka se bude týkat znovu hráčů. Jak jste nyní v kontaktu, když sezona skončila vlastně ze dne na den a nemůžete se scházet? 

Jsme skvělá parta. Hráči mezi sebou komunikují. I já s nimi komunikuju. Posíláme si SMSky, Messengery, jsme v kontaktu přes sociální sítě. Doufám, že co nejdříve budeme moci být i v bližším kontaktu. Mám na mysli samozřejmě trénování, na což se určitě všichni moc těší. Ale to jim fakt nezávidím, tu dřinu, která je čeká.